Při cíleném lovu cejnů na řekách potřebujeme připravit krmení tak, aby cejni čekali na nástrahu přesně tam, kde je chceme mít. Jeho správným použitím je pak potřebujeme na toto místo přilákat a na tomto místě udržet.
Předem se chci omluvit všem, kteří čekají konkrétní receptury. Ty přinesou až články o jednotlivých revírech v ČR. Rád bych se věnoval problematice postupu přípravy krmiva, aby si každý dokázal namíchat krmení na cejna a to jak ze špičkových závodních krmiv tak i ze strouhanky, šrotu a perníku. Špatným postupem je možné i to nejdražší krmení na cejna namíchat ideálně na plotice nebo úplně pokazit.
Co vlastně požadujeme po krmivu na cejny. Opět při přemýšlení vycházím z chování cejnů a vody, na kterou krmivo připravuju. Cejn je rybou línou a velmi žravou a nechce se obtěžovat naháněním kousků krmiva unášeným proudem. Cejni jsou také pěkně mlsní. Nejraději v hejnu připlave na zakrmené místo, kde si lebedí do doby než vše, co mu chutná, nezbaští. Co to pro nás znamená? Krmení je potřeba připravit dosti těžké, aby jej řeka neodplavovala. Krmení je potřeba s hrubými částicemi, které cejnům budou chutnat. Tyto částečky musí být dost provlhčené, aby ve vodě neplavaly. Krmení na cejny bývá sladké a voňavější než u jiných druhů. Vhodná je i světlá barva krmení, která přirozeně vyhání ze zakrmeného místa drobné ryby. Ale to si musíte být jistí, že je v revíru dostatek velkých cejnů.
Příprava krmení
Pokud používáme TTXku, rozmícháme ji v kbelíku s vodou a necháme dobře nasáknout (ideálně 30 minut). Pokud používáme kukuřičný šrot, spaříme jej horkou vodou a vytvoříme z něj stejnou kaši jako z TTXky. Do obojího můžeme přidat tekutý posilovač nebo melasu, která dodá krmivu sladkou chuť. Smícháme všechny suché komponenty krmiva i se sypkým posilovačem a nalijeme připravenou TTXku nebo šrot. Dobře krmení rozmícháme. V této chvíli je velmi důležité použít správné množství vody. Pokud chystáme krmení na cejny, musí být krmení převlhčené. Jedině pak, je v krmivu dostatek vody, aby se všechny částečky dokonale nasákli vodou. Necháme krmení "zrát". Po třiceti minutách krmení zkontrolujeme, pokud je suché, přidáme další vodu a necháme déle pracovat. Zatím si připravíme těžkou lepivou zeminu, kterou dobře provlhčíme. Hlíny se používá velké množství. (Na pomalejších řekách přibližně 1/4 objemu krmiva a na rychlích řekách až 1/2 celkového objemu krmiva.) Po hodině je krmivo z větší části napité a my můžeme přidat připravenou hlínu. Dobře ji rozmícháme a krmivo s hlínou přesejeme. V tuto chvíli má být krmivo stále ještě mírně převlhčené. Necháme další hodinu odstát. Můžeme přidat kukuřici či kroupy, které mají cejni rádi. Takto připravené krmivo se ve vodě pozvolna rozpadá a udží cejny na jednom místě. Nemusíme hledat cejny na velké ploše a udici můžeme držet na jednom místě. Živou složku krmiva přidáváme až při vlastním lovu.
Živá složka krmiva na cejny
Při lovu cejnů je živá složka velmi důležitá. Není asi žádným tajemstvím, že cejni dvakrát nemilují bílé červy. Mnohem raději si smlsnou na patentkách a hnojáčcích. Hlavně sílu nastříhaných hnojáků poznali závodníci v posledních letech. Pokud cejni dobře berou upřednostňuju hnojáky i před patentkou. Patentky se používají na zmlsanější cejny, pokud se jim příliš brát nechce. Ideální je si je pošetřit na poslední hodinu lovu. Hnojáčky a patentky je potřeba přidávat do krmení po malých dávkách. Vždy na deset minut lovu a pak přidat čerstvé. Pokud nemáme možnost použít patentky ani hnojáky, na pořadí oblíbenosti jsou dále červené pinky a kukly. Až za všemi těmito nástrahami jsou klasičtí bílí červi. Specialitou při lovu cejnů je použití čisté hlíny s patentkama. Funguje to velmi dobře hlavně v době, kdy jsou cejni přesyceni a vyhýbají se krmivu. Velmi často se takto loví po týdnu tréninku na mistrovstvích světa. Ale i u nás poslední hodinu závodů, když cejni přestanou brát.
Použití krmiva
Dříve jsem na závodech vždy začínal masivním základním krmením. S omezením krmiva jsem musel začít přemýšlet, jesti je to potřeba. Právě u lovu cejnů to vůbec potřeba není. Poslední roky si krmení mnohem raději pošetřím na průběh závodu. Na základ hodím šest tvrdých koulí plných živého a pak dvě měkčí na vytvoření pachové stopy. Základ není potřeba házet nad špičku prutu. Je dobré pamatovat, že cejny budeme lovit přímo na "hromadě". Na pomalejších řekách proto krmím pod špičku a na rychlejších na špičku děličky. Hned po základním krmení začnu velmi často přihazovat dokrmovací koule. Cejni výborně reagují na "bombardování" krmením. Krmení samotné na dně příliš nepracuje a právě časté přihazování cejny na naše stanoviště přiláká. Hodně závodníků dělá chybu v tom, že nekrmí, když ryby neberou. Právě masivní dokrmování cejny vyprovokuje k aktivitě. Nemusíte se bát, že cejny krmením vyplašíte. Mnohem častěji odplavou, protože snědli vše co jim v krmení chutnalo. Pokud hejno najede začnu přihazovat ještě více.
