Už týden před samotným závodem, zde bylo pár závodníků trénovat, a tak si ostatní plavačkáři mohli zhruba představit, jak to asi bere. Snad každý závodník zde v pátek trénoval. Je to již tradičně první odhozový závod, a tak většina závodníků nepodceňuje trénink, při kterém hlavně trénují přesnou střelbu prakem. Osobně jsem chytal necelé tři hodiny. Během tréninku jsem zkoušel několik variant rozložení zátěže na udici. Měl jsem navázané 4 odhozy, při čemž dva byly s těžkou zátěží tj. 1,5gr v brokách. Jako záložní variantu jsem si připravil jeden odhoz kde bylo 0,5gr zátěž a poslední byl na čistý propad. Jelikož o tréninku moc nefoukalo, tak jsem chytal spíše na ten čistý propad, který se mi zdál jako nejlepší. Chytil jsem celkem šest ryb z toho jednoho pravého „mušovského'' cejna.
Po tréninku jsem se šel podívat i na jiná družstva a zkoušel jsem zjistit, kolik ryb chytili. Asi nejvíce ryb o tréninku chytilo družstvo RSK Mivardi. Chytali jak ty velké cejny, tak mnoho menších skaláků. Každý z nich chytil asi 15 ryb.
Sobotní vstávání bylo neobvyklé. Pořadatelé nám připravili nehezké překvapení v podobě času přípravy. Ta byla naplánována již na 9:00, a tak jsme byli nuceni vstávat už v 6 hodin, abychom to všechno stihli. Nakonec byla celá příprava a závod o půl hodiny posunut.
Již od našeho příjezdu na závodní trať bylo jasné, že povětrnostní podmínky nebudou optimální pro lov na odhoz. Foukal nepříjemný protivítr a o závodě ještě zesiloval. Po namíchání, ať už osvědčeného nebo tradičního krmení a přípravě živé složky krmení, se mohlo začít losovat. Po losování začalo zde již tradiční najíždění závodníků na místa. Chytá se totiž na zpevněné hrázi, na jejímž vrcholu je asfaltová cesta jen pro jedno auto. Pořadatelé tuto akci zvládli bez sebemenších problémů, a tak všichni už netrpěli čekali na první signál - začátek přípravy.
O přípravě je na této trati nejdůležitější dobře naměřit hloubku. Zda na dně není nějaká vyvýšenina či postupné shody. Druhá podstatná věc, kterou žádný závodník nesmí podcenit je naměření vzdáleností na vlasci u odhozů. Po precizním zvládnutí těchto dvou podmínek se už každý těšil na to, až závod začne. Moje maličkost seděla na C8. Tušil jsem, že na sektoru C bude každá ryba důležitá a vyhrát může každý. Nakrmil jsem 15 koulí s kuklami
a patentkami. Začal jsem chytat. K mému příjemnému údivu jsem první rybu chytil už po 10 minutách a ne ledajakou. Byl to hezký zlatý cejn. Další nához a tentokrát skalák. V tu chvíli jsem si říkal, že jestli mi toto tempo vydrží až do konce, tak se mi ty všechny ryby nemohou vejít do vezírku. Podstatnou věcí chytání na této trati je frekvence krmení. Je důležité, aby na každý nához závodník nakrmil, protože zde ryby na to padající krmení reagují. A tak jsem střílel jako o závod a ryby mi stále braly a braly z čehož měl velkou radost náš trenér Marcel Kubík, ovšem menší radost moji soupeři. Chytal jsem jak menší skaláky tak velké cejny, které rychle zvedali moji váhu. Celé tři hodiny jsem odchytal na jeden odhoz a jednu sestavu. Jediné, co jsem měnil, když mi ryby už tolik nebraly, byla hloubka. Moje speciální sestava byla postavená na tom, že jsem chtěl chytat ryby z propadu a i tomu byla uspořádána. Forpas o délce 35 cm a průměru 0,104, poté byl obratlík a těsně nad ním byl první brok velikosti 8. Od toho broku bylo v pravidelných mezerách odděleno dalších šest broků. Celá sestava broků měřila asi 1 metr. Na háčku jsem používal 3-5 patentek a 1-2 velké červy. Tuto kombinaci jsem chytal až do konce a neměl jsem důvod ji měnit. Po polovině závodu ovšem začalo silně foukat. To byl další problém, se kterým se závodní musí poradit. Ke konci vítr ještě zesiloval. Po třech hodinách odhozového chytání přišlo vážení našich úlovků. Věděl jsem, že mám hodně ryb, ale neviděl jsem na všechny soupeře , a tak jsem nevěděl , jak chytali oni. Když váha přišla ke mně a já jsem vytahoval vezírek z vody, tušil jsem podle váhy vezírku, že bych na tom nemusel být špatně. Váha ukázala úctihodných 17 450kg . V tu chvíli druhý v pořadí měl ,,jenom,, necelých 11000kg, a tak jsem si říkal, že bych mohl vyhrát svůj sektor. Ovšem to by s vámi v sektoru nemohl sedět Láďa Konopásek. Než k němu váha došla, tak mi stále opakoval: ,, Já ale nic nemám, Bohouš Sedláček má víc." Ten seděl hned vedle něho. Bohouš nakonec měl 10380kg a čekalo se, s čím k váze přijde Láďa. Když vážící zahlásil váhu 15 130, spadl mi kámen ze srdce. Vybojoval jsem totiž první jedničku v sektoru v první lize.
Nedělní ráno bylo tomu sobotnímu hodně podobné. Vstávání velmi brzy, příjezd na úsek, míchání krmení, nachystání živé nástrahy, losování. Na některých závodnících při losování byla znát večerní posezení v nedalekých sklípcích či hospodách. Snad jediná změna oproti včerejšímu dni byla rychlost větru. Bylo takřka bezvětří! Příprava uběhla jako voda a už tu byl závod. Na nedělní závod mi Marcel vylosoval stejný sektor C a číslo 10. Do závodu jsem šel se stejnou taktikou a povzbuzen vynikajícím výkonem v sobotu. Už po dvaceti minutách mi bylo jasné, že ryby dneska moc brát nebude. Nakonec jsem chytil šest ryb z toho dva velké cejny. Moje váha bylo podstatně nižší než včera, ale 5730 bylo dnes výborných. Vybojoval jsem 4 a čekal jsem, jak dopadli ostatní.
Po sečtení výsledků ze soboty a neděli bylo pořadí následující.
1. místo RSK Pardubice ,,A" - Colmic 24 bodů
2. místo MO ČRS Loštice - Milo/Sensas 33 bodů
3. místo Ostrava A 45 bodů
4. místo RSK Pardubice ,,B" - Colmic 47,5 bodů
5. místo RSK Mivardi 53,5 bodů
6. místo RSK Lipani - Milo Třebechovice 58,5 bodů
7. místo RSK Crazy Boys Hustopeče - Mivardi 59,5 bodů
8. místo Team Browning M+W České Budějovice 64,5 bodů
9. místo ČRS MO Česká Lípa - Mivardi 71 bodů
10. místo ČRS Hradec Králové Sensas A 71 bodů
11. místo MO ČRS Jindřichův Hradec ,,B" - Milo 71 bodů
12. místo MO ČRS Jindřichův Hradec ,,A" - Sensas 72 bodů
13. místo MO ČRS Plaňany - Colmic 79,5 bodů
14. místo MO ČRS Nové Strašecí - Colmic 90 bodů