Když se vrátím k mému začátku, kdy jsem poprvé vyrazil k vodě, tak jsem rozhodně neměl boilie pod háčkem. Na háčku jsem měl vždy dvě zrnka kukuřice. Ta pro mě byla top nástrahou. Postupem času, jsem si pořídil prak, kterým jsem si vždy nastřílel kukuřici k montáži, čímž jsem si rybu přilákal a tady to celé začalo. Byla to nástraha, které můžu poděkovat za nádherné ryby. Celé dětství jsem odchytal na kukuřici ale i na jiný druh partiklu. O pár let později přišel čas, kdy jsem poznal ty zázračné kuličky tisíce barev, chutí a aroma. Nevěřil jsem jim, ovšem kaprům jsem je servíroval čím dál častěji. Kukuřice, hrách či fazole, šli stranou. Ovšem každý pravý kaprář, by měl mít vždy kukuřici s sebou. Bez ní bych k vodě snad ani nešel. Kapry vyhledávám jak na stojatých, tak i tekoucích revírech. Jsou místa, kde vím, že boilies funguje na jedničku, ale taky jsou místa, kde musím použít kukuřici, či jiný druh partiklu. Je však jasné a i dokázané, že kapři i ti kapitální, se rádi různými zrny krmí. Nejlépe je to vidět, když vám ze zdolaného kapra, na podložku vytéká natrávená kukuřice s řepkou, či jiné částice rostlinného původu. Z čehož je patrné, že i když v dnešní době je top nástrahou boilies, kapři si rádi na partiklu pochutnají. Tudíž na něj můžeme kapry bez problému chytat. Všimnul jsem si, že je skupina kaprářů, která partikl neuznává. A to proto, že na partiklu se údajně krmí menší ryby. Je třeba si uvědomit, že na revírech nejsou jen kapitální ryby, jsou tam i ty menší. Takže pokud se rozhodneme použít na zakrmení partikl, musíme počítat s tím, že se budou krmit všechny druhy bílé ryby včetně těch menších. Pak je potřeba dát popřípadě jako nástrahu větší průměr, tím můžeme vyselektovat menší jedince.
V tomto článku bych vám rád představil základní druhy nejlépe dostupných partiklů, jejich úpravu či přípravu. Jak vlastně vzniklo slovo partikl a co to znamená? Z anglického slovíčka, které je velmi oblíbenou součástí nejen kaprařiny v Anglii a tím je „Particle“, což v překladu do češtiny znamená částečka, kousíček či drobeček. Jelikož je pro mě lov kaprů stěžejní, je potřeba jít takzvaně s dobou. Odebírám různé odborné časopisy a mimo jiné mám přečteno pár knih s tématem o lovu kaprů v Anglii. Tam se řadí mezi partikl i nakrájené boilies, či boilies vcelku, ovšem menších rozměrů. I u nás si řada kaprářů krmí svá místa boiliem, ovšem je to o dost nákladnější, než krmit podstatně levnějším a efektivnějším partiklem.
Partikl = plody rostlinného původu: různá semena, zrna a fazole.
Pro lepší přehled rozdělím partikl do dvou větších skupin. A to na partikl menší, jako jsou například lněná semínka, zrníčka obilovin – ječmen, oves, pšenice, konopná semínka a dále jim velikostně podobné. Druhou skupinu tvoří partikl větší - chytací, který můžeme stejně jako menší použít jako návnadu ale i jako nástrahu. Sem bych zařadil kukuřici, hrách, fazole, cizrnu, tygří ořech a další, co se týče velikosti, podobné.
Pamatujte, že partikl musí být vždy předem namočen! Namáčení, popřípadě následné vaření má své opodstatnění. Je třeba myslet na to, že pokud bychom nijak návnadu neupravili, uškodili bychom rybám nemalé zdravotní komplikace, což rozhodně nechceme. Doba namáčení se liší druhem daného partiklu. Po namáčení je důležité určité druhy partiklů povařit. Je nutné si také uvědomit, že přehnaným vařením zbavujeme partikl esencí a olejů. Proto doporučuji raději, s ohledem na čas, co nejdéle namáčet a minimálně vařit.
Začneme tedy partiklem menším, nebo také drobným. Nejvíce rozšířené je:
KONOPNÉ SEMÍNKO
Je to asi nejlepší atraktor pro ryby, co může být. Pokud se správně připraví a také správně použije, může přinést opravdu obrovské výsledky, co se velikosti a množství chycených kaprů týče. Jedná se o opravdu drobná semínka černé barvy cca 2-3mm v průměru, přičemž po povaření mírně nabobtnají. Na konopí je úžasné i to, že přiláká na krmné místo více druhů ryb. Hlavně pak mimo kapry i líny, kteří si na konopí rádi pochutnávají. Je mnoho způsobů, jak konopné semínko připravit, ovšem již dříve jsem okoukal od Anglických kaprářů způsob, kterým konopné semínko připravuji řadu let i já a který vám doporučím. Potřebné množství si nachystejte do kbelíku s víkem a zalíjte studenou vodou tak, aby bylo vše zcela ponořené a přidejte jednu plechovku kondenzovaného mléka. Kbelík uzavřete na jednu noc víkem. Druhý den je třeba přesunout obsah kbelíku včetně vody s kondenzovaným mlékem do většího hrnce tak, aby bylo opět vše ponořeno. Je třeba přivézt k varu, pak na mírném ohni vařit 15 minut. Uvařené konopné semínko, včetně láku vrátit zpět do kbelíku a uzavřít víkem. Závěrem nechat na pár hodin dusit. Tímto způsobem lze bez problému upravit i obiloviny, tygří ořech, hrách, kukuřici a podobně.
OBILOVINY
Například u nás hojně používaná pšenice ale i ostatní druhy obilovin můžete, ale není třeba vařit. Stačí nechat minimálně 12 hodin namočené. Nejen pšenice, má výborné absorpční schopnosti. Pšenici je možné osladit popřípadě dochutit různými aminoliquidy, či aromaty. Velkým hitem je nechat pšenici naklíčit. Toho dosáhneme tím, že rozprostřeme zrníčka na vlhkou textilii a necháme pár dní pracovat, dokud se zrníček nezačnou vykukovat klíčky. Naklíčená pšenice, je pro kapry neodolatelnou pochoutkou. Opět je třeba počítat s tím, že obiloviny během namáčení bobtnají.
LNĚNÉ SEMÍNKO
Je velmi podobné konopnému semínku, s tím rozdílem, že lněné semínko je uvařeno a připraveno k použití rychleji. Ovšem během vaření, se ze semínek uvolní díky vysokému obsahu lepku, lepkavá tekutina, která nám z původních semínek vytvoří jednotvárnou slizkou hmotu. Proto tento způsob úpravy nedoporučuji. Pokud chcete použít lněné semínko jako partikl na zakrmení lovného místa, v tomto případě stačí semínka lnu namočit do vlažné vody a to na minimálně 8 hodin. Pokud se ovšem chystáte nejen na lov kaprů na řece, doporučuji lněné semínko povařit, protože vzniklá slizká hmota perfektně funguje jako pojivo.
ŘEPKA
Věřím, že nejen mnou, je nejvíce používaným druhem drobného partiklu, právě řepka. Jsou to malá, asi 2 mm černá kulatá semínka, která jsou stejně jako konopí perfektním atraktorem, jelikož i semínka řepky obsahují oleje a esence. Příprava řepky není nijak náročná. Jeden z nejčastějších způsobů je zalít požadované množství předem nachystané řepky v kbelíku vařící vodou a nechat pár hodin odpočinout. Ale pozor, řepka podstatně rychle a hodně nabobtná. Proto půl kbelíku naplnit řepkou a zalít, ať se vám nerozuteče z kbelíku ven. Další variantou je, že můžeme řepku nechat namočenou přes noc a druhý den nechat krátce projít varem. Opět i zde, stejně jako u obilovin, je možné řepku nechat naklíčit, čímž jí přidáme na atraktivitě.
Z většího, chytacího partiklu, jsou nejpoužívanější tyto druhy:
KUKUŘICE
Tato zrna žlutozlatavé barvy jsou nejlevnějším, nejvíce rozšířeným, dostupným a nejefektivnější partiklem mezi rybáři. Kukuřice byla jednu dobu kritizována, převážně v Anglii, kde se někteří kapraři domnívali, že kukuřice nemůže být strávená rybami a nestrávené slupky způsobují zdravotní potíže, které mohou ryby i zabít. Tohle všechno je pravda, ovšem jen v případě, že kukuřici nijak neupravíme a nepovaříme. Kukuřice je k dostání buď již připravená k použití v plechovce, což je velmi nákladné a nebo existuje podstatně levnější varianta například v zemědělských potřebách, kde se cena jednoho kilogramu pohybuje do dvaceti korun. Tady jsou ovšem zrna kukuřice tvrdá jako kámen. Zde je velmi důležité namáčení. I zde platí, čím déle, tím lépe. Minimální čas na namáčení je 36hodin. Poté následuje vaření a to minimálně 45 minut. Nejlépe uvařená kukuřice se pozná tím, že zrno by mělo jít bez problému rozetřít mezi dvěma prsty. Pokud se vám stane, že se kukuřice rozvaří, vůbec nevadí, i takto převařená kukuřice je stále použitelná a navíc pro ryby bude rychleji stravitelná. Na kukuřici je úžasné to, že se dá, stejně jako boilie, nastražit pod háček. Při lovu ryb nade dnem, je možné použít gumovou plovoucí kukuřici Magicorn v různých barevných variantách nebo svítící. Ta nám nástrahu nadlehčí.
HRÁCH
Vlastnosti hrachu jsou velmi podobné jako u kukuřice. I tady musíme myslet na to, že musíme co nejdéle namáčet a to minimálně 24 hodin a poté vařit alespoň 30 minut, dokud nebude hrách měkký. Stejným způsobem je důležité upravit i cizrnu i fazole. Cizrna výborně absorbuje pachy, proto nedoporučuji požívat na revírech, kde dno tvoří bahno. Pokud bychom hrách i cizrnu neuvařili, rybám tím způsobíme vážné zdravotní potíže v oblasti trávicího traktu. U hrachu, musí být během vaření neustálý dozor, aby se z něj nestala kaše.
TYGŘÍ OŘECH
Je to plodina, která i když její název mluví o opaku, nemá s ořechem nic společného. Jedná se o drobnou hlízu rostliny Šáchor jedlý, která svoji hnědou barvou a vrásčitým povrchem připomíná seschlý lískový ořech. Dříve pěstovaný v Egyptě je nyní hojně rozšířený ve Španělsku. Je to výborná pochoutka pro kapry, dá se říct pamlsek. V rybářských prodejnách jsou tygří ořechy k dostání již připravené k použití v různých příchutích, to je ovšem nákladnější varianta nebo ve své pravé podobě. Tygří ořech je velmi tvrdý, proto je zapotřebí minimálně 24 hodin namáčet a po té minimálně 30 minut vařit. Po zalití tygřího ořechu vodou doporučuji přidat ještě melasu. Až se rozhodneme tygří ořechy vařit, tak vařte ve vodě, ve které jsme ořechy máčeli. Ovšem i po uvaření jsou hůře pro kapra stravitelné a proto je důležité vnadit v malé míře. Tygří ořech se dá bez problému použít jako nástraha. Velkou nevýhodou je vysoká cena tohoto produktu.
Nemusíte se bát experimentovat a různě partikl smíchávat dohromady. Pokud jedu na kratší vycházku, vždy si smíchám minimálně kukuřici s řepkou, přidám aminoliquid nebo melasu a celé to promíchám.
Jak jsem zmiňoval již na začátku tohoto článku, mezi partikl se řadí i nakrájené, či menší boilie. To je možné v drtiči boilie nadrtit na prášek, který pak lze použít na zatraktivnění partiklu rostlinného původu. Velkou oblibu si získávají i pelety, které nám trh nabízí nepřeberné množství. Pelety se vyrábí v různých průměrech, ve variantách s dírkou – (chytací), nebo bez dírky – (vnadící) a to v různých příchutích. K dostání jsou i předem namíchané pelety, většinou v sáčcích či větších, 20.-25. kilogramových pytlích. Pelety je možné zalévat různými dipy, či aminoloquidy. To už je na fantazii každého z vás. I já peletami hojně vnadím. Požívám vnadící pelety mix průměrů a mix boilie, kde průměry jsou 15, 18 a 23mm. V chladných měsících, kdy je voda příliš studená, bych ovšem pelety vynechal. Nefungují tak, jako v teplejší vodě. Pokud máte předem místo nakrmeno, je nahozeno, tak způsobů, jak dopravit partikl na krmné místo je mnoho. Co se odhozu týče, tak vynikajícím pomocníkem jsou výrobky z PVA, jako jsou sáčky, punčochy či šňůrky, tady používám k plnění mini peletky různých příchutí Rapid Extreme 4mm. Dalším v poslední době oblíbeným způsobem je SPOMB, neboli zakrmovaní raketa. Ta je k zakoupení v různých objemových velikostech. Pokud máte k dispozici člun, není nic jednoduššího, než si sebou vzít kbelík s předem připravenou směsí partiklů a pomocí zakrmovaní lopatky si místo s přesností zakrmit. V tomto článku jsem se snažil přiblížit nejpoužívanější typy partiklů, co nám trh v dnešní době dá se říct, za pakatel nabízí a co by těm, kteří partikl nepoužívají, či jen občas přineslo více ryb a to i těch kapitálních.
Za Mivardi team
Kuba Ullmann
