Jak už jsem vám slíbil v předchozím článku, tak se s vámi podělím o mé zážitky jak o ty lepší, tak o ty horší. Znám spousty rybářů, kteří Mušovem opovrhují, ať už z důvodu prý údajné buzerace od rybářské stráže nebo o rozloze možnosti ulovit tak pěknou rybu, jakou by si přáli. S tím prvním důvodem absolutně souhlasit nemohu, je to jen o lidech, a co si u vody dovolí. Co se týče druhého argumentu, tak s nimi souhlasím jen na půl, a to že to je pravdu těžká nevyzpytatelná voda to ano, ale to že by bylo nemožné zde zdolat pěknou rybu, s tím už opět nesouhlasím.
Musíte si vyhledat, co možná nejvíce informací, abyste si potenciální úspěch co možná nejvíce zvýšili. Má úplně první a druhá zkušenost byla úplný propadák, a to jen z důvodu, že jsme si s kolegy mysleli, že si prostě jen tak někam sedneme a ryby se z nás zblázní. Největší průšvih byl, že jsme s kaprařinou začínali a hned jsme se vydali na tak těžkou vodu. Obě dvě první výpravy jsme strávili na pětce. Hned u první výpravy to byl opravdu očistec. Vyrazili jsme v červenci, ano dnes už vím blbost největší. Měli jsme pro čtyři lidi dva malinkaté stany, a že jsme jeli v létě, tak jsme si vzali jen pár letních věcí jako kraťasy, triko apod. Z rybářské výbavy to také nebyl žádný zázrak.
Navzdory létu jsme chytli na ryby ještě docela příjemné počasí, ale jen na ryby, pro nás už ne. Celý týden pršelo, foukalo a to pořádně, kdo na Mušově byl, tak ví, jak to ten vítr pořádně umí. Do malých stanů jsme narvali vše, co nemělo zmoknout a na nás už místo ve stanu nezbylo. Jelikož stejně na hrázi stany postavit nešli, tak jsme měli smůlu, když nám ve výbavě chyběli i příposlechy. Celou výpravu jsme tedy proseděli v nepromokavém oblečení na hrázi u prutů. I přestože nám počasí přálo, narazili jsme na problém neznalosti, a to tentokrát co se nástrahy a návnady týkalo. Domů jsme odjížděli s rozpačitými pocity a kromě pár zdolaných cejnů jsme nic lepšího na břehu neviděli.
Navzdory tomu všemu jsme vyrazili za rok na to samé místo znovu. Sice jsme s vybavením na tom byli podstatně lépe, ale zase ten termín, to byla katastrofa. Po předchozí zkušenosti jsme měli podstatně více oblečení i teplého a každý vlastní bivak. Akorát počasí zase excelovalo. Než jsme odjížděli, tak jsme říkali, že by bylo super, kdyby bylo lépe, než minule a to jsme si neměli přát. Měli jsme totiž úplný opak počasí, no prostě klasicky letní. Vedro, že i mouchy padali vedrem a ryby plavali břichem na hladině a vůbec nebrali ani ty cejni, za které bychom byli aspoň rádi. Po dvou dnech nám došli opalovací krémy a přišli na řadu bílé jogurty, a když došli i jogurty a my jsme byli totálně spálený, protože jsme neměli ani kousek stínu, tak jsme se rozhodli odjet domů.
Po tomto druhém krachu dva kolegové odpadli a už s námi nejezdí. I přesto vše, když se sejdeme, na ty chvíle útrapy rádi zavzpomínáme. No a my dva s kolegou společně chytáme stále. Po návratu jsme si řekli, že se určitě vrátíme na Mušov, ale nejdříve se musíme hodně učit a nachytat nějaké ryby u nás, neboť to máme na Mušov 300 km a jen tak tam jezdit nebudeme. Jak jsme řekli, tak jsme udělali. Zakousli jsme se do toho a učili, učili, chytali, sbírali zkušenosti a rady. Přitom jsem neustále sledoval dění okolo Mušova. Články, fotky, videa, abychom až přijde čas návratu zpět na Moravu, konečně měli úspěch. Po čase učení a poznávání přišel čas jet na Mušov znovu. Tentokrát už jsme tedy jen ve dvou naplánovali výpravu, kterou jsme po předchozích propadácích, se snažili plánovat podle počasí a ryb. Rozhodnutí, na kterou nádrž jsme nechali až podle mnoha aspektů, jako vítr, jestli jsou ryby před, v, anebo po tření.
Nastal den odjezdu. Vše připraveno a vyrazili jsme směr Mušov s odhodláním, že si jedeme pro osobák. Vezli jsme i šampíčko a vítězné doutníky, tak moc jsme tomu věřili. A bylo jedno, jestli já nebo parťák. Po dlouhé cestě se před námi konečně objevuje Pálava. Proběhlo rychlé rozhodování a volba padla na prostřední nádrž, tedy rezervaci. To jak z důvodu předpovědi počasí hlavně větru, tak i faktu že se ryby ještě netřeli. Tato výprava se s těmi předchozími nedala vůbec srovnávat. Vše proběhlo a dopadlo na jedničku. Sice více pro mě, než pro parťáka, ale přesto jsme si výborně zachytali oba. Samozřejmě, že došlo i na šampus s doutníky.
Na Mušov se budeme vždy rádi vracet a nejenom kvůli rybám, ale i kvůli místním rybářům, takové to osobnosti jsme jinde nepotkali. Jim všem patří velké díky. Mušov je překrásná voda, která za to určitě stojí a stát bude.
S pozdravem
Aleš Kozák
