Po skončení Carp Maratonu 2016 jsem díky volnu, které jsem si v práci naplánoval, měl možnost strávit u vody ještě další týden. I když se nám v závodě moc nedařilo, doufal jsem, že většina ryb se po závodním tlaku rozjede po celé vodě a bude se (snad) zažírat na zimu.
Když jsem po vyhlášení přijel k místu, které jsem měl v hlavě, zjistil jsem, že už je obsazené. „Nevadí“, říkám si a zázemí jsem rozbalil na vedlejším místě. Na stejném, kde jsem si loni na podzim velice pěkně zachytal. Průběh celého týdne mi ale ukázal, že má úvaha o tom, že se ryba rozjede a začne brát, byla lichá. Je pravdou, že se chytlo několik velice pěkných ryb, ale záběrů nebylo moc, alespoň co vím od kolegů, s kterými jsem mluvil. Zkoušel jsem prochytávat různá místa v různých hloubkách, experimentoval s nástrahami a doufal, že se to musí zlomit.
Zadařilo se až v závěru týdne, když se mi na ořezanou kuličku B17 v kombinaci s tygřím ořechem podařilo ulovit krásného zdravého šupináče o váze 18,1 kg při délce přes 90 cm. Během pobytu u vody jsem si vychutnával pobyt ve vybarvující se podzimní přírodě a několikrát i fascinující scenérie při západu slunce. Podzimní lov pro mě má v sobě prostě své kouzlo…
Úspěšný podzim za Mivardi Tým přeje
David DejvL Lužný
