Plotice obecná je drobná ryba, která se přirozeně vyskytuje snad ve všech našich revírech s výjimkou prudkých horských bystřin. Řadoví rybáři si ji příliš necení, pro ně je pouze nejčastější potravou pro dravé ryby. Při sportovní plavané má však tento druh nezastupitelné místo a řadí se mezi vítané úlovky.
Plotici velmi snadno poznáte podle typického stříbrného zbarvení, krásných červeno oranžových ploutví a především podle červeného oka. Ne náhodou se jí přezdívá „očko". Barva šupin se podle lokality může lišit, i ploutve mohou v závislosti na revíru měnit barvy od pestře zbarvených až po nevýrazné, ale oko je vždy alespoň oranžové, když už není krásně červené. V našich vodách se vyskytuje řada druhů, které je možné si s ploticí splést. Nejpodobnější je asi rodina jelců v čele s jesenem, který je na první pohled k nerozeznání. Znalci anatomie, by jistě vyjmenovali spoustu odlišností, ale barva oka jej odhalí na první pohled. Další podobnou rybou je perlín, i když se zdržuje hlavně pod hladinou je svým zbarvením k nerozeznání, prozradí jej horní postavení úst a opět nečervená barva oka. Najdou se i další, podle oka však „očko" bezpečně poznáte.
Plotice se zdržují ve velkých hejnech a najdeme je od jezer a rybníků, přes přehrady a nížinné řeky až po horské potoky a říčky. Plotice se většinou nedorůstá příliš velikých rozměrů, patří k nejvyhledávanější potravě dravých ryb. Nejčastěji se loví ve velikosti do 250 gramů. Přesto se některým podaří uniknout ostrým zubům a na některých revírech se loví i více jak kilogramové exempláře. V poslední době se na mnoha revírech rozšiřují a místně i přemnožují sumci, kteří dokáží celé populace plotic vyhladit. Proto se řada vysloveně ploticových revírů změnila a na plotici tu prakticky nenarazíte. Typickým příkladem může být řeka Morava v Uherském Hradišti, kde se ještě před několika lety lovilo za závod i dvacet kilogramů nádherných velikých plotic a dnes je to vysloveně cejnová a sumcová voda. Velké populace plotic se snad stále ještě vyskytují na řece Nežárce v okolí Jindřichova Hradce a jistě se najdou i další krásné revíry.
Drobné plotice obývají v hejnech příbřežní oblasti, kde se ukrývají ve vodním porostu. Když povyrostou pouští se i dále od břehu, přesto se zdržují u míst, které jim poskytují ochranu před dravci. Převážně je najdeme u dna, kde také přijímají potravu, ale nebrání se ani pobytu ve vodním sloupci, i když se tu necítí tak bezpečně. Nemají ve zvyku líně přerývat dno jako cejni a hledat co je kde ukryto v nánosech bahna. Nástrahu přijímají nejraději kousek nade dnem, kde se volně vznáší nebo ji volně unáší proud. Ty starší hledají větší sousta, které proud „koulí" po dně. Z tohoto důvodu se ploticím staví a míchá jinak krmení, které musí ve vodě uvolňovat částečky, které bude proud unášet a lákat tak plotice na naše zakrmené místo. I udice se vytvářejí speciálně pro tento druh, aby ploticím nabídly nástrahu přesně tam, kde na ní čekají. Plotice nejsou zdaleka tak vybíravé jako cejni, mají však své oblíbené a méně oblíbené nástrahy, které jim musíme připravit, chceme-li být při lovu úspěšní. O tom všem a dalším se budeme bavit v seriálu o lovu plotic, který byl odstartován tímto článkem.