Další skvělý úspěch českých rybářů se zrodil na 55. MS v LRU plavaná, které probíhalo ve dnech 1.-7. září v Itálii na vodním kanále Navigabile ve Spinadescu u Cremony. Jak toto MS probíhalo, jakou jsme zvolili taktiku, jaké jsme použili krmení, systémy a další informace nám nyní prozradí Pavol Mihál - asistent trenéra.
Již dlouho před odjezdem (de facto téměř v průběhu celého roku) jsme se snažili získat informace o samotném místu konání - jaká je osádka ryb, nejvhodnější způsob chytání, použité krmení atd. Podle těchto informací by se převážně mělo jednat o lov drobných cejnů na děličku (především v mezivodě) se splávkem kolem 0.5 gr. Alternativou by mohl být i lov kaprů a karasů a nedal se vyloučit ani lov větších ryb u druhého břehu na match prut a propad. Povedlo se nám také zjistit, na jaké krmení bude chytat domácí reprezentace - jednalo se o krmení Van den Eynde.
Těsně před samotným MS byly do kanálu vysazeny kapříci a hodně karasů. Informace ze závodů konaných na kanálu ve Spinadescu v letošním roce mluvily o tom, že chytání bude náročné - hodně závodníků mělo problém vůbec chytit rybu.
Celé mistrovství začalo v pondělí ráno prezentací týmů a losováním tréninkových boxů. Bohužel první den tréninku v pondělí v hned v prvním tréninkovém boxu nad mostem jsme nevyužili podle našich představ, protože objednané krmení nám dorazilo se zpožděním a chytali jsme na krmení vypůjčené od italské reprezentace. V dopoledním tréninku nám ryby moc nebraly a až odpoledne jsme si zachytali lépe - v mezivodě jsme chytali cejny.
Já osobně jsem v pondělí dopoledne sledoval anglický tým, který chytal perfektně - důvodem mohl být i fakt, že měli horní forhontový box nad mostem. Téměř každý Angličan to chytal jinak. Například Scotthorne chytal nejvíc velkých ryb (převážně kaprů), anglický závodník sedící vedle Scotthorna lovil cejny na dva mrtvé bílé červy na háčku. Jinak se v úseku nad mostem nechytalo téměř nic - kromě zmíněných Angličanů. Stejně jako já, téměř z každého týmu nějaký pozorovatel seděl za jejich boxem a sledoval, co budou dělat.
První tréninkový den se nejlépe dařilo italskému týmu, který seděl v úseku pod mostem a v té části závodní tratě, kde ryba brala v průběhu celého tréninkového týdne. Italové hned v první den váhami hodně přes 10kg ukázali, že jiná než zlatá medaile pro ně bude velkým neúspěchem. Vašek Freylich za nimi seděl a zjistil, že na začátek krmí čistou hlínou, hlínou s trochou patentky a čistým krmením. Také stříleli hodně bílých červů.
Druhý den jsme seděli v úseku pod mostem, kde se údajně chytalo docela dost ryb. Po prvním tréninkovém dnu, kdy jsme moc nechytali, nálada nebyla nic moc. Vedle nás seděli Italové, na které jsme se zaměřili a pořád je hlídali. Italové opět krmili krmením s trochou hlíny a několika druhy hlíny s různým množstvím patentky. My jsme se snažili okopírovat jejich systém krmení z prvního dne (krmení čistou hlínou, hlínou s patentkou a čistým krmením). Nálada po druhém tréninkovém dnu byla podstatně lepší , protože jsme Itali přechytali - naše nejlepší váha přes 7kg (Laco a Dušan). Lucca a Konopáskové zkoušelii doporučené krmení od Colmicu, ale to rybám moc nechutnalo.
Všichni jsme se těšili na středu (třetí tréninkový den), kdy jsme měli sedět v boxu 11 - předchozí dny jeden z nejlepších boxů, kde se ulovili vysoké váhy a hlavní ryba byla kapr. Po pravé straně seděl tým ze San Marina a vlevo od nás byl tým ze Švýcarska. Po středečním tréninku nálada v našem týmu byla pod bodem mrazu - v boxu, kde zatím každý zachytal, se nám vůbec nedařilo a naše nejvyšší váha byla kolem 4kg. Vedle nás sedící Švýcaři chytali ryby (kapry) téměř na hod. Na večerní poradě jsme se snažili najít příčinu našeho neúspěchu a více méně jsme se shodli na tom, že použité krmení od Van den Eyndeho je sice dobré na cejna, ale kaprovi asi moc nechutná. Na této poradě padlo podle mého názoru i důležité rozhodnutí ohledně krmení - na přístí den jsme povolili Lacovi Žigovi použít jeho kaprové krmení zn. Sensas, kterému věří a které ho prý nikdy nezklamalo. Jak ukázal čtvrteční trénink, bylo to správné rozhodnutí a Laco ve čtvrtek měl hodně kaprů na prutu - bohužel většinu z nich nedokázal vytáhnout. Zkoušeli jsme krmení Van den Eynde, kaprové krmení Tubertini a kaprové krmení od Sensasu. 
Na poradě ve čtvrtek večer došlo k bouřlivé diskusi, jaké krmení vlastně na závody použít. Do kaprového krmení Tubertini sice karp najel, ale Sensas byl podstaně lepší. Bohužel do krmení Sensas nám nepřišel cejn, který byl také důležitou rybou. Na krmení Van den Eynde výborně reagoval cejn, ale ne kapr a karas. Po další bouřlivé diskusi navrhl Pepa Konopásek, ať smícháme Sensas s Van den Ende krmením, abychom chytali cejna i kapra. Toto krmení Vašek Freylich označil jako „kočkopes" a byl proti tomu, zkoušet v poslední tréninkový den krmení, které jsme nechytali a neměli vyzkoušený. Rozhodnutí bylo na statním trenérovi Mírovi Melcherovi - ten rozhodl, že tři lidi v pátek budou chytat „kočkopes" a tři lidi čistou Sensasku. „Kočkopes" použil Láďa a Pepa Konopáskové a Dušan Bednařík. Láďa s Pepou zachytali bravurně, Dušanovi to vůbec nešlo. Do Sensasu sice nějaká ryba najela, ale nebylo to nic moc. Večer jsme museli rozhodnout, jaké krmení použít a zda výborný výsledek Ládi a Pepi byl důsledkem krmení „kočkopes", nebo místem. V pátečním tréninku jsme také zjistili důležitou věc, kterou nám večer u baru potvrdil i neznámý místní italský závodník - je důležité střílet červy a krmit před splávek. Rozhodnutí padlo na krmení „kočkopes". 
Státní trenér také musel rozhodnout, kdo bude chytat a kdo bude jen náhradník. Dušan Bednařík celý týden chytal velice vyrovnaně a s výjimkou pátku, kdy mu to ale vůbec nešlo, patřil k těm nejlepším. Petr Kazatel podával stabilní výkony, ale bylo vidět, že mu chybí zkušenosti z velkých závodů. Láďovi a Pepovi Konopáskovým to v předchozí dny spíše nešlo a zachytali až v pátek. Lucca Pegreffi se také celý týden trápil - i přes tuto skutečnost nakonec dostal důvěru trenéra, protože Lucca na mezinárodních závodech zatím vždycky podával dobré výkony. Z rozhodnutí trenéra náhradníkem nakonec byl Petr Kazatel.
V sobotu ráno proběhlo losování a mohli jsme být spokojeni - s výjimkou sektoru D, ve kterém měl chytat Pepa Konopásek, jsme podle místních znalců závodní tratě měli výborná místa. Každý, kdo se zúčastnil velkých závodů, ví, jak důležitý je „břeh". Vašek Freylich seděl za Pepou, Míra Melcher za Dušanem Bednaříkem, Honza Gregor za Lacem Žigou, Petr Kazatel za Láďou a já za Luccou, se kterým si výborně rozumíme a kterému jsme dělal břeh už na ME v Uherském Hradišti. Viděl jsem na Luccovi, jak je znervózněl, když si vedle něj sedl Alan Scotthorne a o dvě místa dál seděla italská hvězda Defendi. Za každým z nich se shromáždili stovky diváků a Alana filmovalo 8 televizí. Po první hodině se situace hodně změnila - Lucca chytal výborně a Alanovi to vůbec nešlo. Půlka televizí se otočila na Luccu a přemístilo se za něj také hodně diváků. Lucca nakonec vychytal krásné 3.místo v sektoru C - na druhé místo mu chybělo pouhých 10gramů. Scotthorne skončil na 8.místě a hodně mu pomohlo ulovení velkého cejna na topset pod nohami. Až na Lacu Žiga v první den zachytali všichni naši výborně a ČR byla na 3. místě v soutěži týmů.
Na večerní poradě jsme se všichni shodli, že s výjimkou Ládi Konopáska, všem našim závodníkům na začátek ryba najela ale postupně to ustávalo a poslední hodina byla velice špatná. Jedině Láďa měl špatný začátek a chytal ryby poslední půlhodinu. 
Nedělní los nám také docela přál a s výjimkou sektoru D, kde jsme si přáli co nenižší číslo (měli jsme tam 11), jsme byli docela spokojeni. Já s Luccou opět seděl v sektoru C a podle místních znalců prý na dobrém místě - C4. Itálie se nechala slyšet, že už nemohli mít lepší los, než měli v neděli. V sektoru C seděl na C1 opět Defendi a od začátku do konce chytal ryby a nakonec vychytal vítězství v sektoru. Na opačném konci sektoru seděl jako druhý od forhontu W. Raison, kterému váha přes 10kg nakonec stačila jen na druhé místo. Lucca stejně jako v předchozí den začal chytat na slušné úrovni, i když jen menší ryby. Zde bych se měl zmínit o dalším faktu - jak Italové, tak i Angláni v průběhu celého týdne krmili červami na topset pod nohami. Toto dělal i Lucca a když asi 20 minut neměl na děličku záběr, zkusil topset pod nohami na zakrmeném místě. Zde měl asi po 2 minutách záběr a povedlo se mu vytáhnout asi 2kg cejna. Jako i v předchozí den, hodinu před koncem záběry ustaly. Obdobně byli na tom i ostatní z našeho týmu. V této situaci nám pomohlo štěstí a náhoda - kolem Vaška Freylicha šel Trabucco a Vašek se ho ze zeptal, co máme dělat, když nám to přestalo brát.. Trabucco poradil pořádně opět zakrmit - ne jen 1 nebo 2 kalíšky, ale alespoň 8. Pepa Konopásek to udělal a hned chytil několik ryb, stejně to zafungovalo i u Luccy a u Ládi. 
Domnívám se, že tento velký úspěch v mužské plavané, je výsledkem spolupráce celého týmu. Od každého závodníka přes trenéra a jeho asistenty až po nadšence Honzy Gregora, který tam byl celou tu dobu s námi a ve všem nám pomáhal. A velký dík samozřejmě patří sponzorovi národního týmu zástupci firmy Colmic v České republice.
Toto MS světa bylo mojí druhou akcí s národním týmem. Líbilo se mi, jak celý tým systematicky pracoval a spolupracoval a pevně věřím, že když to takhle bude pokračovat, výsledky se musí nevyhnutně dostavit.
