Téměř v každé výbavě plavačkáře najdeme „bolognesový prut“, ale mezi plavačkáři spíše zdomácněl název boloněza nebo boloňka. Co je to tedy za prut, kde se sním dá chytat a jaké jsou jeho klady a zápory, tak s tím se vás pokusím nyní seznámit.
Již samotný název „bolognesový prut" nám napovídá, že tento způsob rybolovu vznikl v Itálii, poblíž města Boloňa, která dala prutu i název. A není se čemu divit, protože sportovní rybolov je v Itálii velice populární a pokud jedete v Itálii kolem nějaké řeky, tak tam určitě narazíte na rybáře, kteří zde chytají velmi často právě na tyto bolognesové pruty.
Čím se tedy tyto pruty liší od jiných a kde je vhodné bolonězku použít? Bolonězky se liší hlavně jejich délkou - tyto pruty se vyrábějí v délkách 4 až 8 metrů, protože byly speciálně vyvinuty pro lov na řekách, kde je i několikametrová hloubka a abychom tzv. dosáhli na dno a nemuseli použít průběžné splávky, tak budeme potřebovat právě delší prut - bolognesku.
Délka bolognesky se neodvíjí jen od toho, v jaké hloubce chceme lovit, ale i jak daleko. Při lovu na řece je někdy důležité najít to správné místo se správnou hloubkou, které se nachází daleko od břehu. Dalším příkladem mohou být závody, kdy ryby nejsou zrovna dvakrát při chuti a základní krmení je odežene dále za zakrmenou lajnu děliček (u nás je povolená délka děliček 13 metrů, takže lajna děliček je kolem 13ti metrů) nebo dokonce k protějšímu břehu, kde mají ryby větší klid a cítí se zde bezpečněji. Vzdálenost může být i několik desítek metrů a abychom splávek správně vedli a byli s ním perfektně v kontaktu, tak toho dosáhneme jen s delším prutem. Být perfektně v kontaktu se splávkem znamená to, že pokud chceme splávek trochu nebo více nadržovat, tak vlasec mezi prutem a splávkem musíme vést napnutý nad hladinou. Tento kontakt se splávkem nám snižuje i prodlevu záseku a zvyšuje tak jeho úspěšnost. Pokud necháváme splávek volně proplouvat, tak část vlasce může ležet na hladině.
Kromě tekoucích vod můžeme bolonězku použít samozřejmě i na vodách stojatých a to především tam, kde je větší hloubka, např. na pískovnách nebo na větších přehradách. I zde si najdou bolonězové pruty své uplatnění a dokonce svými vlastnostmi předčí odhozové prutty. Jako příklad uvedu třeba rybáře, kteří chytají v blízkosti břehu a je zde hloubka 5 m. Zde je zbytečné použití anglického splávku, protože chytáme blízko a s bolonězovým prutem si klidně můžeme dovolit použít pevný splávek.
Jaké jsou výhody a nevýhody bolonězek? Mezi výhody bolonězek v prvním případě patří délka - jak jsem již psal, tak s bolonězkou můžeme lovit na úsecích s větší hloubkou, kde bychom s matchovým prutem nedosáhli na dno a museli by jsme použít průběžný splávek, který není vhodný na středně až více tažné vody a můžeme chytat s pevným splávkem i na delší vzdálenost, aniž bychom ztratili kontakt se splávkem.
Bohužel mají bolonězové pruty i jednu nevýhodu - pokud nám blank prutu zmokne nebo se orosí, tak se nám vlasec lepí na blank a to nám ztěžuje nahazování. Zkoušely se různé přípravky, ale jediná pomoc, která je stoprocentní, je ta, že vyměníme splávek za těžší.
Pár rad, jak bolonězku vybírat? Prvním faktorem, na který budeme brát ohled při pořízení bolonězky je ten, kde budeme bolonězku používat. Na menší toky s menší hloubkou nám postačí 4 až 5 m dlouhá boloňka. Na větší toky, kde předpokládáme větší hloubku a že budeme chytat dále, jak 30 metrů, tak nám většinou bude stačit délka 6 až 7 metrů. Osmimetrová boloněza je téměř extrémní záležitost a u nás se málokde využije.
Druhým faktorem je cena. U kratších bolonězek to není až tak důležité a pokud nechcete moc investovat, tak v délkách čtyři nebo pět metrů můžete zvolit horší kvalitu grafitového materiálu z kterého je vyrobena. V délkách 6 a více metrů již raději volte kvalitu a kvalitě bude odpovídat i cena. Musíte brát v úvahu to, že budete prut držet několik hodin v ruce, takže raději nějakou korunu obětujte.
Jelikož se dělají i měkčí a tvrdší bolonězy, tak musíme brát v úvahu i třetí faktor a to velikost ryb. Tvrdost prutu je někdy i tom, co má rád zákazník (jeden raději měkčí a druhý raději tvrdší), ale pokud chodíte na řeku, kde se hodně loví parmy nebo větší ryby, tak volte prut s tvrdší akcí. Pokud budete využívat bolonězky i při lovu s jemnějšími vlasci, tak raději zvolte prut s měkčí akcí.
V neposlední řadě jsou důležitá očka - je dobré, aby očka byly vyvázány na co nejdelších nožičkách, protože tak eliminuje lepení vlasce na blank a když má prut více oček, je to jen dobře. Dělají se i bolonězky, které mají i mezi vyvázanými očky vždy jedno posuvné, tyto pruty bývají však dražší a odnese to trochu i váha prutu.
Když to tedy shrneme, tak s bolognesovým prutem můžeme chytat téměř všude - na tekoucích i stojatých vodách a popularita těchto prutů u českých rybářů rychle stoupá. Velice často bolognesu používají i rybáři, kteří loví dravce na živé rybičky, protože tak nástrahu udržují přesně na požadovaném místě, rybička nemůže zaplavat do vázek a když přikrmujete, tak tím lákáte rybky, za kterými se dravci stahují a tím je tento lov velice úspěšný. Musíte ale být velice opatrní, protože pruty jsou dosti zatěžovány a hrozí tak jejich zničení. Pokud tedy vybíráte bolonězový prut na lov dravců s rybyčkou, tak prut může být i těžší, z pevnějšího materiálu, protože většinu času máte prut zafixovaný ve vidličkách.
A když už jsme u lovu dravých ryb, tak v zahraničí se používají pruty, které jsou dosti podobné bolonězám a používají se hlavně k lovu pstruhů, spíše v horských oblastech. Tyto pruty mají v oblasti oček gumové vložky, které vlastně umožňují to, že jednotlivé díly prutu nemusíte vysunout úplně a tím si můžete vysunout prut na jakou délku potřebujete. Tyto pruty se dělají i delší než bolonězky - až do dvanácti metrů. Takže jste u vody a v tůňce 10 metrů od vás očekáváte rybu. Tak rozložíte prut na 10 metrů a rybě perfektně předložíte nástrahu. Při zdolávání prut jednoduše zasunuje, až ji zdoláváte třeba na tři metry dlouhý prut. Tyto pruty se k nám zatím nedostaly, spíše jen v kratších verzích a to hlavně díky ceně a těžko zde hledají uplatnění.