Jsou státní svátky, konečně pár dnů volna, tak jedu na skok k Polským sousedům. Mám to jen 48 kilometrů, proto to zkusím na jednu noc a uvidíme, jak se bude dařit. Jezero kolem 22 ha je známo tím , že pokud je moc krásné počasí, tak kaprům se do nějaké aktivity příliš nechce. Za takového počasí polští kolegové ani na jezero nejedou. Říkají, že musí foukat silný vítr a nejlépe prý kapři berou za deště. Já si ale vybírat nemůžu, konečně volno a jedu.
Člun si nafukuji doma, hodím ho na přívěs, abych se nemusel zdržovat u vody. Škoda, že to nejde i s bivakem. Přijíždím na domluvené místo a hele pár rybářů tady je, a dokonce pár metrů ode mne. Začínám vybalovat a už jeden přichází za mnou a říká. Ani to nevybaluj, jsme tady už dva dny a ani jeden záběr, že začínají balit a jedou domů. Toto mne ale neodradilo. Někdy to není jenom o rybách, ale i o odpočinku v přírodě. Konečně vše nachystáno, montáže zavezené a po hodině a něco si konečně sedám s kávičkou do křesla. Polští chlapci měli pravdu.
Celý den nic. Za soumraku převážím montáže na jiné místo. Jednu jenom 20 m od břehu a druhou k betonovému základu, který trčel z vody. Bůh ví k čemu to mělo sloužit. Při takové pasivitě ryb jsem moc nezakrmoval. Pár kuliček boilí a něco málo pelet. Byla už tma, když jsem připlul ke břehu. Moc jsem se nezdržoval. Přeladil jsem rádio na českou stanici u šup do spacáku. O půl šesté mne probouzí odposlech s parádní jízdou. Vyběhnu k prutům a už vím, že to je na Toníka s popku a od toho hnusného betonu. Zasekávám a je to tam... Cítím velký odpor... Bude to konečně osobák?
Vzdálenost tak 350 metů a musím se rychle rozhodnout. Na člun, nebo se pokusit rybu zdolávat ze břehu ? Kouknu po člunu a vidím, že jsem ho nehorázně přivázal k molu a to tak , že jsem nebyl schopen ho jednou rukou odvázat. Tak tedy z břehu... Kolena se mi třásly a ruce slábly a slábly, když jsem konečně spatřil soupeře na druhé straně prutu... Konečně je kapr v podběráku a na podložce. Koukám na váhu 17,48kg. Půl kila do osobáku, ale to mi vůbec nevadí a jsem rád i za ten škaredě vyhlížející beton. Rychle foto a ryba putuje zpět do vody. Udici nahodím jen tak a začínám balit. Odjíždím s moc dobrým pocitem a poděkováním jezeru za toto dobrodružství . Opět se potvrdilo, že kvalita vyhrála nad kvantitou.
Mirek Papaj
