Jaromíre, jak dlouho se věnuješ rybolovu a kaprařině?
Ahoj, k rybolovu mě dostal můj děda a první povolenku jsem po absolvování rybářského kroužku získal ve čtrnácti letech. Do svých jednadvaceti let jsem se věnoval hlavně lehké položené, plavané a postupně pronikal i do tajů vláčení.
Od roku 1995 až do dnešních dnů vítězí kaprařina.
V nejintenzivnějších letech to u mě znamenalo 250 až 300 docházek k vodě za rok.
%fotobox-3-1%
Na jaké úlovky kaprů vzpomínáš nejraději?
Největší emoce ve mně vzbudil úlovek prvního kapra přes 20 kg na řece Labi v roce 1998. Byl to první rok, kdy došlo k mému odtržení od party rybářů jezdících pravidelně na společné kaprařské výpravy. Toto společné rybaření bylo sice fajn, ale většinou bez valných nebo dokonce žádných výsledků. Vždy se musel hledat kompromis ve volbě, revíru, místa a já si tak nemohl dělat vše podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Velice silně mi také utkvěl v paměti úlovek 20,5 kg šupináče z Mušovské nádrže. Když jsem na Pálavská jezera začal jezdit, bylo to rybaření s velkým odhodláním, tzn. minimálně 5 let se pokoušet o úlovek velkého kapra, což se mi hned druhou sezónu podařilo. Moje úspěšné rybaření bylo vždy o dlouhodobém plánování a vytýčení si stanovených cílů. Kolikrát se i delší dobu nedařilo, ale já si šel za svým cílem, snažil se poučit z chyb, a hlavně vytrvat ve svém úsilí. To si myslím je jedno z hlavních měřítek odlišujících úspěšné kapraře od méně úspěšných. Velice rád také vzpomínám na svoji několikaletou zahraniční misi na Francouzských řekách. Vše začalo plánováním za dlouhých zimních večerů u mapy a získávání informací všemi možnými způsoby. Mé sny a cíle se začali poté naplňovat při odjezdu po strop zaplněné Škody Forman s mým parťákem vlčákem Lordem. Vyvrcholením mého úsilí byli dva úlovky kaprů-lysců přes 23 kg během 14 ti denní výpravy. Poslední úlovek, který bych rád zmínil je z letošního podzimu (2017). K úlovku bez mála 20-ti kilového šupináče, vedla trnitá cesta, která začala před pěti lety. Tak silné emoce jsem naposledy zažíval před dvaceti lety po prvním výjimečném úlovku kapra na řece Labi.
Jaký kapr, který ti utekl, tě mrzí nejvíc?
Jak se říká, kapr, kterého po dlouhém souboji vyříznete, nebo ztratíte ve vázkách bývá ten nej., kterého jste měli do té doby na prutě. Skutečnost je ale mnohdy jiná. Stalo se mi několikrát, že po dlouhém zdolávání, kdy ryba stále nebyla vidět bych se odvážil tvrdit, že to bude ta životní, a nakonec skončil v podběráku bojovný lysec nebo šupináč do 16 kg. Nicméně si občas na jeden takový půl hodinový souboj, který mě hodně mrzel i po letech s hořkostí vzpomenu, kdy jsem 10 minut seděl jako opařený po vyříznutí kapra 15 metrů od podběráku. Souboj se odehrál v květnu na velké pískovně, kde v tuto dobu před třením byla největší šance ulovit velké, opatrné jikrnačky. Rok předtím, v přibližně stejné době, se mi podařilo přelstít a úspěšně zdolat parádního šupináče 19,70 kg, ale stále jsem věřil, že zde plavou i kapři přes 20 kg. Do té doby se mi zde nestalo, že bych jakkoliv velkého kapra zdolával déle jak 10 minut. O to víc mě i po letech tato ztráta mrzí.
%fotobox-1-4%
Jakou taktiku lovu kaprů nejčastěji používáš?
Snažím se řídit pravidlem, že v jednoduchosti je síla. Vystačím si s dvěma tipy návazců celý rok, z fluocarbonu nebo ztužené šňůrky. Snažím se odlišit. Jestliže mi místní kaprař, na vodě, kde se chystám lovit tvrdí, že na nic jiného než na jahodové boilie, zde neudělám záběr, je to ten poslední druh boilie, který bych zde použil. Pokud mi to podmínky na vybrané lokalitě jen trochu dovolí, snažím se lovit na místech nebo v době, kdy je kolem mě co nejméně kaprařské konkurence. Na stojaté vodě, kde se smí nahazovat a lovit pouze ze břehu, lze rybářskou konkurenci eliminovat např. delším náhozem. Na řece bývá situace horší. Sebelepší místo ve vodě, se pro mě ve chvíli, kdy na 200 metrech okolo mě je několik bivaků, stává nezajímavé. Raději odjedu na jinou část toku. I když budu lovit v méně zajímavé části řeky, co se týče reliéfu dna, mám zde za daných okolností daleko větší šanci na úlovek, pokud zde budu lovit sám.
Co je podle tebe nejdůležitější pro ulovení velkého kapra?
Vhodný výběr revíru (stáří, rozloha, tlak na lokalitu, ochrana kapra K-70). Vytrvalost, nevzdat se i po opakovaném neúspěchu. Věřit na100% v to co dělám. Důvěra ve zvolenou nástrahu. Nejčastěji používám dva až tři druhy boilie po celý rok. Nejhorší taktikou je po pár hodinách bez záběru, neustále dokola měnit druh a příchutě boilie. Období roku, kdy na vybrané lokalitě lovím…vysvětlím. Na jedné pískovně jsem od začátku června do konce září, pravidelně lovil na místě, kde co do počtu záběru panovala z mé strany spokojenost, ale ať jsem dělal cokoliv, ulovení kapři byli do váhy 12 kg. Na tom samém místě od poloviny října byl úlovek kapra pod 10 kg vzácností a většina ulovených kaprů se pohybovala ve váhovém rozmezí od 12 do 18 kg.
%fotobox-3-5%
V posledních letech spolupracuješ s firmou Mivardi. Co se pro tebe od té doby v rybařině změnilo? Dá se říci, že je kaprařina tvým zaměstnáním?
V první řadě musím zmínit, že je to mé již třetí zaměstnání v rybářském businessu. Pokud bych rád něco vyzdvihl u pracovního spojení s firmou Mivardi, tak ano, poprvé mohu v současné chvíli s uspokojením tvrdit, že se mi splnil životní sen. Koníček se mi skutečně nyní stává prací. Pracuji ve firmě obchodující s rybářskými potřebami a zároveň mám od vedení pracovní podmínky nastavené tak, že mám dostatek volného času jak na svého koníčka, tak na rodinu. Mimo to, že pro firmu Mivardi pracuji jako obchodní zástupce, jsem zároveň i jejím konzultantem v sekci lovu kaprů. Po skoro dvouleté zkušenosti s používáním nástrah této značky, bych rád zmínil, co je mi na nich nejvíce sympatické. Ať už jsem si dříve boilie vyráběl sám z vlastních receptů, nebo v průběhu dalších let chytal na boilie různých renomovaných výrobců, nikdy má úspěšnost lovu trofejních kaprů v chladném období roku (teplota vody pod 8 stupňů) nebyla tak dobrá jako nyní.
Druhý díl v nejbližších dnech.