Neplánovaně jsem se dostal na několik dní k vodě, asi v nejlepší období roku, jaké jen může být. Vybral jsem si lokalitu, kde jsem plnohodnotně nechytal už dobrých osm let. Byl jsem zvědav, jak místní kapři změnily své zvyky a jestli vůbec. Po příjezdu jsem měl možnost sednout na jedno z mých nejoblíbenějších míst. Vlastně na výběr jsem měl pouze to jedno. Jak je mým dobrým zvykem, v toto období když tuším, že by se mohlo jednat o dobře strávený čas u vody, nebyl jsem lakomý na krmení, a do vody na stará dobrá místa jsem řekněme nakrmil solidní dávku boilie B17 a Crazy liver. První záběr mi přišel a užil jsem si užil souboj s nádherným šupináčem.
Po delších dvou dnech, kdy bych při vývoji počasí nečekal ani náznak kapří aktivity, jsem měl další záběr. Když jsem rozvážnou rybu dostal ze sto metrového náhozu až pod nohy, kdy se mi v celé kráse ukázala, podnikla ještě dva výpady, kdy při tom posledním se dokázala háčku zbavit. Dlouho jsem se nemohl po ztrátě sebrat a znovu nahodit prut. Jak se říká, největší ryba je ta kterou ztratíte....... tak tohle nebyl ten případ. Neskutečnou jikernačku jsem viděl možná na dva metry od břehu a její velikost mi vzala dech. Na druhou stranu je ale dáno, že pokud rybu zdolat máte, zdoláte. Pokud ne pak vám nepomůže sebeopatrnější zdolání ani nic jiného. Ať se vám u vody daří.
