V polovině července proběhl na řece Moravě již tradiční závod Sensas Cup, který se vždy konal v Uherském Hradišti na velice známé trati, kde proběhlo již mnoho závodů nejen domácích, ale v roce 2008 se zde konalo i Mistrovství Evropy a v loňském roce zde dokonce proběhlo i Mistrovství světa národů, kde se podařilo české reprezentaci získat historický úspěch v podobě stříbrné medaile v družstvech. Tentokrát se však závod musel přesunout na jinou trať z důvodů stavebních prací na březích řeky Moravy přímo na stávajícím úseku. Pořadatel tedy musel vybrat jinou trať a zvolil úsek několik kilometrů po proudu od Uherského Hradiště a to pod obcí Nedakonice.
Nová trať tak byla velkou neznámou téměř pro všechny závodníky a nikdo nedokázal odhadnout, jaké ryby se budou chytat a jaký způsob rybolovu bude ten nejúčinnější. Pár závodníků si zde bylo zatrénovat a v jejich úlovcích se objevovaly plotičky, podoustve, nějaký ten cejnek, ale hlavně se daly chytat hodně oukleje, z čehož si hodně závodníků stanovilo taktiku a vsadili právě na cílený lov ouklejí. To jim také potvrdil páteční trénink, kdy se spodová ryba moc nechytala a téměř všichni chytali drobné ryby, až na nějaké vyjimky, a cílený lov ouklejí na krátké biče se zdála být dobrá taktika na dobré umístění.
V sobotu ráno si všichni závodníci dali sraz v Nedakonicích u „Bistra u Dědka“, které nám poskytlo zázemí v podobě parkování, občerstvení, místnosti na losování atd. a od místa srazu to bylo cca 2 km na závodní úsek, což bylo úplně optimální. Vzhledem k menší účasti závodníků, které bylo zapříčiněno dle mého názoru nevhodným termínem (čas dovolených), se pořadatel rozhodl udělat nově závod jako závodem dvojic a závodníky tak rozdělit do dvou sektorů, z čehož každý sektor měl 16 míst. Po deváté hodině měli téměř všichni nachystané krmení i živou na sobotní závod a u spousty závodníků bylo vidět, že to myslí s ouklejemi vážně, protože kromě klasického krmení na spodovou rybu měli téměř všichni připraveno i krmení na oukleje. Po následném rozlosování míst jsme se mohli rozjet na závodní trať.
Řeka Morava u Nedakonic má pomalý průtok, protože kousek po proudu je jez, má dobře přístupné břehy bez překážek a trošku se stáčí do oblouku, což ale nevadí, protože je téměř všude stejná hloubka – prostě naprosto regulérní trať s výborným přístupem k vodě a možností parkování aut přímo za zády. Od jedenácté hodiny se mohlo do sektorů, dvě hodiny na přípravu utekly jak voda a zazněl signál k hlavnímu vnadění, po kterém následoval signál k začátku závodu. Všichni byli plni očekávání, jaké ryby se budou lovit a jak dopadne první závod na této zatím neznámé trati. Ze začátku hodně závodníků začalo opatrně chytat oukleje a čekali, jak se bude situace vyvíjet. Já jsem vsadil vše na velké ryby a nakrmil jsem si dvě místa a to na odhoz, na který jsem měl připraveny dvě bolonězky a dvě matchky s klouzavým splávkem a děličku, u níž jsem si připravil 6 topsetů s kulatými splávky 1 až 3 gramy a tři lízátka s nosností 2, 3 a 6 gramů. Ze začátku jsem začal na bolonězku, kde jsem dostal asi po dvaceti minutách záběr a zdolal jsem slušného skaláka. Po chvilce přišel druhý záběr, který jsem proměnil a zdolal jsem slušného cejna. V tu chvíli jsem si oddechl a věděl jsem, že se již v pohodě můžu rovnat ouklejím. Na třetí záběr jsem čekal již delší dobu a navíc tento záběr znamenal rybu v podobě menšího sumce, tak jsem se rozhodl, že si zavezu dva kalíšky na děličku a zkusím se tam podívat, jestli tam náhodou ryby nepřijely. Zvolil jsem topset s dvougramovým lízátkem a asi po druhém proplutí se lízátko potopilo a já zdolal velice slušného cejna. Další záběr na sebe nenechal dlouho čekat a přišel další, který byl od trošku menšího cejna. Ostatní závodníci zprava i zleva na to již zareagovali a někdo to zkoušel na odhoz a někdo na děličku. Na levé straně se začal pomalu rozchytávat na odhoz Petr Kazatel, který seděl na forhontu sektoru B a také Markéta Nováčková, která seděla pod ním. Ostatním se podařilo sem tam chytnout nějakou rybu. Já jsem se rozhodl na děličce zůstat, protože jsem tam ryby měl, i když s menšími pauzami, ale kromě Petra, Markéty a mě nikdo tak nechytal, tak jsem již věděl, že se boj o jedničku v sektoru rozhodne mezi námi. Nakonec to tak i dopadlo a suverénně tento sektor B vyhrála Markéta Nováčková, která nachytala neuvěřitelných 45 kg ryb, a to vlastně jen za 3 hodiny, protože chytala ze začátku oukleje. Dvojku si vybojoval Petr s váhou přes 32 kg a já jsem na děličku nachytal přes 22 kg ryb, což stačilo až na trojku.
V sektoru A se již tolik nechytalo, což bylo trošku zvláštní, protože ryba najíždí většinou od spodu. Nejlépe se s tímto sektorem vyrovnal Jindra Kotlář, který umí skvěle chytat na odhoz a na boloňku si vychytal jedničku v sektoru s váhou přes 11 kg. Dvojku vychytal s o něco menší váhou Jan Heidenreich a trojku s necelými devíti kg vybojoval Martin Valda. Po prvních třech již váha úlovků rapidně klesala a výjimkou nebyla ani nula.
V neděli ráno jsme si dali sraz opět u „Bistra u Dědka“, kde jsme si namíchali krmení, připravili živou, posnídali a po rozlosování míst na nedělní závod jsme mohli přejet na závodní úsek, kde od 9.00 začala příprava, při které nebylo již vidět připravených tolik prutů na oukleje. Spíše všichni doufali, že se budou chytat větší ryby a tak se připravovaly jak odhozové pruty a boloňky, tak i děličky. Ouklejáky byly nachystány spíše pro začátek závodu nebo pro tzv. stav nouze. Já jsem si nachystal stejné pruty, jako na sobotní závod jen s tím rozdílem, že jsem na děličku použil trošku těžší splávky, protože jsem tu měl asi o půl metru více vody, než v horním sektorku a zdálo se mi, že voda i trošku více teče. Příprava opět velice rychle utekla a po druhém signálu, který odstartoval začátek závodu, jsme mohli začít chytat. Já jsem, stejně jako v sobotním závodě, začal lovem na boloňku. Děličku jsem měl samozřejmě dobře zakrmenou, ale již jsem tolik nedoufal, že na ni ryby přijedou. Ryby většinou druhý den povyjedou více proti proudu, a proto jsem věřil více odhozu. Bohužel jsem asi dvě hodiny byl bez záběru, tak jsem se rozhodl, že se budu věnovat děličce. Mezitím se v půlce našeho sektoru začali pomalu chytat ryby z odhozu. Seděl zde opět Jindra Kotlář a vedle něj Jan Heidenreich a David Kolařík. Ryba jim začala spolehlivě brát a z toho se dalo usoudit, že se zde svede boj o jedničku v sektoru. Kolega po mé levé straně taky chytal děličku a najednou se mu podařilo chytit pěkného cejna. To byl pro mě intenzivní impulz, že mám u děličky vydržet a tak jsem vyvezl dva kalíšky. Sice to trošku trvalo, ale záběru jsem se dočkal a podařilo se mi zdolat krásného cejna s hmotností určitě přes 2 kg. V tom okamžiku ze mě spadla nervozita a již jsem věděl, že děličku nepustím z ruky. Kolegovi vlevo se podařilo chytit dalších pár cejnů, ale já jsem měl o dva více a věděl jsem, že budu mít větší váhu. Zároveň jsem ale věděl, že trojice již zmiňovaných závodníků uprostřed sektoru svádí boj o jedničku a byl jsem netrpělivý, jak situace dopadne. Nakonec mých 6 cejnů s váhou 14,5 kg stačilo na čtvrté umístění v sektoru. Těsně před Davidem Kolaříkem vyhrál s váhou přes 16 kg Jindra Kotlář a třetí místo zase těsně přede mnou vychytal Jan Heidenreich.
Jindra Kotlář udělal již druhou jedničku v sektoru a zbývalo jen čekat, jak dopadne vážení v sektoru B, zda to bude stačit na vítězství nebo ne. V tomto sektoru totiž seděla Markéta Nováčková, která vyhrála sektor první den, a kdyby vyhrála i v neděli, tak by to Jindrovi nestačilo, protože Markéta měla větší váhu (CIPS body). Markéta si vylosovala druhý den téměř tzv. antiforhont, což bývá první den většinou špatné místo, ale druhý den to již může být i místo dobré, protože se ryby můžou posunout více do středů. To se také potvrdilo a Markéta opět suverénně zvítězila s váhou přes 30 kg před druhým Liborem Sámlíkem s váhou přes 20 kg a třetím Radkem Hronem s váhou přes 16 kg. Dvě jedničky a celková váha necelých 76 kg ulovených ryb Markétě zajistilo jasné vítězství. Druhý byl Jindra Kotlář a na třetím místě Jan Heidenreich.
Co říci závěrem – nová trať pod Nedakonicemi je velice pěkná, regulérní a dobře zarybněná s výborným přístupem k vodě. Pořadatelsky byla tato akce také perfektně zvládnuta a zvláště oceňuji i odměnění závodníků krásnými cenami a poháry. Již za měsíc zde proběhne 4. kolo II. Ligy skupiny C a jsem zvědavý, jak se s touto tratí závodníci poperou.
Dušan Bednařík