Vzhledem k teplému, na začátek listopadu nezvyklému, počasí nás to byť na pár hodin vytáhlo s Pepčou zase k vodě. Sice jsme už letošní dovolenou vybrali a téměř celou zasvětili lovu ryb a tak musíme vzít zavděk i krátkodobými vycházkami k vodě. Na druhou stranu to není vůbec na škodu, je to způsob lovu, který zas až tak často nepraktikujeme a můžeme si tak vyzkoušet jiné taktiky a díky ochlazující se vodě i “práci“ používaných nástrah. No a hlavně, alespoň na pár hodin zase na vlastní kůži vychutnat tu atmosféru u vody v podzimní přírodě, plné barev podzimu a nechat naše těla i mysl zaplavit dávkami adrenalinu vyplaveného do žil při prudkých záběrech a následných soubojích... Tohle se snad ani omrzet nemůže..:)
Takže netrvalo dlouho a bylo jasno, v 6hod ráno sraz u Pepy, rychle naložit předem nachystané věci a jede se k vodě. Je jasné, že i kdyby ryby nespolupracovaly, tak i špatný den na rybách je lepší, než ten dobrý v práci a hlavně, v sedačce v obýváku u internetu nenachytáme:)
V nástrahách jsme měli tak nějak předem jasno, Pepča zvolil feederové peletky s různými způsoby prezentace a kuličkové pelety kapří guláš, vzhledem k podzimu už v menším průměru už proto, že je možnost přehazovat častěji, vyvážet se tentokrát nebude. Já jsem měl v úmyslu dát příležitost nejnovějšímu přírůstku v rodině Rapid Easy Catch, chobotnici ASA, která se mi hodně líbila ještě než se objevila v prodeji a poté, co jsem ji „nasál“ do svých čichových buněk, se mi líbí ještě víc.. Byl jsem zvědav, jak obstojí v chladnější vodě. Současně jsem hodlal vyzkoušet montáž chod rig, kterou s úspěchem používá další člen našeho teamu, Tomáš Kos.
Pruty jsme nahodili krátce po osmé hodině ranní, Pepča zpočátku bez výraznějšího zákrmu, já jsem místo před sebou prohodil do většího prostoru asi třemi hrstmi ASY s tím, že pokud se dostaví záběry, přikrmím. Kuličku pod háček jsem lehce ořezal a obalil v pastě téže příchuti.
Pak přišel konečně na řadu vařič a konvička, protože já ani u vody bez kafe zkrátka nebudu a jak říká Drahoš, „ kafe není nikdy dost..! „:) Kocháme se paletou barev na zbytcích listí stromů, sledujeme hladinu, zda-li nezahlédneme nějaký výskok kapra, ale hladinu čeří jen vlny. Debatujeme o tom, kdy a jestli vůbec uděláme záběr a tyto úvahy přerušují jen ojedinělá jednotlivá pípnutí signalizátorů nastavených na max. citlivost. Před polednem první rybu našeho symbolického soukromého závodu zdolává Pepča, feederové peletce cherry s malinkou popkou neodolal šupináč o délce 57cm. Super, první vlaštovka, snad nebude poslední.. Pořizujeme pár rychlých fotek, kapříka vracíme vodě a jede se dál..V duchu přemýšlím, zda-li nejsou mé nástrahy moc velké, zda-li jsem neměl alespoň na jednom prutu také chytat feeder peletky třeba v pastě, ale děj příštích pár minut mne přesvědčuje o opaku. Na kuličku chobotnice ASA v pastě dostávám krátce po Pepčově zářezu poměrně razantní záběr, zásek sedí a kapra přes jeho snahu zajet kamsi do větví pod hladinou po chvíli fotíme. Už v podběráku se šupík zdál „lepší“ a metr nakonec ukázal poctivých 67cm. Mám radost, pěkný začátek, říkám si..
Následující dva lysce s mírami 58 a 66cm si připsal na svůj účet chod rig s nastraženými plovoucími nástrahami ovocných příchutí. Ukazuje se, že se vyplácí častěji přehazovat, když po několika hluchých hodinách se záběr dostavil krátce po přehození ačkoliv jsem háčku nepřidával PVA punčochu s drobnými částečkami.
Den utekl doslova jako voda, začalo se stmívat a tak jsme byli nuceni se ač neradi začít balit, spěchal jsem bohužel za podvečerními povinnostmi spojenými s bydlením. Poslední záběr dne, opět na ASU jsem bohužel neproměnil, ryba mi spadla krátce po decentním přiseknutí. Všechny ryby byly ve velmi dobré kondici, napapané před zimou a hodně bojovné. Ještě než jsme stačili dojet domů, už jsme byli domluveni, že pokud nezamrzne, ještě alespoň jednou bychom k vodě chtěli vyrazit. Je to tak, jsme „pacienti“, jak nám občas říkají kolegové v práci. Bereme to s úsměvem, vždyť neví, jaké to je a o co přichází:)
Pěkné chvíle u vody v podzimní přírodě všem slušným rybářům za Mivardi team přejí David Dejvl Lužný a Pepča Vokurka