Ahoj všem od vody. V srpnu jsme se s Jardou zúčastnili závodu LRU sekce položená, kde jsme obsadili třetí místo. V neděli po skončení závodu jsem se rozhodl, že ještě o trochu toho štěstí pokusím a tak jsem vyrazil na dva dny k řece. Měsíc byl ve fázi kdy šel na úplněk, a to občas nějakou tu slušnou rybu přiměje k záběru.
Vyrazil jsem tedy na místo, kde jsem pár vycházek v poslední době podnikl a doufal v to, že místo bude i nadále produktivní. Pruty jsem rozmístil tak jako vždy a čekal na reakce kaprů. Pohyb na hladině byl poměrně solidní a rozhodl jsem se pro trochu větší množství krmení na každém z prutů. Jelikož v místě bylo vidět dost menších kaprů a cejnů, vsadil jsem pouze na boilie velikosti 24 mm, a to konkrétně na Monster Crab a klasicky na B 17ctku v množství dvou kilogramů na montáž.
První záběr jsem měl po dvaceti hodinách lovu a byl to osmikilový šupináč. Poslední večer jsem vsadil na jednom prutu na jednu kuličku Hard Balls Crazy Liver zasypanou nahusto Monstrem. Seděl jsem na břehu řeky a přemýšlel nad průběhem letošní sezony. Zkrátka jsem doposud neměl štěstí na opravdu velkou rybu a při pohledu na měsíc, který byl v té správné fázi, jsem měl pouze jedno přání. Jednoduše nepřál jsem si nic jiného, než aby dorazil ten správný záběr a já mohl změřit síly s opravdovým říčním medvědem.
Někdy okolo jedenácté hodiny si vybrala únava svoji daň a mně padla hlava. V půl dvanácté se ozval prut s Hard Balls několika pípnutími a viděl jsem, jak se vlasec před prutem povolil úplně na volno. Říkal jsem si něco o cejnech, kteří mi lov už druhý den znesnadňovali, a šel prut stáhnout. Začal jsem dovíjet vlasec, a když už jsem odhadoval, že jsem s návinem někde v půlce řeky, bylo mi jasné, že to cejn nebude. Ryba mi při zpátečním záběru sjela o dobrých čtyřicet metrů k mému břehu. Když jsem jí dostal do kontaktu a kapr se mi poprvé postavil, okamžitě jsem věděl, o co tady jde. Pár pomalých zhoupnutí, kdy si ryba byla velice dobře vědoma své váhy, mi dalo jasně najevo, že to bude přetahovaná na delší dobu. Kapr jezdil u dna v hloubce čtyř metrů a pokaždé, když jsem na něj zatlačil, vzal si těch pár metrů, které jsem těžko dostával zpět do navijáku. Po dvaceti minutách bylo cítit, že rybě pomalu dochází síly. Co mě trochu zaráželo, bylo, že jsem rybu odhadoval podle šokového vlasce zhruba metr a půl pod hladinou, a pokaždé když se rozhodla pro výpad, se zčeřila hladina. Tušil jsem, že to musí být ryba určitě přes metr. Po dalších pár okamžicích jsem už kapra naváděl do podběráku a věděl jsem, že první letošní ryba váhově přes dvacet kg právě dobojovala.
Váha už jen potvrdila můj odhad. Šupináč s délkou přes jeden metr délky vážil 20,5 kg. Obrovská radost byla na místě a užíval jsem si ten pocit ještě dlouho po jeho puštění. Možná by se mohlo zdát, že mám splněno a je třeba trochu zvolnit. To však není můj případ a budu se těšit s další zprávou od vody.
Ať se vám všem u vody daří!
Prchlajs
