Každoročně se závod Velká cena Hané těší obrovskému zájmu závodníku a ani letos nebyl výjimkou. Snad jediný kaprový závod láká i závodníky ze Slovenska, kteří dorazili na Hanou v hojném počtu. Letošního ročníku se zúčastnilo 72 rybářů, kteří nalovily něco málo přes 1,6 tun ryb. Celá akce byla sponzorována generálním partnerem - firmou MIVARDI.
Na mé otázky odpovídal vítěz tohoto závodu - Dušan Bednařík.
Dušane předem gratuluji k prvenství v závodě, dá se říci, že jsi tu ,,jako doma,,?
Děkuji za gratulaci a ano, dá se říci, že jsem tu jako doma. Sice se jedná o chovný a soukromý rybník, a proto se zde nedá běžně chytat nebo trénovat. Na obou rybnících se však pořádají dvoje závody do roka a pokud mi to Termínovaný kalendář dovolí, tak se těchto závodů účastním. Jedná se sice o místní, tzv. gulášové závody a většinou je to úplně odlišné, jak na VC Hané, ale člověku to přeci jenom něco dá a některé poznatky kolikrát zúročím. Udělám si hlavně představu o tom, jak jsou ryby velké, jak se chovají za určitých podmínek, v kterých částech se vyskytují méně či více apod.
Jako ,,znalec,, místních tratí můžeš nám oba rybníky blíže přiblížit? Jaké velikosti kaprů či jiných ryb se chytají?
Velká cena Hané se chytá na dvou místech - na chovném Křemačovském rybníku, který se nachází u Mohelnice a na vodní nádrži u obce Rohle, kterou obhospodařuje Spolek rybářů Rohle. Obě tyto tratě vypadají podobně, ale ve způsobu chytání a velikostí ryb jsou zcela odlišné.
Křemačovský rybník je specifický svojí hloubkou - na většině trati se pohybuje hloubka do 1 m a na některých místech je hloubka dokonce jen 60 cm. Přesto se v takové hloubce chytá nejvíce ryb. Hlavní lovnou rybou je kapr, který většinou dosahuje délky do 40 cm, váhově kolem 1 kg. Mezi těmito kapříky se objevují i větší, váhou přesahující 2 kg a hojně se také chytá i lín a někdy i amur. Velikost ryb také hodně závisí na tom, jak velká se dává násada atd. Jeden rok se zde chytali kapři jen kolem dvou kil a výš.
Na Křemačovském rybníku jsou vždy tři sektory a to A, B a C. Sektor A je směrem za rybářskou chatou a na tomto sektoru je nejmenší hloubka. Chytají se zde ale největší váhy a hlavním způsobem rybolovu je lov na děličku. Sektor B se nachází na hrázi u silnice. Na tomto sektoru jsou nejlepší místa směrem k rybářské chatě, protože je zde menší hloubka, nachází se zde krmítko a v rohu, mezi sektory B a C se nachází stavidlo, kde je největší hloubka. V této větší hloubce se ryby nezdržují a místa směrem k tomuto rohu patří mezi nejslabší na počet úlovků. V sektoru B se dá lovit jak na děličky, tak i na odhozové pruty.
Sekto C se nachází na hrázi naproti chatě a platí zde stejné pravidlo, jako v sektoru B - čím dál od stavidla, tím více úlovků. Lov na odhozové pruty zde převládá nad lovem na děličky.
Druhá trať, vodní nádrž se nachází v malebném údolíčku, obklopeném lesy nad obcí Rohle. Jedná se vlastně o takovou malou přehradu. Hloubka se zde pohybuje od 4 m u hráze a směrem k přítoku klesá až po zhruba 1m. Na straně pod rybářskou chatou jsou vždy vytyčeny dva sektory - D a E a na protější straně je sektor F, který je na úlovky nejbohatší. Na všech třech sektorech je nejpoužívanějším způsobem lovu dělička a odhoz se chytá spíše „v případě nouze". Kromě sektoru F, kde je výhodnější strana blíže k hrázi, jsou sektory celkem vyrovnané a výhodnější místa se odvíjejí od směru větru, teplotě a dalších vlivech. Hlavní lovnou rybou je zde kapr, ale oproti Křemačovskému rybníku se zde jedná o větší kapry o délce 40 až 50 cm a váze 2 až 3 kg. Je zajímavé, že je to každý rok téměř stejné. Jsou zde i větší kapři, ale těm se prostě nějak nechce. Dále se zde loví hojně cejni a amuři, kterých se několik chytlo a jejich průměrná váha byla kolem 5 kg.
Když to tak shrnu, tak se jedná o velice dobře zarybněné úseky, kde nejsou výjimkou nalovené váhy okolo 30 až 40 kg, ale jako kdekoliv jinde zde hraje výraznou roli, kromě rybářovi zručnosti a připravenosti i štěstí na los.
Zvolil jsi před tímto závodem nějakou speciální přípravu? Je pravda že tento závod je specifický tím, že se chytají poměrně velké ryby jaké jsi zvolil pruty, vlasce, háčky, krmení atd...?
Ano, jelikož se jedná o vyloženě „kaprový závod", tak si tento závod také vyžaduje speciální přípravu, prostě se chytá na silnější náčiní, než na klasických závodech a je potřeba předělat téměř všechno. Začnu děličkou - chytám na děličku Mivardi Evolution 1100 a před tímto závodem jsem si byl vyzkoušet, zda je schopná tento kaprový závod obstát. Byli jsme si asi dvakrát zachytat kapříky a zjistil jsem, že tato dělička to bez problémů vydrží bez jakékoliv „újmy na zdraví" a směle jsem ji vybavil silnějšími amortizéry. Již dlouho zde používám plný amortizér o průměru 1,8 mm. Tato síla mi vyhovuje, mám odzkoušené, že zvládá výpady i větších kaprů, není „pomalý" na tento závod a proto jsem ho použil na všech topsetech.
Na tento závod je potřeba si připravit i speciální udičky. Na tělo udičky používám vlasec o síle 0,18 a návazce mám nachystány od průměru 0,10 až po 0,16 mm. Někdo používá i silnější, ale já mám vyzkoušeno, že tyto průměry bohatě stačí a nikdy jsem s tím neměl problémy. Nečastěji to odchytám na návazec o průměru 0,13 mm. Na udičky je potřeba i speciální splávek. Klasický splávek nelze použít, protože by byl za chvilku zničený, např. tahem splávku amortizérem pod vodou při vyháčení kapra. Nejraději mám splávky, které mají vedení vlasce vnitřkem splávku, ale používám i „kaprové splávky", které mají kratší dřík a silnější anténku, s nosnosti 0,1 až 1 g. Další důležitou věcí je volba správného typu háčků. Ty by měly být ze silnějšího drátu, ale ne zase moc, aby nepoškozovaly nastražené červy a dále by měly být perfektně ostré. Letos se mi výborně osvědčily háčky Mivardi M-125, které perfektně seděly a ryby z nich nepadaly. Poslední věcí na udičce je rozestavení zátěže. Jako zátěž používám výhradně bročky, které rozestavuji do tzv. řetízků a to kvůli tomu, aby nástraha pozvolna a přirozeně propadávala ke dnu.
Na tyto závody si připravuji samozřejmě i odhozové pruty, na kterých mám jednoduše nachystány anglické splávky na tzv. propad (uchycení pomocí téčka). Zátěž zde téměř nepoužívám, jen jeden, maximálně tři bročky. Na navijácích mám namotán kmenový vlasec o síle 0,18 a návazce používám stejné, jako při lovu s děličkou.
Co se týče krmení, tak používám osvědčené kaprové krmení Mivardi, složené z M1 Kapr, D1 Kapr ořech, TTX a vylepšuji ho ještě různými partikly, jako je řepka, konopí a kukuřice.