Srpnová sobota, horní tok řeky Moravy, klesající voda po předchozích deštích, mírně přikalená. Na břehu rozbalují svoje nádobíčko dva nadšení rybáři, kteří chytají rádi na plavanou. Jmenují se David a Jirka. Každý z nich poznal plavanou jinou cestou, ale jen co k ní přičichli, nedají na ni dopustit. Proud je ještě dosti silný, proto ke slovu musí přijít dlouhé dělené plavačkové pruty. Kouzlo splávku, přidržovaného v proudu pomocí až 13 metrové děličky, dává velkou naději na úspěch.
Této srpnové soboty jsme přijeli k řece Moravě, abychom si pěkně zachytali a také jaksepatří pěkně pokecali. Sice nesení sedaček, krmení, prutů a jiných propriet nám dalo dost zabrat, protože až k ní se autem nedostaneme a plavačkářská výbava něco váží, musíme pro rybaření něco obětovat. Vždyť váha věcí, které k vodě (a zase od ní) nosíme, by dala zabrat i šerpům v Himalájích. A zasvěcení ví, o čem mluvíme. (Na druhé straně jezdím na ryby s děličkou i na kole, takže dopravit se na místo dá různě). Řeka je v místech lovu široká zhruba 30 metrů a pod naším místem se stáčí vlevo a v zatáčce je potopeno několik velkých stromů.
Břeh je asi 1 m nad vodou a je porostlý vzrostlými olšemi. Jen asi na dvou, třech místech se mezi nimi dá rozbalit naše nádobíčko a v klidu začít chytat. Hloubka se teď pohybuje při klesající vodě mezi 1,5 až 2 metry a proudu je dosti silný. David sedí pode mnou, kousek na potopenými stromy a vytahuje „devítku" (ne parabelu, ale devítimetrovou děličku). Já sedám nad ním a rozhoduji se pro jedenáctimetrovou. Rád chytám na kulatý splávek, proto pro začátek dávám 6 gramový. U Davida je proud o něco silnější, zkouší proto nasadit 10 g lízátko. Jako krmení nám poslouží Lorpio Cejn Speciál, smíchané se strouhankou v poměru 1 : 1. S touto vnadící směsí máme velmi dobré zkušenosti a používáme ho i na závodech. Zde však vzhledem k proudu musíme přidat i hlínu. A to asi v poměru 20 % do krmné směsi. Jako další nezbytný přídavek dávám do krmení masné červy v počtu 0,2 - 0,3 dcl na 5 l navlhčené krmné směsi. Vůně směsi, roznášená proudem, ryby přiláká a červi je na lovném místě udrží. Jsme na úseku sami a tak to nemusíme s krmením přehánět. Vyskytuje se hlavně plotice, jelec proudník, jelec tloušť, velké ostroretky, cejni a kapři. Tak začínáme lovit.
Jirka :
První rybu zasekává David. Je to menší tloušť. Za chvíli má dalšího. Já asi půl hodiny nic. Můj splávek se při větším zadržení chová jako na houpačce. Skáče nahoru a dolů. Zkusím ho tedy vyměnit za pětigramový. Po dvou proplaváních mám záběr. Plotice. Tudy by mohla vést cesta. Dávám o něco menší hloubku, kterou jsem zjistil při měření, aby se návazec lehce dotýkal dna. Chytám velkou ouklej. Měl jsem obavu, jestli jsem nedal přece jen příliš malou hloubku, abych nezačal chytat oukleje. Tuhle rybu na háčku mám opravdu nerad. Říkám jí „česká piraňa". Červy má sežrané až někde. Po dalších dvou dokrmeních a několika náhozech jde splávek nekompromisně pod vodu. Zasekávám a amortizer (1,2mm) vyjíždí nejméně dva metry ze špičky. Ryba jede s proudem a já jsem nucen otáčet děličku za ní, protože mám strach z jejího utržení, což by s „desítkou" návazcem pro ni nebyl problém. Drží se u dna a teprve až mám děličku skoro rovnoběžně s břehem a ryba (pravděpodobně ostroretka), je zanesena odporem proudu a amortizeru ke břehu, kde je menší proud, daří se mi ji zastavit. Ani jsem nestačil oddělit a už se vypíná. Po několika minutách lovu se scénář skoro stejně opakuje a tak měním háček za větší. Chytám další plotici, která jde bez problémů z vody. A pak přijely. V místě dorazu, ještě než vytahuji prut z vody k dalšímu nahození, mám další rázný záběr. Zasekávám. A je tam! Opět se drží u dna a typické údery hlavou a škubání v prutu svědčí o tom, že je to ostroretka (u nás bychom řekli „ostrá"). Zdolávám ji opatrně, protože o ni nechci přijít. Chci vidět, jak velká ryba to je. Protože s pomocí dosti silného proudu bojuje opravdu skvěle, tuším, že není malá. A taky není. Neměřím ji, drtivou většinu ryb pouštím. Jen si ji pěkně zblízka prohlédnu. Měří asi 45 cm a je krásně stavěná. Tyto ryby jsou u nás v Moravě hojné a jejich lov na slabé náčiní přináší krásné zážitky.
Tak si tak chytám, sem tam zavolám na Davida, jak mu to jde, když náhle slyším z jeho místa volání. Podívám se po proudu a co nevidím! Ve vodě plave jeho půlka děličky (topset) a proud ji unáší pryč. Okamžitě jsem vzal dlouhý podběrák a běžel k němu. Zkrátím to. Prut jsme šťastně vylovili a mohli chytat dál. (k tomuto podrobněji David). Protože vylovování prutu trvalo déle, musel jsem při návratu na místo znovu nakrmit. Dvě koule s červy velikosti pomeranče letí do vody a já znovu začínám chytat. Položit sestavu do vody, počkat až se srovná, ponořit špičku do vody a zpomalovat splávek v proudu. Mám několik drcnutí, které pokládám za záběry, proto měním nástrahu na háčku. Dávám dva červené červy, což bylo šťastné rozhodnutí. Zasekávám a další velká ostroretka. Zdolávání probíhá obdobně jako u první, jenže je přece jen o trochu delší. Tento bojovník je o něco delší než první, ale co je hlavní, je o poznání těžší. Je úspěšně dobojováno. Mám ji. Dávám opět dva červené a zase záběr. Jsou tam. Chytám ještě dvě krásné ostroretky. Potom začíná pršet. Jakmile začínají dopadat první kapky deště na hladinu, záběry ustávají. Snažím se ještě nějakou chvilku, ale nemám ani záběr. Měním proto sestavu a dávám 12 g lízátko. Chvilku laboruji se vzdáleností torpily od háčku, neboť často váznu na dně. Po chvíli, kdy se lízátko chová jakž takž, mám záběr. Asi „ostrá". Zase se drží u dna, ale po chvíli se vyhačuje. To už jsem mokrý jako myš a balím.
David :
Protože sedíme na začátku vnějšího oblouku řeky, její proudnici máme přímo pod nohama, nemusíme lovit daleko. Na 9 metrech mám okolo 2 metrů vody, na 11 m už o 30 cm méně. Řeka nám po nedávných deštích teče o poznání rychleji, než bývá v tuto dobu zvykem. Rozbaluji dva topsety na první dávám 10g lízátko a na druhý 8g lízátko. Po již rutinním naměření hloubky, nechávám proplavat udici celým místem lovu až na doraz děličky, žádné větve ani velké balvany před sebou nemám. V tomto okamžiku sestavu doplním návazcem 11/14 (vlasec 11 háček 14). V tomto okamžiku nechávám děličku v hácích a jdu se věnovat přípravě krmení.
Použitá směs:
Lorpio Cejn speciál 2kg
Lorpio Cejn gold 1kg
Copra Melasa 0,2kg
Pečivo MIX
Celou směs doplním stejným množstvím připravené hlíny a 0,5l červů.
Šest koulí velikosti grepu poslouží jako základní krmení, chytáme přeci ve dvou. Po dopadu poslední koule usedám na sedačku, sroluji děličku a sestavu s 10g lízátkem dávám červeno-bílou kombinaci červů. Následuje první velmi pomalé proplavání, necelý metr pod místem krmení mám velmi jemný záběr, který samozřejmě míjím, znovu usazuji udici na krmení a znovu nadržuji udici. Anténka lízátka míří přímo do oblohy, což mě ujišťuje, o správné gramáži. Další proplavání a v nachlup stejném místě tentokrát dostávám zřetelný záběr a zásek tentokrát sedí. Na konci 1,2 mm gumy bojuje menší tloušť. Další rybou, která se nechala zmást slávistickou kombinací je plotice, jež tentokrát zabrala přímo na krmení. Následující půlhodinka je ve znamení plotic a tloušťů. Stále však čekám na ostroretku. Záběr na dorazu děličky, následný zásek a tah ryby ke dnu mě ujišťuje, že ryba nebude z nejmenších, po minutovém přetahování u dna se ryba vyřízla. Stahuji děličku a měním vycucané červy za čerstvé, podle rady Jirky za dva červené. Znovu roluji děličku zpět na vodu, ale tentokrát není něco v pořádku.
V ruce mi zůstává půlka děličky a topset, společně s dalším dílem, plave po řece. Volám o pomoc. Jirka přichází s 4 metrovým podběrákem, ale ani ten nestačí. Asi deset metrů po proudu se topset zachytí v ponořených větvích vrby. Snažíme se jej vytáhnout pomocí jiného prutu, ale marně. Nezbývá mi nic jiného, než se ponořit do vln a zachránit topset. Řeka v tomto místě tvoří zatáčku a tak břeh, na kterém stojíme, spadá kolmo do hloubky čtyř metrů. Velice osvěžující koupel při teplotě vody 18° stupňů, ochlazené předchozími dešti, zachránila topset dokonce i s kompletní sestavou. Při vylézání z vody mě fotograf Břeťa vytahuje podobně jako pytel brambor, ovšem po aromatickém říčním blátě, takže můj nový parfém odrazuje nejen komáry, ale i Břeťu, který raději odchází pořídit několik fotek Jirky.
Po návratu zpět na místo lovu znovu dokrmuji a snažím se chytit nějaké další ryby, ovšem po koupeli přímo pod místem lovu nevěřím v nějaký úspěch. Během dvaceti minut mám dva záběry. Oba proměňuji v jelce a poměrně slušnou ostroretku. Začíná pršet a tak neprodlužuji naše delší setrvání u vody. Pár fotek ulovených ryb a rychle balíme. Čeká nás ještě pochod s věcmi po deštěm smáčené louce a cesta domů.
Řeka a ryby nás nezklamaly. Použitá vnadící směs potvrdila své kvality, i když byla určena pro cejny. Zklamalo nás počasí a to zrovna v podvečer, kdy byla naděje na více záběrů a větší pohodu s prutem u vody. Příště bude chytání lepší či horší, ale chvíle prožité s prutem u vody budou vždy krásné.
Jiří Vitásek
David Kolařík