Po relativně úspěšné první mini zimní výpravě se rozhoduji, že svou oblíbenou vodu po týdnu opět navštívím. Kolega mi psal, že si zde přes týden pěkně zachytal. Předpověď počasí nevypadá moc valně. Teplota kolem 2-3 stupňů, zataženo a dešťové přeháňky. Nevadí, přece se jen jedná o poslední dny v tomto roce u vody, říkám si. Balím vercajk do auta a 7. prosince mířím za těmi vodními tvory.
Vercajk jsem omezil na minimum. Nechci se moc trápit prodíráním místní džungle. Rybníček je kolem dokola zarostlý rákosem, křovím a všeho všudy jsou zde snad jen dvě místa, odkud se dá normálně nahodit. Dostat se k nim je poměrně náročné a nerad bych přišel k nějakému úrazu. Jsem vybaven jedním prutem (Mivardi Enigma), podběrákem, vidličkou, míchačkou, kyblíkem a nějakým krmením. Vše ostatní včetně sedačky tentokrát nechávám doma v kumbále.
Po příjezdu k vodě začínám rychle chystat svůj flek. Netrvá to dlouho a během chvíle je vše na svém místě a připravené k náhozu. Pro dnešní den jsem se rozhodl pro tzv. method feeder. Tuto metodu není třeba zdlouhavě představovat. Jde o lov s poloprůběžným krmítkem, které je zakončeno obratlíkem a pod ním je poté umístěn 10-20 cm dlouhý návazec. V poměrně krátké době si tento styl oblíbilo mnoho rybářů, včetně mě. Navazuji tedy rychle svou Enigmu, s kmenem 0,18mm Carbon feeder, se 14tkou průhledným návazcem a háčkem velikosti 10.
Zbývá mi připravit pouze krmení. Z letošního léta se mi osvědčil Method mix Rapid Excellent. Velmi mi pomohl na kratších kaprových závodech, kde bylo potřeba v co nejkratším časovém horizontu přilákat a zlákat tamní kapří obsádku. Krmení je červené barvy, jeho vůni bych přirovnal ke kořeněným směsím. Po navlhčení a prosetí skvěle drží, jak ve vytvarované kouli, tak i na methodovém krmítku. Ve vodě tvoří lákavý zákal, který stahuje ryby do našeho lovného místa. Pro zvýšení atraktivity je možné použít různé posilovače. Toto mi však dnes přišlo zbytečné, protože Excellent je pro mě sám o sobě dost atraktivní. Tentokrát jsem k vodě nebral bonduelku. Krmení jsem doplnil krabičkou utopených červů a to jen proto, aby mi ho nerozbourávali. Na háček jsem pak vsadil na osvědčenou klasiku, kosťáky.
Dnešek pojmu trochu aktivněji. Nebudu vůbec krmit, rybu se budu snažit najít sám. Abych zbytečně nemrznul, budu každých 15min přehazovat svůj prut, do různých míst. Jsem sám zvědavý, jaký výsledek toto snažení přinese. Prut na první nához míří zhruba doprostřed rybníka, kde je hloubka kolem 2m. Po dopadu ho pokládám do vidličky a na kýbl.:) Po čtvrthodině se neděje nic a tak přehazuji Excellenta s kosťáky trošku doleva do mělčí vody s tím, že by se tam mohlo něco dít. Bohužel ani tam se nic nekoná a tak mířím ke své oblíbené výpusti. Po krátkém, ale plynulém ohnutí špičky zasekávám krásnou zimní plotici. Nedá mi to a method už míří opět k výpusti. Byl jsem však unáhlený, trefil jsem přímo betonovou hranu a celou montáž utrhnul. Rychle převazuji a chystám další dávku do krmítka, na háček tři červíky a nyní mířím do oblasti, kde jsou popadané zlámané větve. Asi trochu šílenství, ale risk je zisk.
Netrvá to ani 10min a prut mi po razantním záběru vypadává z vidličky. Tak tak ho chytám a ryba si bere pěkně z cívky. Po chvíli cívku trošku přibrzďuji a rybu se mi daří otočit. Pár minutek se spolu přetahujeme, ale je to marné. Podebírám krásného amura, zbavuji ho háčku, dělám jeho fotku a pouštím do vody. Měřil 65cm a do teď nemůžu pochopit, že mi zabral právě v prosinci. Srdce mi buší radostí ještě teď.
Neváhám ani vteřinu, zapomínám na svou původní taktiku a nahazuji prut do oněch míst. Nedá mi to a chystám si čtyři malé zakrmovací koule. S každým dalším náhozem tam jednu přihodím. Daří se mi na břeh dostat další ploťku a nabíjím opět po třech kosťácích. Další hodinu je naprostý klid. Lehce ze břehu přikrmuji a kontroluji svou montáž. Vidím na špičce lehké cukání. Plotice, říkám si. Přizvedávám prut a z cívky se začne opět kouřit. Ryba míří na volnou vodu a jsem v klidu, že si to nenamířila pod větve. Otočit rybu jde hodně ztěžka, jednoduše mi to nedá zadarmo. Bojuji s ní přes 10min a po vynoření těla, mi opět buší srdce. Zdolávám kapra s prvním odhadem 60cm. Po změření tomu opravdu tak je. Pouštím ho zpět do jeho světa.
Je mi jasné, že se jedná o spíše větší dorostence. Zdolávání těchto ryb, na takto tenkých proutcích, návazcích a ještě v tomto ročním období, je opravdu nezapomenutelný zážitek. Ryba i v takovém ročním období bojuje jako lev a svou kůži nedá jen tak. Člověk se vlastně taky pěkně zahřeje.
Povinnosti mě už dál nedovolují svůj prut nahodit. Strávil jsem zde nezapomenutelné, lehce deštivé dopoledne. Excellent se mi opět osvědčil a už nyní se těším na jarní method. Všechno harampádí nakládám zpět do auta a mířím za povinnostmi. Při odjezdu se mi daří ještě s autem uvíznout na malém paloučku, kola mi prokluzovala a nedalo se vůbec vyjet. Se známým, který bydlí poblíž, se nám podařilo auto rozhoupat a dostat na příjezdovou cestu. Po poděkování nasedám a definitivně vodu opouštím.
Neseďte doma, i v zimě se dá krásně zachytat!
Lukáš Nedělka