O uplynulém víkendu (pátek 9.6. a sobota 10.6.) proběhlo na kanálu Kanjiža / Srbsko již X. Mistrovství světa veteránů, tj. závodníků nad 55 let. Tento kanál byl zároveň také dějištěm XIX. Mistrovství světa handicapovaných rybářů, kde Česká republika také měla svůj tým.
Českou republiku v kategorii veteránů reprezentoval tým složený ze samých známých a zkušených českých závodníků: Pavel Prášek, Vojtěch Maštera, Jan Heidenreich, Miroslav Melcher a Jiří Volák (náhradník). Jako týmová podpora / managment dále byli přítomni: Tamara Heidenreichová, Radek Chromý a Pavol Mihál.
Před odjezdem do místa konání jsme měli o závodní trati pouze málo informací, a sice že se jedná o kanál široký cca 25 m a hlavní rozhodující rybou bude malý karas do velikosti maximálně 200 gr, kterého bude zapotřebí lovit na velice jemné náčiní (háčky 18 – 20, vlasec 0,07 – 0,08 mm). Hlavní nástrahou i návnadou měla být patentka a malé žížalky.
V neděli 4.6. do místa konání dorazila hlavní část našeho týmu, aby v pondělí 5.6. zahájila tréninkový týden na uvedeném kanálu. Již první den tréninku potvrdil předchozí informace, že se bude jednat o velice technické chytání na jemné náčiní a váhy v rozmezí od 2 – 3 kg budou zapotřebí na výborné umístění v samotném závodě. Hlavní a nejčastěji lovenou rybou byl malý sumeček americký, který téměř nic nevážil. Bonusové a rozhodující ryby byly karásci (váha 100 – 150 gr) a zcela výjimečně cejnci a kapříci (největší ulovený měl maximálně 500 gr). Z tohoto důvodu se náš tým v průběhu celého tréninkového týdne snažil najít způsob, jak vyselektovat tyto bonusové ryby. V důsledku změn počasí (v noci a ráno zima, přes den vysoké teploty) a zvláštností kanálu (na každém tréninkovém boxu bylo zapotřebí lovit jinak) byl bohužel každý den tréninku zcela jiný než ten předchozí a před samotným pátečním závodem jsme neměli úplně jasno, jak na ty větší a rozhodující ryby.
Za favority závodu byl považován tým z Anglie, který Mistrovství světa veteránů vyhrál v týmech i jednotlivcích i loni v Pardubicích. Z tohoto důvodu jsme je v průběhu celého tréninkového týdne pečlivě sledovali a snažili se od nich něco zjistit. Jejich tréninkové váhy však spíše naznačovaly, že stejně jako náš tým, nemají úplně jasno. Ani domácí Srbové, nebo specialisté v lovu karasů Italové, v trénincích nic extra nelovili. Jediný tým, který výborně lovil celý čas a každý den v tréninku se dostal přes 3 kg, byl tým z Nizozemí. Nizozemí je sice země kanálů, ale podle tvrzení jejich trenéra (v plavané i feederu velice známá osobnost Jan van Schendel), doma u nich karasy nemají a neloví. Francouzský tým v trénincích nepředváděl nic zvláštního, i když Francouzi také umí dobře lovit na kanálech.
Každý večer po tréninku jsme na poradě týmu pečlivě vyhodnocovali výsledky daného dne a stanovili taktiku na den následující. Z výsledků tréninků jsme měli jasno, že na vítězství v sektoru bude zapotřebí váha ke 3 kg a na výborný týmový výsledek musí být váha přes 2 kg. Dostat se na tyto váhy znamenalo, že je nevyhnutné chytat všechny ryby (včetně těch málo vážících malých sumečků amerických) a do toho se snažit ulovit větší bonusové ryby (karas, cejn nebo kapřík). S tímto jsme také šli do prvního dne závodu v pátek.
V pátečním losování při nás stálo štěstí a měli jsme dobrý los (A2 – Honza Heidenreich, B15 – Vojta Maštera, C4 – Míra Melcher, D9 – Pavel Prášek). Samotný závod potvrdil naše zjištění z tréninků, že váhy nad 2 kg budou velice dobré na týmové umístění. Po prvním dni jsme se s celkovým součtem bodů 19 umístili na krásném 4. místě v týmech, těsně za Maďarskem na 3. místě (18 bodů) a Nizozemskem na místě 2. (17 bodů). Překvapením byl výsledek Francie, která se součtem bodů 9 obsadila první místo. Umístění našich závodníků: Honza Heidenreich – 2, Vojta Maštera – 11, Míra Melcher – 5 a Pavel Prášek (velké překvapení) – 1. Pavel v průběhu závodu přišel na to, že na jeho vylosovaném místě větší ryby stojí kousek od břehu za trávami ve vodě a vyhrál svůj sektor. Po závodě i vedle sedící favorizovaný anglický závodník Pavlovi přišel popřát ke skvělému výsledku a očichával jeho krmení.
Do druhého dne mistrovství jsme šli s vírou, že medaile je na dosah, a že „na to máme“. Honza Heidenreich seděl v sektoru A téměř na antiforhontu A11, Vojta Maštera B10, Pavel Prášek C14 a Míra Melcher na D10. Druhý den závodu jen potvrdil to, co už jsme věděli, že na každém místě je zapotřebí lovit různě, dle konkrétních podmínek (například Honzovi v sektoru A zafungovalo chytání v mezivodě na velice malý splávek, Vojtovi v sektoru B intenzivní krmení s větším množstvím sekaných hnojáků). Stejně jako nám, i favorizovaným týmům vždy jeden závodník „zaváhal“, takže jsme nakonec se ztrátou dvou bodů skončili celkově na 4. místě. Umístění našich závodníků: Honza Heidenreich – 3, Vojta Maštera – 4, Pavel Prášek – 13, Míra Melcher – 7.
Celkové výsledky týmů:
- Francie
- Maďarsko
- Nizozemí
- Česká republika
V jednotlivcích se na krásném 5. místě umístil Honza Heidenreich se součtem bodů 5.
Podrobné výsledky lze najít zde: http://www.ribolovci.org.rs/images/Ranking_final_Veterans_2017.pdf
Děkujeme všem, kdo nám držel pěsti. Doufáme, že v příštím roce v Chorvatsku se ta medaile konečně povede.
P. Mihál
