Matchový prut patří u nás mezi nejrozšířenější plavačkové pruty a v dnešní době jsou dostupné již každému. Pryč jsou doby, kdy jsme na matchové pruty hleděli s otevřenými ústy a nevěřili jsme, že na tento prut můžeme zdolat i velkého kapra. Díky rychle se rozvíjejícímu rybářskému trhu a nepřebernému množství materiálů se podařilo vyrobit pruty v mnoha cenových kategoriích a dovolit si jej v současné době může opravdu každý.
Co jsou tedy zač ty Matchové pruty? Rybářskými průkopníky chytající na matchové pruty jsou angličané a Anglie bude zřejmě jejich rodná země. Jedná se o třídílné pruty s mnoha očky vyvázanými na velice tenkém blanku. Tento slaboučký blank budí dojem slabého soupeře, ale jeho síla, pružnost a rychlost je až neuvěřitelná. Tyto pruty se vyrábí v různých délkách - 3,9 až 5 m. Setkáme se i s kratšími pruty o délce např. 3,6 a nebo s delšími pruty, až do délky 6 m, ale v takové délce se musí použít o jeden díl navíc a díky slabému blanku jsou tyto pruty dosti měkké, lidově řečeno žvejkačky, proto jsou velice málo vidět. Jednalo se spíše o pokus napodobit boloňku a eliminovat lepení vlasce na blank díky vysokému počtu oček na prutu. I u oček došlo k určitému pokroku a vývoji. Běžné matchky (3,9 a 4,2 m ) mají 12 až 14 oček (u delších verzí je počet větší) a tyto očka byly zprvu na dvou nožkách, což mělo trochu vliv na váhu prutu, protože očka na dvou nožkách byly i větší a tím i těžší a u match prutů jde o každou setinu gramu. Vliv to mělo i na akci prutu. Výplň nebyla taky moc kvalitní, takže se po čase objevovaly v očkách zářezy. V dnešní době se používají očka na dvou nožkách jen u prvního a druhého největšího očka a keramické výplně nahradily jiné, kvalitnější materiály, jako jsou např. SIC výplně.
Kromě různých délek se u match prutů setkáváme i se širokou škálou vrhacích zátěží.
Pruty s vrhací zátěží do 15 g mají měkčí akci a jsou velice oblíbené např. u anglických nebo maďarských závodníků. Sám jsem si takový prut pořídil a tento prut se mi velice zalíbil. Pěkně se s ním hází a je hodně přesný na náhozy. Další výhodou je to, že může použít i slabé návazcové vlasce a nebál bych se ani síly 0,06, protože tato měkčí akce pěkně vypruží a tím ztlumí i zásek.
Další kategorii tvoří pruty s vrhací zátěží kolem 20 až 25 gramů. Tato kategorie je u nás nejrozšířenější protože má velice široké rozhraní použití, prostě takový universální prut. Lze s ním chytat jemně a na druhé straně se nemusíme bát přitvrdit a více se do prutů opřít. Kvůli těmto vlastnostem patří tyto pruty mezi první, které si začínající plavačkář pořídí a většinou u nich i zůstane.
Třetí kategorii můžou tvořit pruty s vrhací zátěží kolem 30 až 40 g. Tyto pruty jsou velice tuhé a jejich uplatnění najdeme hlavně při lovu velkých ryb, zejména tedy kaprů nebo jako příklad uvedu závody, kde se chytají velké váhy ulovených ryb, většinou na chovných nebo soukromých rybnících, které jsou v zahraničí nazývány „kaprodromy". Zde se hraje i o čas a proto musíme použít i silnější vlasce a k tomu musíme mít prut, který to zvládne . Bohužel se při výrobě těchto prutů musí použít trošku více materiálu a to většinou odnese jejich váha.
V neposlední řadě bychom se mohli bavit o „speciálech", do které bych zařadil pruty s vrhací zátěží třeba do 8 g nebo naopak s vrhací zátěží větší jak 40 g. Dokonce se vyrábějí i pruty s označením „no limit", které opravdu hodně snesou.
Trošku se pozastavím nad rukojetí se sedlem navijáku - k výrobě rukojetí se používá různých materiálů a jejich kombinací, jako je korek, neopren, umělá hmota, pěna EVA atd. Jsou ale i pruty, které okopírovaly rukojeť z bolognesových prutů - je tvořen jen grafitovým tělem, které má větší průměr a na ní je vyvázáno sedlo na naviják. Dosti se tak ušetří na váze prutu.
Na otázku „kde a jak se dá s těmito pruty na plavanou chytat?" se dá odpovědět velice jednoduše - téměř všude - na stojatých vodách i na tekoucích, protože se jedná opravdu o všestranné pruty, co se týče plavané a rybáři, kteří se zamilovali do plavané, tak právě s Matchovými pruty začínají. S těmito pruty můžeme chytat na anglické splávky (k lovu s anglickými splávky byly předurčeny) a samozřejmě i se splávky napevno. Pokud chytáme na hlubších vodách, tak jednoduše použijeme splávky průběžné.
A nyní pár rad, pro jaký prut se rozhodnout a na co si dávat pozor.
První věcí, nad kterou se budete zamýšlet při výběru prutu bude, kromě ceny, délka prutu. Jak jsem se již zmiňoval výše, existují různé délky - 3,9 až 5 a většina zákazníků chce začít s délkou 3,9 m. Možná je to proto, že se i prut o délce 3,9 m v obchodě zdá být moc dlouhý, ale nedejte hned na první dojem, protože u vody se až tak moc dlouhý zdát nebude. Já bych určitě doporučil délku 4,2 m a to prostě z jednoho hlavní důvodu - ono těch 30 cm někdy chybí a pak budete litovat, že jste si nevzali ten delší. Váhový rozdíl mezi délkami 3,9 a 4,2 m je taktéž zanedbatelný, tak raději těch 4,2m. Nad delším prutem bych zatím moc nepřemýšlel, protože je potřeba se s Matchkou dokonale seznámit a naučit se s ní zacházet. Delší pruty jsou též již ve vyšší cenové kategorii, protože na této délce se materiál nedá moc „ošidit". Na druhé straně, pokud delší prut potřebujete, např. když chytáváte na hlubších vodách, jako jsou třeba pískovny nebo větší řeky, tak potom prut o délce např. 4,5 m je tou správnou volbou.
Každý prut by měl mít „áčkovou" a rychlou akci. Áčková akce znamená to, že pokud prutem prošvihnete, tak by se měla ohýbat první (vrchní) třetina prutu. Výjimku mohou tvořit pruty s jemnější akcí (do 15g), kde může „áčková" akce přecházet trošku do „béčkové". Rychlou akci poznáte zase tak, že se špička prutu musí po prošvihnutí okamžitě zastavit, nesmí dál kmitat. Slušné pruty v délce 4,2 m se dají koupit již v cenové relaci 2,5 tisíce Kč.
U levnějších variant je to vždy na úkor něčeho - většinou to odnese akce prutu a pokud ne akce, tak zase váha prutu. Pozor ale, není to vždy pravidlem a levnější pruty jsou někdy nejlepší volbou pro začátečníky, protože tyto pruty nejsou tolik náchylné a snesou trošku hrubější zacházení.
Nyní něco k tomu zacházení - v současnosti se pruty vyrábějí z 99% z grafitového materiálu, který je vodivý, proto dbejte na svou bezpečnost. Nikdy nedržte prut v ruce za bouřky nebo v blízkosti el. vedení. Tento materiál má spoustu předností, ale má i horší vlastnost a tou je křehkost. Mějte tedy na paměti, že jakékoliv ťuknutí o kámen nebo větev může mít za následek zlomení prutu. Prut také nedržte a nezvedejte za špičku nebo uprostřed, protože prut dokáže být neuvěřitelně silný, ale pouze v souhře s navijákem, který má správně seřízenou brzdu, vlascem atd.
Užitečná rada na závěr - pro někoho je noční můrou složení matchového prutu a věřte, že se mezi nimi najdou i zkušení závodníci a přitom to jde snadno: splávkovou udici namotáme na kostřičku a pokud nemáme kostřičku, tak háček zahákneme za první očko od spodu na špičce. Povolíme brzdu navijáku na minimum! a oddělíme postupně špičku, tu přiložíme k prostřednímu dílu a poté oddělíme i tento prostřední díl a přiložíme k rukojeti. Nakonec svážeme gumičkami, provázkem atd. Je to velice jednoduché a sestava se vám nikdy nezamotá.