Forpas neboli návazec je nedílnou součástí každé plavačkové udice. Podle čeho však určit, jak dlouhý je zrovna potřeba? Mnoho závodníků váže dvě nebo dokonce jednu vyzkoušenou délku často podle rozměru forpasovníku. Délka návazce, stejně jako různé montáže udice, se volí podle způsobu lovu, cílové ryby a její aktivity.
Návazec je kousek tenoučkého vlasce s háčkem, který zakončuje udici. Mnoho rybářů jej používá jen proto, že při uváznutí neztratí celou udici i se splávkem. Jeho funkce na udici je však mnohem důležitější. Jsou na něj kladeny hlavní dva požadavky, které se navzájem vylučují. Proto je důležité zvážit jejich ideální poměr. Zaprvé je to část udice, se kterou se ryba setká při nalezení nástrahy. Z tohoto důvodu by měl být návazec co nejjemnější, aby rybu od záběru nezradil a nástraha se ve vodě chovala přirozeně. Zde platí, že čím je forpas delší, tím je jemnější. Na druhé straně musí rybář vidět záběr. A tady platí, že čím je forpas kratší, tím je záběr rychleji patrný.
A jak tedy vybrat ideální délku forpasu? V době, kdy ryby berou opatrně, je prvořadé je k záběru přesvědčit a v těchto situacích nezbude než použít návazec delší. Zjemnit tedy můžeme nejen použitím slabšího průměru vlasce, ale také prodloužením návazce. Na jemném a dlouhém návazci nástraha přirozeně klesá vodním sloupcem. Na místě, kam jí dopraví zátěž udice se přirozeně pohybuje s vodním proudem a nedává rybě tušit nebezpečí, které ukrývá. V situaci, kdy ryby dobře berou a my je potřebujeme co nejrychleji odchytat, se volí návazce krátké. Pokud ryba pozře nástrahu na krátkém návazci, rychle svým pohybem nadzvedne první broky nebo potopí splávek a my hned poznáme záběr.
Stále píšu obecně o dlouhých a krátkých forpasech, ale kde jsou konkrétní čísla? Pokud jde o konkrétní délku forpasů, vycházím z velikosti ryb, na které mám nalíčeno. Nástraha obvykle odpovídá velikosti lovené ryby, malá rybka pozře malou nástrahu přibližně stejně rychle jako velká ryba velké sousto. Ze stejného důvodu bychom měli poznat i záběr po stejné době. Padesáti centimetrový cejn zvedne čtyřicet centimetrů dlouhý forpas hned, jak nástrahu nacucne, ale deseti centimetrová plotice s ní na stejném návazci musí uplavat čtyřnásobnou délku své velikosti než něco uvidíme. Už asi tušíte, kam mířím. Pokud chci rychle lovit plotičky, používám návazce dlouhé 15 centimetrů. Ne nadarmo se na rychlostní lov ouklejí používají návazce i deseticentimetrové (na malé oukleje, na větší obyčejně 15 cm). Na velké plotice, cejnky, podoustve návazce s délkou 25 - 30 cm a na velké cejny i 50 cm. Nepřipadají vám ty délky nápadně podobné velikosti ryb, které chceme lovit? A teď už není problém si odvodit, jaké jsou ty delší návazce, které se používají, když ryby neberou.
S délkou forpasů se nemusíte bát experimentovat. Vzpomínám na jeden závod v Uherském Hradišti. Cejni tenkrát krásně brali a tak jsem zkoušel kratší a kratší návazce. Začínal jsem na klasických padesáti centimetrech. Nahodil jsem udici, srovnal jsem ji a zastavil v krmení a během pár minut přišel záběr. Zkusil jsem použít kratší třiceti centimetrový návazec a záběr přišel rychleji a navíc byl mnohem výraznější (cejni nezvedali jen poslední vodící brok). Nakonec jsem požil krátký ani né dvacet centimetrů dlouhý návazec a cejni během mžiku zvedali i hlavní zátěž. Po nahození se udice sotva stihla srovnat a už koukal celý splávek z vody (někdy zůstal koukat hned po nahození). Bylo to úplně neuvěřitelné. Cejni stáli přímo na krmení, s dlouhým návazcem jsem záběr viděl nesrovnatelně déle než s kraťoučkým. Tato situace není v posledních letech obvyklá, ale pěkně popisuje vliv délky forpasu.
U nás je délka forpasů v celku podceňovaná záležitost. Možná proto nás na mnoha světových i evropských šampionátech překvapuje, použití i 1,5 metrových návazců. Na našich závodech to je prakticky nepředstavitelná věc. Přitom v loňském roce používali takto dlouhé návazce úspěšní soupeři na MS v Portugalsku i na ME ve Francii, kde bylo jejich požití klíčem k úspěchu.
