Jirka Bartoš dopsal článek o MS v Portugalsku a nějak se rozepsal, tak jsme článek rozdělili na 3 části, zde je část první ....
Letošní Mistrovství světa se konalo už poněkolikáté v Portugalsku. Trať pro kategorie U14 a U18 byla nedaleko města Santa Justy a kategorie U22 závodila přímo ve městě Coruche. Tradiční první trénink byl v úterý dne 21. 7. 2009 a celá akce vyvrcholila závěrečným ceremoniálem spojeným s banketem 26. 7. 2009.
Nominace byla uzavřena po Mistrovství ČR, a tak všichni reprezentanti měli dostatek času se perfektně připravit a natrénovat požadovaný způsob lovu. Očekával se totiž lov na odhoz v délce 30-50m se zafixovaným splávkem, pod kterým měla být guma, protože jsme očekávali lov drobnějších ryb na forpas o průměru 0,064-0,083. Dalším požadavkem trenérů po závodnících bylo nepoužívat u navijáku brzdu, a tudíž chytat na zpětný chod. To byl asi kámen úrazu pro některé reprezentanty především z mladších kategorií, protože tento způsob lovu nebyl jednoduchý a vyžadoval už před MS jít alespoň několikrát na trénink (nemyslím dvakrát, to je podle mě málo), protože jak už se několikrát potvrdilo na tréninku přímo na MS, se jisté techniky nedají naučit a hlavně by už to měl reprezentant umět!!
Udice byla vcelku velmi jednoduchá. Velikost angličáku se lišila podle síly větru a chytané vzdálenosti a to od 8 do 20g. Pod angličákem bylo potřeba opatřit udici kouskem plné gumy o průměru 0,8-1mm a délce 22cm. Následoval spojovací vlasec délky cca 1,5m o průměru 0,104-0,128. Délka forpasu se pohybovala od 1 metru až po 1,5m. Takto poskládaná udice nám už byla známa dlouho dopředu, protože při posledním MS před 3 lety Lukáš Urban vyzpovídal trenéra portugalské reprezentace a ten mu vše podrobně vysvětlil a nakreslil. K tomu ještě Míra Blecha našel na internetu nějaké sestavy na různé druhy ryb, které se tam používají. Ty nám také velice pomohly. Ještě jsem zapomněl na to nejdůležitější, na co jsme kladli největší důraz. A to je háček! Ten je velice specifický, musí být velice malý, a přitom musí být vyroben z tlustého drátu. Používali jsme dva druhy. Doma jsme si mohli koupit háčky od fi. Milo, které se jmenovaly Morgan vel. od 16 až 26, přičemž se hlavně používali velikosti 20 a 22. V Portugalsku je také velice užitečné zajít hned první den do místního rybářského obchodu, kde nám doporučí vše, co bychom měli mít. Tam jsme objevili háčky Kamasan. Ty byly velice podobné, a tak jsme se jich pár koupili.
Druhým způsobem lovu byl lov na děličku. Na ni se chytali dva druhy ryb. Ty úplně nejmenší malé parmičky 7-12cm, slunečnice nebo paví očka těsně za vezírkem. Oproti tomuto lovu na slabé vlasce a jemné gumy tu byl ještě lov větších ryb, ať už parem o hmotnosti kolem 700g nebo čefal (cípalů), které vážili od 600g až po 2 kila. Výjimečným úlovkem byl i kapr.
