Vydal jsem se tentokrát na poslední delší výpravu v tomto roce. Z tohoto důvodu jsem si vybral mou srdcovku a tím byla stará svazová pískovna 8 km od mého domova. Na tuto 5denní výpravu jsem zvolil hlubší partie jezera, a sice kvůli počasí, které panovalo celých pět dnů.
Lovné místo jsem krmil každý den asi 1,5 kg boilie a peletami. Hned první dny jsem nachytal větší množství kaprů, které jsou na svazovku běžné. To se opakovalo i následující dny až do konce výpravy. Největší ryba výpravy byl krásný šupináč, za kterého jsem byl v tomto počasí velmi rád, měl slušných 62 centimetrů. Přišel poslední den a já si říkal, že by to chtělo nějakou sladkou tečku na konec.
A tak jsem naposledy pruty přehodil. Jeden jsem umístil přímo do krmného místa a druhý jsem se rozhodl hodit co nejdál, úplně mimo. Blížil se čas odchodu a já pomalu začal balil věci k odjezdu. Jak tak sedím na lehátku a rovnám si návazce do pouzdra, najednou ozve příposlech. Šokovaný se podívám na diodu, která že to svítí. Je to ta zelená, u prutu nahozeného mimo krmné místo. Slyším jenom šílenou jízdu, a tak rychle běžím k prutům. Zásek! Podle tahu jsem hned věděl, že to bude nějaký macek. Po záseku mi nedal ani metr navíc. Souboj to byl dlouhý a vyčerpávající. Po půl hodince se konečně ukazuje deset metrů od břehu. V křišťálové vodě vidím krásného lysce, který určitě ještě nebyl ani jednou chycen. Kamarád ho podebral a já skákal radostí. Po zvážení a měření měl kapr krásných 88 centimetrů a 13,85 kg - můj nový rekord na svazové vodě. ,,JUPÍ“. Kapr neodolal letošní novince B17 se žlutou plovoucí kukuřičkou.
S pozdravem od vody
Za Mivardi Tým Tomáš Lyčka
