Jaké byly moje postřehy a pocity ze strany závodníka na MS v Itáli, tak to si můžete nyní přečíst ve formě rozhovoru. Na otázky, které položil Libor Fröhlich, odpovídala moje maličkost.
- Dušane, takový úspěch, to musel být fantastický zážitek. Ale od začátku, jaké jste měli informace o tom, co vás na šampionátu čeká, jak jste se připravovali a jaký byl tvůj cíl před mistrovstvím?
Tento neuvěřitelný úspěch byl pro mne opravdu fantastickým zážitkem a považuji ho za největší v mé kariéře v závodní plavané. Sice jsem již jednou zažil čtvrté místo a to na MS klubů v Bulharsku, kde nám scházel na bronzovou medaili pouhý bod, ale MS národů je prostě nejprestižnější závod, kterého se letos účastnilo 37 zemí a reprezentovat na něm Českou republiku bylo pro mne velikou ctí.
Co se týče informovanosti o trati, skladbě ryb a podobných věcech před touto akcí, tak musím říci, že byla perfektní a vyplnila se skoro na 100%. Hlavní podíl na tom mají trenéři, kteří jsou po dlouholetém působení v kontaktu se špičkovými týmy, jako jsou třeba Anglie, Francie nebo Itálie a komunikace s trenéry těchto týmů přináší spoustu důležitých informací a poznatků. Některé cenné informace se podařilo získat i díky Lucovi, který je v Itálii jako doma.
Příprava proto byla jednoduchá - navázat potřebné udičky, doplnit forpasovníky a navázat i nějaké nové, které se třeba u nás nepoužívají. Zbytek se většinou dováže podle potřeby přímo na místě.
Další důležitou věcí je dostatečná výbava - dělička s šesti a více topsety plus náhradní dělička, pár odhozů, krátkých ouklejových i delších bičů (co kdyby) apod., takže jsem si musel pár věcí koupit nebo půjčit od kamarádů.
Můj cíl před MS byl takový, abych hlavně byl nominován na závod a dobře zachytal a družstvu to nepokazil. V družstvech jsem si přál umístit v první desítce, to už by byl úspěch, kterého bych si taktéž hodně cenil. Samozřejmě, že jsem snil i o medaili, ale to bylo do dneška bláhové přání.
- Jak probíhal týdenní trénink, připravil vám soutěžní kanál nějaká překvapení a jakou taktiku jste zvolili pro první závod?
Během týdenního tréninku jsme se seznamovali důkladně s tratí a se skladbou ryb v určitých sektorech, protože každý sektor byl jiný - některé byly slabší na počet ulovených ryb, v některých převládali kapři, v jiném karasi nebo pro změnu cejni.
Dále jsme zjistili, že se bude jednat o velice citlivé chytání, které nám znepříjemňovaly vrchní a spodní proudy (když foukal vítr, tak proud u hladiny šel doprava a spodní proud šel doleva nebo naopak) a bylo potřeba najít na tuto vodu vhodný splávek, což nebylo vůbec jednoduché - některé se moc nakláněly, druhé nechodily atd. Já jsem si našel splávek, který měl kratší anténku, trochu kulatější tělíčko s vnitřním vedením vlasce a krátký grafitový dřík. Tento typ splávku se pěkně vodil a dobře ve vodě seděl.
Důležitá byla i vzdálenost splávku od špičky. Na přesné chytání na zakrmeném místě bylo nutné mít splávek maximálně 60 - 80 cm od špičky a pak bylo potřeba mít nachystané i topsety s prodlouženou udicí, kde vzdálenost splávku od špičky byla kolem dvou metrů.
Jinak nám tento kanál zjednodušoval práci tím, že hloubka byla skoro všude stejná a rozdíl dělal max. 50 cm a šířka byla také téměř všude stejná. Na dně byla vrstva měkkého bahýnka, s kterou bylo třeba počítat.
Kromě úmorného vedra nám trať přinesla jedno překvapení - takovou kuriozitu - nad polem s posekanou kukuřicí se udělal vzdušný vír, takové malé tornádo, které zvedalo kukuřičné šustí a pohybovalo směrem k nám. Stačil jsem sklopit deštník a přidržet topsety, ale vezírek a další lehčí věci skončily v kanále.
- Výsledek prvního dne byl skutečně fantastický, již během závodu si vás začala všímat televize a také největší rybářští odborníci z celého světa. Třetí místo, to musel být nádherný pocit, ale co třeba nervozita?
Nervozita je vždycky, obzvláště na takovém závodě, jako je MS. Jelikož jsem měl v sobotu i výborný los, tak se moje nervozita ještě vystupňovala. Souhra náhod, jako je zlomený díl topsetu nebo ulomený kalíšek, nějaká ta spadlá ryba, tak to mi na klidu také rozhodně nepřidalo. Nakonec jsem se s tím nějak popral a dobré místo jsem proměnil v dobrý výsledek.
- S jakou taktikou a nadšením jste šli do druhého závodu?
Do druhého nedělního závodu jsme taktiku neměnili, protože nebyl důvod a strašně jsme si přáli udržet medailovou pozici. K dobrému výsledku jsme potřebovali také dobrý los, který nám nebyl moc příznivý.
Nervozita u mě již nebyla tak veliká, protože jsem neměl pocit zodpovědnosti ze zvýhodněného místa, nic se mi nepodařilo zlomit, vše probíhalo dle plánu, takže jsem byl celkem v pohodě. Tedy kromě poslední hodiny, protože jsem přestal chytat větší ryby a věděl jsem, že ještě nějakou větší rybu potřebuji chytit. Místo větších ryb tam však najeli ježdíci, kteří s chutí brali i moje 3 bílé červy na háčku, což jsem během tréninku nezažil a poslední hodinu jsem prakticky nechytil nic jiného, než tyto ježdíky.
- Domnívám se, že tak vynikající umístění vyžaduje dobrou spolupráci celého realizačního týmu, bylo tomu skutečně tak a kolik spolupracovníků na břehu jste měli?
Ano, výsledek závodníka je opravdu závislý na dobrém fungování celého realizačního týmu a hlavně na dobré spolupráci závodníka s člověkem, kterého má na břehu. Bez tohoto všeho to prostě nefunguje a nelze dosáhnout dobrého výsledku. Myslím si, že jsme drželi dobrou partu, práce trenérů, asistentů i lidí, kteří byly s námi fungovalo výborně a to byla hlavní příčina našeho úspěchu. Dokonce nás během týdne přijeli podpořit naši kamarádi závodníci a to vás taky trošku nakopne. Takže, kromě trenéra Mirka Melchera a dvou asistentů Václava Freylicha a Pavola Mihála s námi byli ještě Honza Gregor a v týdnu přijeli ještě Petr Klásek s jeho ženou Sašou, která také perfektně rozumí plavačce, Roman Foret a Bohoušek Sedláček s Honzou Novákem.
To je už velice silný„břeh", bez kterého to, jak jsem již říkal, prostě nejde.
- Váš úspěch byl podložen dobře zvoleným krmením, nebo to bylo hlavně technikou lovu?
Úspěch je tvořen mnoha faktory, mezi které patří dobře zvolené krmení, zajištění kvalitní živé nástrahy (některé, jakou jsou patentky, jsme si zajišťovali sami), dobře stanovit taktiku lovu a precizně zvládnout techniku lovu. Důležité je složení a připravenost družstva a celého realizačního týmu, trošku toho štěstíčka a tak bych mohl pokračovat, že by to zabralo celý Váš časopis.
Prostě se nesmí nic podcenit a já si myslím, že jsme to zvládli dobře a proto se dostavil i tento krásný výsledek.
- Přesto že jste dosáhli tak vynikajícího umístění, byla zde velice reálná vidina bedny a nakonec „jen" bramborová medaile. Jak jste to prožívali?
Všichni jsme si hrozně přáli udržet medailovou pozici a když jsme se dozvěděli, že jsme to neudrželi, tak nás to hodně mrzelo a byli jsme z toho hodně smutní. Možná by bylo lepší být v sobotu třeba na sedmém místě a poskočit na čtvrté. To by nás to tolik nemrzelo. Tak blízko medaile už nemusíme být hodně dlouho a každý si to dobře uvědomoval.
Ale i tak nám blahopřálo hodně lidí s různých teamů a dokonce jsem se doslechl, že nás již ve světě neberou jako outsidery, ale jako potencionální adepty na medaile, protože výkonnost české reprezentace se rychle vyšvihla nahoru a ve světě si to dobře uvědomují.
- Kdyby jsi měl možnost znovu absolvoval šampionát, co by jsi udělal jinak?
Myslím si, že kromě pár detailů bych nic neměnil, protože všechno fungovalo dobře, jen jsme mohli mít větší štěstí.
