Po delší době jsem se urval k vodě. Tentokrát mi odmlka moc nevadila, protože se mi o program postarala manželka, kterou jsem si domů dovezl z porodnice s rybářským potěrem o mírách 43 cm a 2 kg. Když jsem konečně vyrazil k vodě, zrovna panovala ta největší vedra. Vybral jsem si jednu blízkou soukromou vodu, kde se většina kaprů váhově pohybuje do deseti kilogramů. Měl jsem na lov jen šest hodin a doufal jsem, že přelstím něco většího.
Chtěl jsem otestovat novinku na příští rok, tak jsem nahodil na dva korkáče, kde se mi na každém pod háčkem houpala kulička B17 obalená v těstě stejné příchutě. Kolem každé nástrahy jsem pak dokobroval dalších 20 kuliček B17. Po dvou hodinách přišel první záběr z levého prutu, který byl ve vzdálenosti 30 m a v hloubce 1,5 m. Po krátkém boji byl na podložce lysec o váze 12,5 kilogramů.
Škoda jen, že měl starší poranění ocasní ploutve od tenkého vlasce, když stačí preventivně použít olověnou šňůru nebo silný monofil. Po vážení a focení úlovku do vody opět letěla stejná návnada na již osvědčené místo. Když se začala blížit hodina odjezdu a pomalu jsem si už balil věci, tak se najednou rozjel pravý prut, který byl nahozený dál od břehu a měl nástrahu v hloubce tří metrů. Po delším přesvědčování, se v podběráku ukázal krásný dlouhý šupináč, kterému jsem posléze navážil rovných 13 kilogramů. Domů jsem odjížděl nadšený, že jsem přelstil dvě krásné ryby a zároveň velmi spokojený, že B17 bodovala i v takových vedrech.
Jožka
