Švédsko, to je ta magická a poslední dobou velmi často skloňovaná země na severu. Mnozí politici si ji v rámci předvolebních bojů brali velmi často do úst v souvislosti s vysokou úrovní života a všeobecně fungujícím sociálním systémem. Nu je po volbách, a tak se nyní asi můžeme těšit, že se brzy budeme mít jako ve Švédsku :) Pokud tedy ty předvolební sliby nebyly jen prázdné plky, tak jako ostatně vždy... Rozhodli jsme se, že si na chvíli i my vyzkoušíme severskou pohodu a na konec záři jsme naplánovali desetidenní výpravu za švédskými dravci.
Poslední rok jsem já, zapšklý břeholovec, propadl kouzlu rybářského kajaku, na kterém jsem se z počátku cítil velmi nejistý, ale po několika vyjížďkách mi tak přirostl k zadnici, že už si skoro bez něj přívlač nedokážu představit. Náš cíl byl tedy jasný - poznání a lov švédských štik z kajaku. Svým nápadem a počátečním nadšením se mi velmi rychle podařilo nakazit i zbytek naší bandy a po prvním a zásadním úkolu jsme mohli začít chystat a plánovat naše dobrodružství. Jaký, že to byl ten zásadní úkol? No přeci svolení našich drahých manželek, skoromanželek a přítelkyň. Kupodivu jsme dostali zelenou všichni, tedy Já, Borek, Honza, Pecka a Kuba.
Mnoho z vás si rybolov ve Švédsku přestavuje pouze jako lov štik na jezerech. My jsme se rozhodli pro trochu jinou cestu za těmito krásnými a bojovnými dravci. Moře a brakická voda podél pobřeží je ve Švédsku hojně obývána predátory, které známe z našich revírů, tedy štikou a okounem. V několika oblastech je možné ulovit i candáta. Spolu s těmito rybími druhy obývají brakické vody i některé kaprovité ryby a také typicky mořské druhy, jako je sleď, treska, mořský pstruh a další. Honza s Borkem již krásu brakických vod okusili na jaře, proto naše volba padla opět na moře. Shodli jsme se na tom, že nechceme trávit celý týden na jednom místě, proto jsme naši výpravu rozložili do dvou lokalit. První 3 dny strávíme v jihovýchodním cípu Švédského království, v okolí města Karlskrona, kde se nachází obrovská přímořská oblast se stovkami ostrůvků a brakickou vodou. Druhý spot jsme vybrali trochu severněji, abychom se podívali i do opravdové švédské přírody, tedy do rozlehlého zálivu v okolí hradu Stegeborg.
Ve čtvrtek večer jsme se všichni potkali u Pecky, abychom nacpali těch "pár" potřebných i nepotřebných věcí do našich dvou aut. Říkáte si, 5 lidí, 5 lodí, pádel, sedaček, jídla, oblečení a samozřejmě tuna nástrah a prutů, že se nedá do dvou aut naložit? Chvilku práce to dalo, ale dobrá věc se podařila a my jsme mohli vyrazit na relativně krátkou cestu do Karlskrony. Noční přejezd Německem byl bez problému, ráno krátký trajekt Sassnitz - Trelleborg a potom pouhé tři hodinky jízdy do naší první zastávky. Ubytovali jsme se v příjemné chatě u pravého odborníka na štiky Gunnara, který nám doporučil oblast, kam druhý den vyrazit.
Jih Švédska a také okolí Karlskrony je na severské poměry poměrně hodně obydlené, takže je místy problém se dostat k vodě, kde by bylo možné jednoduše shodit lodě. Na Gunnarovu radu jsme první den naší výpravy začali v severní části archipelaga spolu s průvodcem, také nadšencem v lovu z kajaku - Antonem. Trochu jsem se zarazil, když jsem viděl jeho nástrahy. Na jednom prutu 40cm úhoř s dvěma ocasy a na druhém 25 centimetrový Jerk. Takové "věci" jsem snad ani u nás neviděl, natož abych se jimi vybavil. Proti těmto monstrům moje 15cm gumy a Jerky vypadaly jako nástrahy UL lov okounů. No uvidíme, snad místní zubatky nebudou chtít jen takové příšery...
Vypluli jsme na vodu v početné flotile šesti kajaků vstříc prvním dobrodružstvím. Místní pobřeží je naprosto dokonalé, dlouhé rákosové pásy se střídají s hlubší vodou plnou řas a vodního rostlinstva. Všude kam se podíváme jsou vidět malinké ostrůvky a kameny, které ční z vody uprostřed zálivu jako vojáci na stráži. Dopředu jsme nevěděli, jaké nástrahy budou top, protože v průběhu roku se štičí apetit mění v závislosti na velikosti sleďů a dalších lovených rybek. Já jsem nabil na první den Jerka v domnění, že to bude to pravé ořechové. První štičí ataky na sebe nenechaly dlouho čekat, ale úspěšnost záseku nebyla ideální. Zkoušel jsem jej vodit pomalu, rychle, hluboko, pod hladinou, ale štiky se vesměs přijeli jen podívat, či jej zlehka ochutnaly. Honza, znalý místních poměrů, nasadil plandavku a hned zdolává několik slušných štiček mezi 50 a 70cm.
Lovím z krabičky také plandu a úspěšnost hned rapidně stoupá. Vysvětlení je jednoduché. Po abnormálně teplé létě je voda pořád velmi teplá, ryby jsou extrémně rychlé a také zde na Jerky loví hodně rybářů a štiky je mají již prokouknuté. Základním kamenem úspěchu zde bylo odlišení se, a také rychlost vedení nástrahy. Štiky se ukrývaly především v trsech řas a bylo potřeba vodit naše šidítka těsně nad řasami rychlostí, jakou jsme u nás zvyklí lovit boleny. Tímto stylem se nám podařilo každý den ulovit několik desítek štik různých velikostí do 85cm. Největší, 90cm, zde ulovil Borek na Jerka. Ano, na ty opravdové krokodýly bylo zapotřebí nasadit velikého Jerka nebo obrovskou gumu. Tímto způsobem se ale eliminovaly záběry od menších štik a mít za celý den jeden záběr od velké mě úplně nebavilo.
Další dny se nám v Karlskroně zkazilo počasí, začal foukat silný vítr od moře a zvedly se také slušné vlny. Na břehu jsme sedět nechtěli, a proto jsme vypluli vyzkoušet, co my a naše kajaky vydržíme. První minuty v metrových vlnách jsem se necítil zrovna bezpečně, ale kajak skvěle držel stabilitu a pokud by člověk neudělal nějakou zásadní hloupost, tak se i za tohoto počasí dalo celkem dobře chytat. Některé vlny se občas přehouply přes kajak, ale díky vylévacím otvorům veškerá voda hned vytekla ven. Zásadní pro lov ve vlnách bylo držet směr kajaku vždy proti nebo po vlnách a také se zakotvit. Bez kotvení se lovit nedalo, protože drift byl moc rychlý a vlny vás stáčely neustále na bok. Naprosto klíčové tedy bylo mít kotvu umístěnou přes trolejku za záď kajaku. V mělké vodě kotva dobře držela, po větru se krásně nahazovalo, a také štiky absolutně ztrácely ostych. Byla místa, kde jsme třeba na 5 hodů chytili 5 pěkných štik. :) Nejúspěšnější nástrahou bylo kopyto v barvě FT o velikosti 15cm vedené velkou rychlostí téměř pod hladinou. Plandavky fungovaly také velmi dobře.
Poslední den u Gunnara jsme vyrazili do okolí chaty na okouny, kteří se zde kolem pilířů vyskytovali v početných hejnech. Na menší kopýtka či dropshot jsme nachytali desítky krásně zbarvených okounů. Pravda, že většina jich byla okolo 25cm, ale občas se spletl i solidnější pruhatec. Plni dojmů a zážitků jsme i přemýšleli, že bychom po celou dobu zůstali zde, ale nakonec jsme se rozhodli pro dodržení plánu a odpoledne vyrazili směr sever. Předpověď na další dny byla na konec září více než příznivá - minimální vítr, žádné srážky a teploty přes den kolem 15°C.
Do Stegeborgu jsme dorazili po 5 hodinách jízdy téměř za tmy. Čím více jsme jeli na sever, tím krajina nabírala svůj typický severský ráz. Divoké borovicové lesy, skály, kameny a domečky charakteristické svou tmavě červenou barvou byly rozesety mnoho kilometrů od sebe. Ráno nás záliv Slätbaken a souostroví Santa Anna přivítalo slunečným počasím. Záliv je 25 kilometrů dlouhý a několik kilometrů široký. Nachází se zde stovky skalnatých ostrůvků, mezi kterými se ztratíte, ani nevíte jak. Vhodnou pomůckou se ukázala být navigace, protože ačkoli se to nezdá, tak na kajaku urazíte za poměrně krátkou dobu i několik kilometrů a pokud ztratíte orientaci, tak návrat na ubytování může být celkem obtížný ne-li nebezpečný.
Charakter zdejší vody byl naprosto odlišný od Karlskrony. Mezi ostrůvky hloubka dosahovala až k 15 metrům. Bylo zde nutné ryby více hledat. Štikám vyhovovaly mělčí oblasti s rákosinami, či oblasti s kameny kolem břehů zdejších ostrůvků. Nejčastěji byly štiky zaparkované přímo v rákosí a bylo nutné nahazovat téměř do něj. V této situaci byl kajak dokonalou zbraní. Potichu jsme projeli přes mělčiny, kde motorový člun neměl šanci projet a zapluli do rákosin. Místním štikám se líbily, jak gumy, tak Jerky. Na plandavky zde vůbec nereagovaly. Největším adrenalinem bylo nahazovat gumové nástrahy typu Soft 4 Play kolem rákosu a v přímém přenosu pozorovat štičí ataky i třeba metr od kajaku.
Kuba známý to okouno - lovec, štikám příliš neholduje, proto se i zde snažil přijít místním pruhatcům na kloub. Každé ráno ještě za šera vyrážel na sólo výpravy, a poté nám, co si rádi pospali do 8 hodin, vyprávěl čísla, která ulovil. Někomu by to připadalo jako z říše snů, ale pokud se podařilo najít hejno okounů, tak jich nebyl problém za ráno ulovit i několik desítek. Okouni se nedrželi pořád na stejných místech, ale cestovali podle větru a proudění vody za potravou. Nejvíce se jim líbily úzké průplavy mezi ostrůvky, kudy proudila voda a s ní hejna rybek. Okouni stáli schovaní v závětří i třeba i jen metr pod hladinou. Často stačilo jen kopyto táhnout pomalu sloupcem a okouni se na něj vrhali jak smyslů zbavení.
V zálivu kolem zříceniny hradu Stegeborg se štiky nenacházely všude, byly zde oblasti i několik kilometrů rozlehlé, kde ulovit jakoukoli štiku byl nadlidský výkon, zatímco o kilometr vedle stála štika téměř za každým kamenem a u každého rákosí. Každým dnem jsme podnikali delší a delší výpravy, prozkoumávali jsme nové ostrůvky a zátoky. Nebyl problém za den na kajaku urazit i přes 20 kilometrů. Někdo by si mohl myslet, že je lov z kajaků únavný a že musíme být z pádlování unavení, ale kupodivu i po týdnu pádlování jsem necítil, žádnou zásadní bolest zad či jiných částí těla tedy kromě několika puchýřů od pádla. Člověk se na kajaku krásně protáhne, projede obyčejnou lodí nedostupná místa, zastaví si kdy a kde se mu zachce... Prožíval jsem zde po dlouhé době pocit absolutní svobody v souznění s krásnou přírodou bez civilizace, telefonů, internetu a dalších výdobytků moderní doby.
Každý den jsme projeli nová místa a prožili úžasné souboje se švédskými štikami a okouny. Podařilo se nám ulovit za 7 dní strávených na vodě několik set krásných štik a obdobné množství pruhovaných banditů, 99% procent ryb jsme opět pustili zpět. Několik štik nám posloužilo jako večeře, protože jejich vrácení nebylo pro jejich poranění od háčků možné. V posledních několika letech se o zdejší vody starají nadšení rybáři, kteří stanovili jasná pravidla pro lov v brakických vodách. Každý si zde může přivlastnit pouze jednu rybu denně za účelem okamžité spotřeby a všechny ostatní se musí pouštět zpět. Toto pravidlo je klíčové pro udržení a rozvoj zdejších populací dravých ryb, které byly ohrožené dřívějším nájezdům masachtivých rybářů. Ten, kdo jede lovit ryby za účelem získání rybího masa, zde není vítán!
Několik rad a postřehů na závěr. Pokud máte pevnou zahrádku, tak není problém při dodržování vhodné rychlosti vézt na autě i 3 kajaky. Základem pro pohodlný lov je správné oblečení. Na severu se často mění počasí, není nouze o vítr a déšť, proto je skoro nutností kvalitní lehká, prodyšná, větru vzdorná a voděodolná vrstva. Osvědčily se nám buď vodácké nebo Goretexové outdoorové bundy. Skvělé jsou i tzv. dejcháče neboli prodyšné brodící kalhoty, které je ale nutné opatřit opaskem, aby se do nich nedostala vrchem voda v případě spadnutí do vody. Absolutní nutností a povinností je plovací vesta. Také je vhodné mít na kajaku všechny věci přivázané, protože při vlně nebo náhodném pádu platí, že co není přivázané je ztracené. Při lovu štik a obecně všech dravců na nástrahy s trojháčkem doporučuji zamáčknout protihroty, protože zaprvé dost ryby poškozují a také každý ví, jak obtížné je štiku bezpečně odháčkovat.
Potřebné vybavení
Pro lov štik z kajaku ve Švédsku je vhodné mít s sebou hned několik prutů, protože každý typ nástrahy je zapotřebí vodit s jinou razancí a také každá nástraha je různě těžká.
- Prut 2,0m 50 - 150g, pletenka 0,20mm na jerkování (ideální je s baitcastovým sedlem a házecím multiplikátorem)
- Prut 2,40m 30 - 60g, pletenka 0,16mm na chytání s velkými plandavkami a kopyt
- Prut 2,40m 20 - 40g, pletenka 0,16mm pro lov s rotačkami a gumami do 15cm
- Prut 2,40m 5 - 25g, pletenka 0,12mm pro lov okounů na kopyta
Navijáky jsem používal o velikostech 2500 až 4000 s kvalitní přední brzdou. Je nutné je po každém dni sprchovat sladkou vodou, protože díky působení soli velmi trpí. Velmi se nám osvědčilo dávat nakonec pletenky návazec ze silného vlasce 0,40mm. Štiky velmi dobře vidí a také vlasec trochu pruží a eliminuje rychlé výpady a klapání hlavou. Samozřejmostí je vždy a za všech okolností používat lanko! Velmi jsme si oblíbili Nickel-titan lanka, která jsou velmi tvrdá, neohýbají se a nekroutí se. Pevnostní karabinky, které se neotevírají, nejlépe Cross lock a nerezové trubičky pro výrobu lanek. Dále jsme s sebou vezli velkou zásobu gumových nástrah (kopyt a twisterů) o velikostech 12 - 25cm na štiky a kopyta 5-10 cm na okouny. Barvy fungovaly nejlépe reflexní - FT, Okoun, fluo žlutá a zelená. Pro lov v rákosu se nám osvědčili gumové jerky Soft 4 Play v barvě FT, které je ale nutné nastražit na offsetový háček bez zátěže a doplnit přídavným bočním přívěsem s trojháčkem. Jerky, především plovoucí, 10 - 18cm a plandavky 10 - 15cm. Jigové hlavičky s velmi dlouhým háčkem o hmotnosti 2 - 18g. Na klasické wobblery jsem vůbec nechytali. Velkým pomocníkem a nutností jsou i vylovovací kleště a dlouhý pean. Při lovu s trojháčky je poměrně obtížné odháčkování a štiky mají celkem talent se začít mrskat, když to nejméně očekáváte. Zamáčknuté protihroty jsou samozřejmostí! Doporučuji s sebou vzít minimálně jeden návin náhradní pletenky, kvalitní trojháčky pro případnou výměnu na plandavkách.
Cesta
Z Prahy jsme vyjeli ve 22:00 po teplické dálnici a pokračovali směr Drážďany, Berlin, Neubrandenburg a do Sassnitzu jsme dorazili v cca 6:00 ráno. Noční průjezd Německem je vždy lepší. Jezdí méně aut a je proto menší pravděpodobnost uváznutí v koloně. Trajekt vyplouval v 7:45 a trasa Sassnit - Trelleborg trvá 4h. Je to mnohem rychlejší varianta než z Rostocku, který trvá téměř 8h. Z Trelleborgu jsme pokračovali po E22 na severovýchod přes Malmö a Kristianstadt, kdy jsme po cca 4 hodinách dorazili do Karlskrony. Ve Švédsku je minimální provoz a skvělé silnice. Celková délka trasy z Prahy do Karlskrony je cca 900km. Po třech dnech rybolovu v Karlskroně jsme pokračovali po E22 na sever až do Söderköpingu, cestu dlouho 314km jsme zvládli za necelých 5 hodin. Zpět jsme jeli po dálnici E4 do Trelleborgu (500km), trajekt opět do Sassnitzu a potom přejezd Německa. Celkem jsme najeli necelých 2300km.
Více informací o lokalitách najdete na www.rybolov.com
Děkuji Ck Pepa, Stena Lines, Jackson Kayak, Kayakfishing.cz a Mivardi za podporu na této výpravě.
Všem slušným rybářům, kteří se umějí k rybám a k přírodě chovat přeji mnoho úspěchů na jejich cestách za vysněnými úlovky.
Video z této výpravy:
https://www.youtube.com/watch?v=6-eInFiny6o
Karel Skalický
