Koncem října jsem měl v plánu přemluvit k záběru nějakého z Labských kaprů. Vytipoval jsem si tři místa, kam bych to jel s přítelkyní zkusit. Po návštěvě prodejny v Počernicích a konzultaci s Honzou Prchlíkem, bylo o místě rozhodnuto a dávám na jeho rady. Nehledě na to, že se Honzovo doporučení shodovalo i s jedním z mých tipů.
Ve čtvrtek odpoledne jsme na místě. Pozitivní zpráva, místo je volné a v dostatečné vzdálenosti kolem nás žádný rybář. Neváhám a dávám se na průzkum dna. Jako nového pomocníka jsem si s sebou vzal člun M-Boat 230S, který je na tyto účely více než ideální. Ve chvíli, kdy jsem měl představu, kam budeme své montáže nahazovat, nezbývalo než zakrmit. Na poprvé jsem zakrmil pouze boiliesem, kde převažovala B17 a Crazy Liver, na které jsem vsázel. Člun ukotven, bivak postaven, pruty ve vodě, vše jak má být a teď nezbývá než čekat.
Brzo se setmělo, ale i tak bylo u vody krásně. To božské ticho a sem tam nějaký ten šplouchanec od větší, či menší ryby. Jen té třešničky na dortu v podobě záběru do povolené doby lovu nepřišel. Nevadí, než jdu do spacáku, tak ještě zakrmuji kobrou a připravuji pruty na ranní nához. V 5:55 budík a v 6:10 už zase ve spacáku. Hlad a sluneční paprsky nás přemluvili si začít dělat snídani, když v tom se swinger pravého prutu přilepil k prutu. Pomalu se začala roztáčet cívka navijáku. V mžiku jsem u prutu a přizvedávám jej. Na druhém konci cítím těžší rybu, která mi po chvilce zdolávání zajíždí do vázky. Bohudík, rybu z vázky dostávám a po pár výpadech navádím kapra Týně do připraveného podběráku. Kapr to nebyl nikterak velký, ale krásně vyžraný a připravený na zimu. Na váze měl rovných 9,5 kg a přišel na montáž se samostatnou Reflex POP-UP Devil Squid 14 mm.
V pravé poledne se procházím s dalekohledem a pozoruji přírodu. V tom vidím, jak Týna přiskakuje k jedné z udic a dává se do zdolávání. Rychlým krokem se vracím na naše lovné místo a vidím už jen, jak cca 5 kg kapr vklouzne Týně do podběráku. Byl jsem nadšen z toho, jak si ta moje ženská umí poradit úplně sama. A věřte, že přístup k vodě pro podebírání nebyl vůbec jednoduchý.
Po druhém záběru opět nakobruji cca kilo boilies do prostoru, ať se na tom dně pár kuliček válí. Po pár hodinách se začíná stmívat a dostáváme další záběr na popku. Prut mi zase pomalu těžkne pod rukama a ryba si to míří k místu, kdy jsem váznul s prvním kaprem. Adrenalin stoupá, do prutu se opírám, co to jde s ohledem na malý háček, rybu otáčím a po chvilce na mělčině vidím široké tělo tmavého lysce. Bohužel se mu těsně před podběrákem podařilo háček vyklepat z tlamky. Škoda, ale no co, i to k rybařině patří. Noc i třetí den do pozdních odpoledních hodin záběr nepřišel a nám nezbývalo než zabalit a jet se schovat domů před přicházející vichřicí.
Tom a Týna
