Lov s propadovou udicí patří k těm nejjednodušším a mnohdy i nejúčinnějším způsobům lovu na odhoz. Snoubí v sobě mnoho výhod, které je dobré využívat. Nic však není růžové, je tu i jedna zásadní nevýhoda, proto tímto způsobem není možné lovit na všech revírech.
Propadová udice získala svůj název z jedinečného způsobu předložení nástrahy, který žádná jiná udice při lovu na odhoz neposkytne. Nástraha opravdu může volně propadávat vodním sloupcem bez jakékoli zátěže naprosto přirozeně. Propadová udice se však používá v mnoha modifikacích, název se tedy používá i pro udice zatížené.
Konstrukce udice
Jak tedy propadovou udici poznáme? Je to v celku jednoduché. Tento název se užívá pro všechny udice pro lov na odhoz, kde je „angličák" uchycen napevno. Pokud to vezmeme odspodu, tak se udice skládá z háčku a návazcového vlasce. Velikost háčku a průměr vlasce se volí podle aktivity a druhu ryb, které se chystáme lovit. Běžně se používají průměry od 0,08 mm a háčky od velikosti číslo 20. Návazec spojuje s hlavním vlascem malý obratlík, který brání zkrucování vlasce při stahování udice z lovného místa. Obratlíky však nejsou všemocné! Je dobré jim pomoci i vhodným napíchnutím nástrahy, která ve vodě nesmí udělat „vrtulku". Nejmenší obratlíky kolem velikosti 24 - 26 se ne vždy dobře kroutí, je třeba je pečlivě vybrat (pokud chcete mít jistotu, sáhněte raději po velikosti 20 - 22). Kmenový vlasec, na kterém může být zátěž v podobě broků (ale taky nemusí), se volí o průměru 0,12 - 0,18 mm. Vždy je třeba zvážit, zda dáme přednost delšímu hodu nebo potřebujeme větší pevnost. Nejčastěji se používá průměr 0,16 mm, který se bere jako univerzální. 
A pak už je šikovné udělátko na připevnění anglického splávku (Wagneru). V současné době se používá prakticky výhradně „Téčka" od různých výrobců. Je to jednoduchý přípravek složený z drátku, obratlíku z karabinkou skovaného v trubičce a dvou bužírek (není problém si udělat téčka doma). Angličáky se používají předvážené od 6ti do 20ti gramů. Díky předvážení je na udici jen tolik bročků, kolik jich tam chceme mít. Některé lepší angličáky mají dokonce zátěž odnímatelnou, proto si sami můžeme přesně volit podíl zátěže na vlasci a na splávku. Opravdovou fajnovinkou je pak možnost jemného dovažování vytahováním a zasouváním antény splávku.
A tím máme udici hotovou. Jednodušší to už opravdu při plavané být nemůže (pokud se chystáme lovit na jemné vlasce, určitě se vyplatí do udice vkomponovat amortizér, více o této problematice v článku Propadová udice s amortizérem).
Kde lovíme s propadem?
Propadová udice je nepřekonatelná na vodách stojatých. Sami si můžete vybrat v jaké hloubce budete lovit, jak rychle k tomuto místu nástraha klesne a navíc uvidíte každé ťuknutí. I na vodách pomalu tekoucích je tento způsob lovu vynikající. Stačí jen udici trochu zatížit a vše šlape jak hodinky. Na rychleji tekoucích vodách není už lov s propadovou udicí ideální. Zde je lepší sáhnout po bolognesce s pevným splávkem. Nebo ve speciálních případech po klouzáku.
Udice na vody stojaté
Na vodách stojatých se používají udice od úplně nezatížených pro lov ve sloupci, až po zatížené se zátěží u dna, pro cílený lov ryb přijímajících potravu výhradně ze dna. Udice jsou limitovány jen rybářovou fantazií, citem pro nabídnutí nástrahy a především druhem ryb, které chce lovit. Příklad několika vyzkoušených udic, které je možné různě přizpůsobovat konkrétní situaci.
První udice je čistý propad. Jedinou zátěží je obratlík a háček. Nástraha volně klesá ke dnu nebo jiné nastavené hloubky. Po celou dobu klesání dráždí ryby k záběru. Tato udice je ideální především pro lov kaprů, tloušťů, perlínů a někdy se může hodit i pro lov ouklejí. Záběr je signalizován jedině jako potopení splávku. Druhá udice je mírně zatížená propadová udice, která výrazně rychleji klesne do spodní poloviny vodního sloupce, a pak pozvolna klesá ke dnu. Používá se v situacích, kdy se ryby drží více u dna. Ideální je pro lov plotic, kaprů a opatrně beroucích cejnů. Záběr je obyčejně signalizován potopením splávku. Při správné volbě bročku u obratlíku a ostřížím zraku můžete odhalit i zvedák. Třetí udice je řetízek, který bude rovnoměrně a rychle klesat ke dnu. Spodní část je velice jemná, prakticky bez zátěže, proto nezradí opatrné ryby od záběru. Zvedák na takové udici ale neuvidíte. Čtvrtá udice je „cejnový speciál". Rychle dopraví nástrahu na dno a perfektně signalizuje zvedáky. Obzvláště při použití splávku s uhlíkovou jehlou pod anténkou. Velikost broků u všech udic se volí podle požadované rychlosti klesání, potřeby vidět zvedáky a jemnosti braní ryb. Obyčejně není potřeba použít bročky větší než č. 6, nejčastěji ve volí broky č. 8 - 10.
Udice na vody tekoucí
I na vodách tekoucích se s propadem velmi úspěšně loví. Hlavní nevýhoda však tkví ve špatné ovladatelnosti udice, která se nedá příliš přehlubovat. Na řadě revírů to však nevadí a tato metoda je zde velice účinná.
První udice je klasikou pro pomalu tekoucí řeky. Možná se vám bude zdát až příliš jednoduchá a humpolácká, je však nečekaně účinná. Rychle dopraví nástrahu ke dnu, ukáže vám každý záběr a nedá se prakticky zamotat. Druhá udice je pouze více zatížená pro rychlejší klesání na proudnějších vodách. Třetí udice je obměnou předchozích pro případy, kdy je potřeba udici přehloubit a tím přibrzdit. Na tyto udice se výborně loví cejnci, podoustve, plotice, kapři a při troše umění vést udici i cejni. Broky se používají větší než na vodách stojatých, obvykle od velikosti 8 do velikosti 4. Samozřejmě můžeme i na řekách lovit ryby ve sloupci s udicemi na vody stojaté, obzvláště na opravdu pomalu tekoucích řekách.
Výhody propadové udice
Pro všechny, co s lovem na odhoz začínají, bude hlavní výhodou jeho jednoduchost. Při správném zvládnutí techniky nahazování se na udici prakticky nemá co zamotat. Přitom je udice opravdu senzačně citlivá a dokáže rybám předložit nástrahu nepřekonatelně přirozeným způsobem. Ale tím výčet výhod zdaleka nekončí. Tato montáž je ideální pro nahazování „dvojšvihem". Navíc díky pevnému uchycení angličáku, jeho letovým vlastnostem a umístění většiny zátěže v jednom místě dokážete nahodit suverénně nejdál ze všech metod lovu na odhoz. Tato technika nabízí i nejjemnější způsob lovu na odhoz, díky možnosti použití amortizéru. Na rozdíl od ostatních způsobů lovu na odhoz jej na udici ani nepostřehnete, udice se bude chovat stále stejně.
Nevýhody propadové udice
Snad jedinou vadou na kráse, jinak nejlepšího způsobu lovu s odhozem, je omezení hloubky, ve které můžeme lovit. Protože je splávek uchycený pevně na vlasci, není možné nahodit s hloubkou větší než je délka prutu. Na řadě revírů nám to samozřejmě nebude vadit. U revírů s hloubkou kolem 4 metrů už budeme mít problémy s náhozem. Budeme zachytávat za trávu za sebou a strhávat si nástrahu z háčku. Pomocí nám může být delší prut (místo 4,2 m použijeme 4,5 nebo 4,8 m). A hlavně nám pomůže nahazování „dvojšvihem". Pokud je hloubka ještě větší, tak nezbývá než sáhnout po jiné udici a tou je „klouzák".
Na řadě revírů, kde není nutné lovit příliš daleko, je možné sáhnout po bolognesce i pro udici propadovou. Ruku na srdce, kde se na plavanou loví v hloubkách větších než 6 - 7 metrů ;-)
Závěr
Propadová udice patří oprávněně k nejvíce používaným plavačkovým odhozovým udicím. Pokud je hloubka revíru menší, než je délka prutu, nenajdete lepší způsob. Na vodách stojatých to platí naprosto bez výjimky. Na vodách tekoucích to není pravdou pouze na rychlejších revírech. Jestli jste s propadem ještě nikdy nelovili, určitě vám můžu tuto udici vřele doporučit k vyzkoušení.