Na začátku října jsme se opět vydali na rybářskou výpravu. Podzimní lov jsme naplánovali na tři dny. Náš tým byl v rodinném kruhu, skládal se z mého otce Mirka, mé přítelkyně Týny a mě. Místo lovu vybral můj otec. Rozhodl se pro stojatou vodu až na jihu Čech, kde jsme byli i minulý rok. K výběru jsem neměl námitek, jelikož jsem si zde úžasně zachytal. Nemůžu se dočkat.
Na této vodě se nesmí zavážet, proto jsme se okamžitě shodli na způsobu zakrmování. Připravili jsme si partykl z kukuřice, pšenice a řepky. Vše jsme smíchali a přelili Aminoliquidem Vyzutý Tonda. A až na místě obohatíme krmítkovou směsí V1 Kapr Jahoda a a V1 Fish Mix. Opět důkladně zamícháme a utvoříme krmné koule. Co se týče boiliesu tak kobrovat, kobrovat a kobrovat. Tuto taktiku jsme si domlouvali více jak týden dopředu před odjezdem.
Po příjezdu na místo nám chybí pouze dvě hodinky do setmění. Rychle jsme skládali bivaky, zakrmili lovná místa a dopravili montáže do vody. Vše jsme stihli a ještě jsme se podívali na poslední paprsky slunce. Připíjíme si slivovičkou na dobrý lov a čekáme na záběr. V hlavě se mi přehrává minulý rok. Zdejší kapři mi nedopřáli ani špetku spánku. S nedočkavostí na první záběr usínám s příposlechem, místo polštáře. Probouzím se až ráno, tak jak jsem si lehl tak jsem se i probudil. Spánek mi nenarušilo ani jedno pípnutí. Vylézám z bivaku a vidím otce jak pouští kapra okolo 60 cm se slovy: „To už je třetí, tak kde ti to vázne synku?“
Kouknu na své pruty a je mi jasné, že budu muset něco předělat. Lámu si s tím hlavu. U snídaně proběhla rychlá konzultace. Poté jsem překopal celý konec udice. Přešel jsem na jemnější návazce, na které jsem úspěšně chytal z jara. Průměr boiliesu jsem ořezal na Ø12 tak, aby se vešel na vlasový přívěs. Použil jsem průběžná olova. Jeden prut jsem nahodil do zakrmeného místa a druhý jsem přestěhoval k rákosí a nahodil ho 5 metrů od kraje směrem k mělčině. Ráno tam ryby najížděly za potravou. Týna i otec již nachytali pěkné kousky a já nic. Byl jsem nedočkavý a skeptický. Píp! Jízda! První ryba na prut přišla z mělké vody. Krásný lysec cca 65 cm byl na podložce. Dočkal jsem se!
Netrvalo dlouho a druhý prut byl také úspěšný. Problém byl v tom, že většina kaprů brala nástrahu velmi opatrně. Přirovnal bych to spíše k cejním drbancům. Často jsem sekal, aniž by se kapr rozjel, pouze si s tím hrál a zkoušel mojí trpělivost. Svingery jsem měl úplně na lehko, ale více záběrů jsem rozpoznal na pohybu vlasce a špičky prutu.
K večeru se nám pruty celkem rozjeli. Ryby začínaly mít větší důvěru k našim návnadám i nástrahám. Nejvíce záběrů a větších kaprů měla Týna na ořezané boilies Cherry. Otec byl v závěsu s Olihní a Sea v mém podání udělala nejméně záběrů. Ale dostala na podložku největšího kapra výpravy.
Tomáš Kos
