Čeleď kaprovití je jednou z největších čeledí obratlovců na naší planetě. Čítá 220 rodů a 1700 druhů. Kapr je ryba méně náročná na životní prostředí, proto jsou rozšířeni téměř ve všech částech světa, kde se dokázali přizpůsobit životním podmínkám, ve kterých žijí. Kapr se vyznačuje silou, bojovností, mohutností, velikostí a proto se stal nejvíce vyhledávanou sladkovodní rybou pro sportovní rybolov. O kaprech bylo napsáno mnoho článků a knih, které se zabývají jejich životem, způsobem lovu a kde tuto rybu můžeme hledat a lovit. Je mnoho aspektů ovlivňujících úspěšný lov kapra, jako jsou návazce, daná lokalita, nástraha a také velmi důležitý aspekt - počasí.
Počasí je vytvářeno slunečním zářením a tvoří tak soustavu jevů a dějů, které jsou závislé na aktivitě slunce. Oblast ČR se nachází v mírném pásmu a stejně tak jako v celé střední Evropě se u nás střídají 4 roční období, která mají velký vliv na aktivitu kaprů. V těchto různých obdobích můžeme pozorovat rozdíly v přijímání potravy kaprů, ale vše ve velké míře souvisí s průběhem počasí na našem území. Největším činitelem je tedy slunce a tlak. Jejich změny působící na zemský povrch mají veliký vliv na změny počasí.
Co je to vlastně tlak? Vzduch je tvořen miliardami molekul, které se pohybují jakýmkoliv směrem a odrážejí se od všeho, s čím se setkají. Tím vzniká tlak vzduchu s různými hodnotami rozdělený do dvou skupin na nízký a vysoký tlak vzduchu. Když teplý vzduch stoupá nad zemský povrch, tak se postupně v určité vrstvě začne ochlazovat a po ochlazení začne klesat opět k zemi. Proto v místech, kde teplý vzduch stoupá, tak se vytváří oblast nízkého tlaku a v místech, kde vzduch klesá, se vytváří oblast vysokého tlaku. Tyto změny mají velký vliv na počasí, vznikají každodenní různé stavy a změny, které ovlivňují aktivitu ryb po celých 24 hodin. Proto můžeme pozorovat různou aktivitu ryb ráno, během dne, v noci, či v každém ročním období a za různého počasí.
Někdy si klademe otázky, proč ryby přestali být při chuti? Je za tím vším změna tlaku a nastupující frontální změna několik desítek kilometrů od nás a ryby tyto změny velmi dobře rozpoznávají. Vliv změny tlaku na počasí, kdy teplý vzduch stoupá vzhůru a vytváří tak oblast nízkého tlaku, zapříčiní kondenzaci vodních par vytvořených z teplého vzduchu a tím vznikají oblaka. Nízký tlak je tedy zpravidla doprovázen oblačným, deštivým počasím a naopak vysoký tlak se vyznačuje jasnou, slunečnou oblohou a někdy až bezvětřím. Proto v místech, kde vzduch klesá, se tak vytváří oblast vysokého tlaku. Dále tlak vzduchu, společně s rozdílnými teplotami, působí na vznik větru a cirkulačních systémů, ale cirkulace větru je zároveň ovlivněna i reliéfem krajiny, který tvoří hory, údolí, řeky a vodní plochy. Vliv větru je dále spojen s frontálními systémy, které se dělí na teplou a studenou frontu.
Teplá fronta je obvykle spojena s tlakovou níží. Když do oblasti studeného vzduchu přichází teplá fronta, znamená to, že teplý vzduch pomalu stoupá nad studený, kde se ochlazuje. Většinou při tomto procesu dochází ke kondenzaci a vytvoří se oblaka malého rozsahu, poté se začnou tato malá oblaka proměňovat v hustá, větší oblaka a nad územím, kde dochází k tomuto procesu, se vytváří dešťové srážky.
Studená fronta přináší proměnlivé počasí a vstupuje tak do oblasti teplého vzduchu, kdy studený vzduch s větší hustotou vytlačí teplý vzduch prudce vzhůru. Při tomto procesu se tvoří bouřková oblaka a podél této fronty vznikají bouřky, vydatné deště a silný vítr. V místech přechodu studené fronty se vytvoří oblast nízkého tlaku.
Společným činitelem tlaku vzduchu a frontálních systémů je také vítr a jeho směr. V každém ročním období je změna směru větru velmi podstatnou součástí jedním z faktorů ovlivňujících úspěšný lov. V jarním a podzimním období je vhodný teplý západní vítr s oblastí lovu na návětrné straně. V tomto období jsou kapři aktivní především přes den. V noci, kdy se voda ochladí, jejich aktivita ustává. Je to dané vlivem přívalu teplého vzduchu, který stlačuje studenou vodu z hladiny vodní plochy směrem dolů a nastává proces cirkulace studené a teplé vody. Při této cirkulaci vznikají na návětrných stranách vodní plochy vratné spodní proudy a vodní turbulence. Na velké vodní plochy jako jsou přehrady, štěrkopískovny a rybníky s rozlohou okolo 50 ha a více má veliký vliv silný poryv větru. Na návětrných stranách se opět tvoří spodní proudy a zároveň se mnohdy čeří velké plochy sedimentů usazených na dně. A právě tehdy začínají kapři vyhledávat v těchto místech potravu a díky zakalené vodě naše nástrahy hůře rozeznají. Pokud poryvy větru trvají několik dní, je vhodné lovit v oblasti naproti návětrné strany. Vlivem spodních proudů a turbulencí se zde po několika dnech začne čeřit dno a kapří obsádka migruje do těchto míst.
V letním období dosahuje teplota vody i 25 stupňů a kapři nebývají tak aktivní. Veliký význam má poryv východního studeného větru, který vodní hladinu ochlazuje. V tomto období se aktivita kaprů projevuje v nočních hodinách a brzy ráno, kdy je voda chladnější. Přes den můžeme kapry pozorovat na hladině a pokusit se nějakého kapra přelstít při lovu z hladiny.
S příchodem podzimu se vodní hladina ochlazuje a proto je vhodný poryv teplého jižního a západního větru. Při ochlazování vodní hladiny dochází k procesu stlačování teplé vody od hladiny ke dnu a aktivita kaprů se opět začíná projevovat přes den. Postupně se však voda ochlazuje a studená voda s příchodem zimního období aktivitu kaprů snižuje na minimum. V tomto období je vhodné vyhledávat teplejší přítoky a prosluněná místa. Na malých vodních plochách se tento proces projevuje rychleji než na velkých vodních plochách, proto na revírech s větší rozlohou můžeme v pozdním podzimu a zimním obdobím předpokládat vetší úspěšnost. Díky velké rozloze a hloubce se voda ochlazuje mnohem pomaleji, ale naopak v jarním období se velké vodní plochy prohřívají déle. Proto když se zamyslíme nad všemi faktory, které ovlivňují náš úspěch při lovu kaprů, měli bychom počasí vnímat citlivěji a vždy se snažit podřídit podmínkám, které si pro nás sama příroda připravila. Samotný lov lze ovlivnit zvolením dobré nástrahy s různou rozpustností částic ve vodě. Voda má rozlišné teploty a v každém ročním období pracují naše nástrahy různě, ať se jedná o boilie či pelety s různými příchutěmi. Přírodu bychom neměli předělávat k obrazu svému, ale naučit se jí naslouchat a vnímat ji takovou, jaká je. Stejně nás vždy porazí.
Pro Mivardi Jakub Svoboda
