O uplynulém víkendu se konal další ročník závodů v LRU plavaná Praha proti Budapešti. Jedná se o závody s mnohaletou tradicí, které především Budapešť bere velice vážně a za maďarskou stranu se vždycky účastní to nejlepší, co Maďaři zrovna mají k dispozici (většinou je to takový B-kový maďarský nároďák). Závody probíhají ve stylu „přechytej svého Maďarského závodníka“ (tj. český závodník chytá pouze proti svému vylosovanému maďarskému závodníkovi) a vždycky na střídačku to organizuje Praha v ČR a další ročník potom Budapešť v Maďarsku. Především z maďarské strany je u toho hodně taktizování, jelikož neradi prohrávají. Vyhrává tým, který má nejvíce vítězství. Loví se dva závody v jednom dnu (neděle dopoledne a odpoledne), sobota je vyhrazena tréninku.
Organizace těchto v Praze velice populárních závodů v letošním roce připadla na Prahu a tak jsme se rozhodli je uspořádat na řece Labe v Sedlčánkách. Tento závodní úsek všichni za Prahu nominovaní dobře znají a věřili jsme si zde. I Maďaři se na závody velice těšili, jelikož takových vod prý mají velice málo a rádi by si zde na takové řece zachytali.
Za Prahu byli na základě loňských výsledků nominováni následující závodníci:
Viktor Vocel (Praha 10 – Vinohrady Mivardi)
Petr Janků (Praha 10 – Vinohrady Mivardi)
Jirka Kubín (Praha 10 – Vinohrady Mivardi)
Jirka Volák (Praha 4 – Nusle Milo)
Michal Kladrubský (Praha 4 – Nusle Milo, junior)
Viktor čeká na tu velikou
Maďarský tým byl veden jedním z nejlepších závodníků a velice známým výrobcem závodních splávků Lörinczem Dénesem (DINO), který především v nedělním odpoledním závodu ukázal, že skutečně umí.
Bohužel naše plány na využití domácího prostředí v Sedlčánkách překazila nepřízeň počasí a vysoký stav vody v Labi. Na poslední chvíli se sehnala náhradní trať, a sice bývalá pískovna Litol (u vjezdu do Lysé nad Labem). O této vodě jsme z pohledu lovu na plavanou nevěděli vůbec nic, i když jsem sem kdysi jezdil vláčit a věděl jsem, že tam je šílená hloubka a hodně vázek. Tato moje informace se potvrdila – na vzdálenost děličky na 13 metrech byla hloubka i víc než 6m. Celkově mi tato voda hodně připomínala závodní úsek v Hlučíně a to nejenom hloubkou, ale i velkým množstvím plotic slušné velikosti. Na tréninku nám nejlépe fungoval lov plotic ze sloupce na bič a časté střílení červů. Maďaři lovili na zkrácené děličky ve sloupci, krmili převážně sypkým krmením s větším množstvím patentky. Tomu odpovídali i jejich ulovené ryby – především cejnci. Bohužel na tréninku se neulovila žádná velká ryba, i když pískovna prý je známá svými úlovkami kaprů.
Jirka volák váží
Bohatý úlovek
Dino v akci
Na základě výsledků tréninku jsme do dopoledního závodu šli s taktikou bič/plná dělička (kvůli lepšímu ovládání ve větru) a častým střílením červů. Maďaři lovili podobně jako na tréninku – krátké děličky a sypké krmení s patentkami. Naše taktika se ukázala být tou lepší a maďarské závodníky jsme porazili 4:1 (zaváhal pouze náš junior). Váhy ulovených ryb se pohybovali od 4 – 9 kg.
Přes polední přestávku jsem se bavil s maďarskými závodníky a ti vyhodnotili to jejich chytání na krátkou děličku a málo červů na dokrmovaní jako ne úplně ideální a do odpoledního závodu připravili změnu.
Dino
Jirka Kubín
Krásný amur
I když z nás každý očekával, že v odpoledním závodě budou ryby brát víc, všechno bylo jinak. Ryby začali vybírat a patentka v krmení a na háčku se ukázala být velice důležitá – bohužel ji měli jen dva naši závodníci. O úspěchu v odpoledním závodě rozhodovali bonusové větší ryby, které se dali ulovit (velcí cejni tak kolem 1,5kg). Na část závodního úseku se na krátký okamžik dostavilo i hejno amurů a v asi 10 minutách jich bylo 5 na prutu. Zde ukázal Maďar Dino, jaký je kvalitní závodník a obě dvě velké ryby, které měl na prutu, bravurně zdolal. Péťa Janků takové štěstí neměl a v průběhu těch 10 minut přišel o obě své velké ryby – nakonec mu na vítězství nad svým maďarským soupeřem naštěstí stačilo i to, co měl naloveno v menších rybách. I Viktor Vocel začal odpolední závod trápením, kdy plotice na náš systém chytáni nereagovali a jeho maďarský soupeř pravidelně lovil na děličku a petentky na háčku menší ryby. Viktor ale věřil naší taktice a vytrval - nakonec dostal dvě velké ryby (velký cejn a sumec) a s přehledem porazil svého Maďara. Pražský tým i v odpoledním závodě porazil ten maďarský (3:2) a celkově vyhrál letošní závody v poměru 7:3. Jako nejlepší jednotlivec byl vyhodnocen Viktor Vocel (dvě vítězství a nejvyšší CIPS body). Nejvyšší váha byla u Maďara Dina (odpolední závod téměř 12 kg).
Velké poděkování patří všem organizátorům (zde především jmenovitě Jirka Janků – vedoucí týmu, Jana Štiková – trenér) a funkcionářům Prahy, jakož i lidem, kteří zapůjčili závodní trať.
Pavol Mihál
Přiložené obrázky
