Ahoj, opět se hlásím se zprávou z další listopadové třídenní akce na stojatou vodu. Povzbuzen úspěchy z předchozí rybačky, rozhodl jsem se tentokrát od začátku krmit a lovit trochu jinak. Lovné místo jsem zvolil 90 až 100 metrů od břehu a asi 30 metrů za dvoumetrovou mělčinou. Hloubka se zde pohybovala od 4,5 do 5 metrů a dno zde bylo písčité až kamenité.
I když bylo už více jak týden poměrně chladno a v noci už většinou mrzlo, rozhodl jsem se pro masivnější krmení na větší plochu o rozměrech cca 15 x 15 metrů. Krmná dávka se skládala pouze z boilie a několika druhů pelet větších průměrů (Enzymatic protein, Spiced protein, Robin red) s delší dobou rozpadu. Záměrně jsem vynechal partikly, Turbo pelety a method mixy. Můj cíl byl jasný, pokusit se plošným krmením bez drobných částic do mé lovné oblasti stáhnout a zaujmout větší kapry. Mnou zvolená strategie počítala s minimem záběrů a s tím souvisel vyžadovaný maximální klid na lovném místě. Jeden prut jsem nahazoval do středu krmného místa a druhý prut s rozestupem 15 metrů vlevo od prvního, 5-10 metrů za krmenou oblast. Zde jsem ocenil parádní vlastnosti prutů G50 při dalekých náhozech. Při rozhodování, jaké tentokrát zvolit nástrahy, nebylo potřeba dlouhého přemýšlení. Na jeden prut nastražuji boilie B17 o průměru 18 mm na panáčka s popkou B17 nebo s různými druhy nových testovacích fluo popek. Na druhém prutu střídám dvě kombinace, buď samotného „Dělníka“ (nově zažitý pracovní název boilie Devil Squid) o průměru 24 mm nebo o průměru 18 mm na panáčka, opět s různými druhy testovacích fluo popek. Návazce jsem průběžně střídal, a sice dva druhy. První celý z fluocarbonu 15 lb, druhý ze ztužené šňůrky, oba do maximální délky 10 cm.
První den jsem v očekávání do odpoledních hodin, kdy přichází záběr ze středu krmného místa a úspěšně zdolaný bezchybný šupináč 11,70 kg mi dával naději, že zvolená strategie by mohla fungovat. Prut už nenahazuji a dál lovím pouze se zbývajícím prutem nahozeným za krmným místem. Půl hodiny po setmění přichází táhlá, nepřerušovaná jízda, po desetiminutovém souboji se kapr osvobozuje od háčku škoda…
Druhý den mám pouze jeden záběr, těsně před polednem, ale výsledek stál opravdu za to. Opět stejný scénář jako večer, brutální jízda, náročný souboj přes 15 minut, ale tentokrát s vítězným koncem pro mě. V podběráku u břehu hledím na unaveného obřího lysce - joo! Radost a adrenalin mám při vážení na nejvyšší možnou mez - je z toho parádních 19,20 kg.
Třetí den leží nástrahy ve vodě už pěkných pár hodin. Je krásné slunné počasí, bezvětří, po desáté hodině dopoledne. Na pravý prut přichází nejdříve nesmělé pípnutí, 10 minut se nic neděje a pak následuje pomalá jízda. Po záseku mi kapr narovnal ruce. To nebude desítka, říkám si v duchu. Prožil jsem hodně dlouhých víc než dvacet minut souboje… Při pohledu do podběráku na neskutečného šupináče děkuji Svatému Petrovi. Přes metr délky a parádních 21,60 kg. Ještě ze mě úplně nevyprchali emoce, když mám lehce po poledni záběr na levý prut a za deset minut se mohu radovat opět z parádní ryby, lysci o váze 16,30kg.
Večer odjíždím domů nadmíru spokojen, nejenom z konečného výsledku, ale jsem velice rád, že zafungovala zvolená strategie, přesně tak, jak jsem si přál.
S pozdravem od vody
Jarda Dufek
