V pátek ráno jsme si trochu přivstali, jak bývá při mistrovském závodě zvykem. Na snídani jsme šli úplně za tmy. Jedno auto vyrazilo do Mory na losování a další dvě jely probouzející se Portugalskou krajinou na závodní úsek.
Byli jsme tu mezi prvními. Ani organizátoři ještě nekontrolovali vjíždějící auta. Pomalu začínalo svítat. Dlouho jsme se nezdržovali a začali připravovat krmení. Nebylo toho mnoho, každý ze závodníků dostal po jednom pytlíku s tím, že krmení nebude stejně používat. Mnohem důležitější bylo perfektně vyčistit červy, protože bez toho je nebylo možné slepit přesně podle našich potřeb. Ještě jednou jsme si prošli taktiku na první mistrovský závod a už jenom čekali na auto, které přiveze čísla závodníkům. ... Konečně jsme dostali čísla. Tomáš Michálek dostal dres s číslem A7, Martin Kadlas B6, Honza Veselý C8, Bára Bačinová D3, Honza Krejsa E8 a Honza Kostka nám pomáhal na břehu s Rkem. Ještě společná fotografie a už rychle na místa. Ke každému zavodníkovi se přidal jeden dospělák z doprovodu, který bojoval celý závod s ním. My jsme ještě rozdělili červy, před půlkou přípravy je spolu s krmením a konopím rozvezli ke každému závodníkovi. To už byl závod v plném proudu.
Příprava proběhla vcelku bez problému. Jen u Honzy Krejsy se nelíbilo rozhodčím množství červů, ale než jsem tam doběhl, stihl Zbyněk Bačina svou nezaměnitelnou angličtinou vše vysvětlit a dát do pořádku. Rozhodčí si jen spletli velikosti předkládaných odměrných krabiček. Zazněl druhý výstřel a začalo se krmit. Jak jsme měli domluveno, čtyři kuličky lepených červů kalíškem na děličku a osm kuliček nastřílet do 3/4 řeky na odhoz. Jen chvilku na to přišel další signál a začalo se chytat. Většině z našich se podařilo chytnou hned na začátku nějakou rybku na děličku, ale všichni přešli během krátké doby na odhoz. Na odhoz chytali takřka všichni naši soupeři, jen první čtyři na Ačku a poslední závodník na Ečku chytali na děličky. Záběry jsme měli všichni velmi pravidelně, ale stále se nám je nedařilo proměňovat. Mnohem více nás však trápila velikost ryb. Každý úsek byl trochu jiný. Na Áčku se chytalo opravdu obrovské množství ryb, ale velmi maličkých. Byli to hlavně karásci, ale zatoulala se i parmička. Tedy trochu něco jíného než jsme čekali. Tomáš chytal karásky i parmičky větší, ale ve výrazně pomalejším tempu.
Martin se na Béčku držel velmi statečně. Chytal velice přesně a hodně daleko. Zdolával více parmiček než karásků, ale oproti soupeřům tratil hlavně na velikosti ryb. Na Céčku a Déčku se chytaly hodně velké ryby mnohem častěji než na sektoru B. Na sektoru A a E se skoro nevyskytovaly. Honza Veselí to měl na tomto sektoru hodně těžké, dařilo se mu odchytávat pravidelně drobnější parmičky, ale ty velké mu chyběly.
Báru trápily maličké parmičky. Záběry se sekaly hodně těžko, a když se už nějaký podařilo proměnit, zdolaná rybka na váze příliš nepřidala. Nemohli jsme přijít na způsob, jak velkou rybu chytit. Kousek vedle Báry seděl Chorvat Vanja Vrabec, který chytnul dva veliké kapry a více jak kilovou parmu. Ani by nepotřeboval zbytek drobných rybek a s obrovským náskokem udělal jedničku v sektoru s váhou takřka 7 kilogramů. Když jsme ho sledovali, neviděli jsme žádný rozdíl mezi jeho a naším způsobem lovu. Na sektoru D chytal velmi dobře Honza Krejsa. Lovil pravidelně drobné a středně velké parmičky. Velké ryby se tu 
prakticky nelovily a tu jednu, co jsem viděl, musel jeho soupeř pustit, protože ji neudržel v sektoru. To se stávalo hodně často, ryby byly hodně bojovné a pokud se nějaká octla v cizím sektoru, musela být puštěna. Po zaznění pátého signálu přišlo vážení, které vyřklo nelichotivý verdikt pro naše družstvo. Na sektroru A skončil Tomáš 10. s 2220 gramy, Martin na sektoru B s 1935 gramy byl 7., Honza Veselý byl 8. s 2495 gramy, Bára skončila 9. se 730 gramy a Honza Krejsa vybojoval krásné 3. místo s 2560 gramy. Celkově jsme skončili družstvy na 8. místě.
Po závodě jsme rozebrali způsob chytání a změnili některé detaily. Na sektoru A použijeme na děličku krmení a budeme se soustředit na rychlé odchytávání drobných ryb. Na ostatních sektorech nastražíme silnější forpas síly 0,12 mm dlouhý 1 metr a celý jej položíme na dno. Věřili jsme, že nám toto pomůže k větším rybám. Zajímavé bylo, že i ty největší ryby se chytaly na jednoho bílého červa.
Přišel druhý sobotní závod a s ním klasický ranní kolotoč. Ještě za tmy k vodě, vše maníchat a připravit, počkat na čísla a do sektorů. Honzu Veselého by jste našli na antiforhontu A 10, Bára Bačinová seděla na B 9, Honza Kostka na C 3, Martin Kadlas na D 5, Honza Krejsa dostal dres s číslem E 10, tedy forhont a Tomáš Michálek nám pomáhal na břehu. Příprava rychle utekla bez zádrhelů a už se začal závod. Ale nebylo by to Portugalsko, aby se něco nezměnilo. Velké ryby se prakticky vytratily. Ideální bylo lovit středně velké parmičky, ale to se pravidelně dařilo jenom domácím. Martin Kadlas se sice chvilku pral s nějakou velrybou, ale nezastavil ji. Jinak se opakovalo trápení s proměňováním záběrů. Věděli jsme, že nám nechybí mnoho a snažili jsme se až do poslední minuty závodu. Honza Veselý navážil 2265 gramů a skončil na 9. místě, Bára s 2180 gramy byla 8., Honza Kostka s 1145 gramy také 8. a Martin navážil 2100 gramů, co mu dalo na slušné 6. místo.
Jen Honza Krejsa bojoval s Portugalcem a Vanjou Vrabcem o první příčky v sektoru. Souboj to byl velmi napínavý, až váha prozradila pořadí. Vítězně vyšel ze souboje Portugalský závodník Ferreira Mario, (který se celkově umístil na druhém místě za svým krajanem Gualdinem Alfredou v pořadí jednotlivců). Souboj s Chorvatským závodníkem skončil remízou, Honza navážil shodně 3220 gramů a obsadil 2,5 místo. Celkově mu součet umístění 5,5 vystačil na výborné 11. místo v pořadí jednotlivců. Chorvatský závodník skončil v pořadí jednotlivců na místě 3.
Celkové pořadí národů skončilo po dvou mistrovských závodech takto:
1. Portugalsko
2. Chorvatsko
3. Anglie
4. Francie
5. Španělsko
6. Maďarsko
7. Česká Republika
8. Itálie
9. Srbsko
10. Jihoafrická republika
Po závodě jsme byli z výsledku zklamaní, i když jsme si o jednu příčku polepšili a skončili jsme v celkovém pořadí na 7. místě. Přeci jenom jsme si věřili na lepší umístění. Připravovali jsme se na mistrovství světa celý rok. Je pravdou, že v kategorii kadetů vyslali na Světové rybářské hry své výběry jenom plavačkové velmoci.
Stále mi však vrtalo hlavou, kde jsme udělali chybu. Po vyhlášení výsledků v městě Coimbra jsem na banketu vyzpovídal portugalského trenéra, který mi prozradil všechny důležité detaily vítězné taktiky. Dočtete se o nich v dalším článku.