Ve dnech 23.6 až 26.6 2014 jsme s kolegou Karlem absolvovali závod na jezeře Dělouš. Smůla na los mě provází již několik let, takže jsem se ani nedivil, že los a výběr místa se nám příliš nepodařil , i když tahal Karel, smůla leží stejně i na týmu. Velký pohyb člunů na jezeře při přepravě závodníků, způsobil stažení ryb na střed jezera, kde se nad velikou hloubkou cítí bezpečně. Spoléhali jsme, že jak se to trošku uklidní, ryba se rozjede, ale to se během závodů nestalo. Pár ryb, které se potulovaly nalevo od nás v rákosí se nám sice podařilo ulovit s velkým vypětím, ale to na přední umístění nestačilo. Fakt, že se nám zkušební prut na feeder s chomáčkem červů za celý den ani nepohnul, hovoří za vše. Ke konci závodů mě přepadla myšlenka prodloužit si lov po závodech až do neděle. Svěřuji se kolegovi, co se mi urodilo v hlavě, ten sice moc nadšený není, ale po pár telefonátech, kdy si zařizuje vše potřebné, souhlasí.
Je konec závodů, vyhlášení, sláva vítězům čest poraženým! A my se přesouváme na místo, kde se stále ukazují ryby a kde se zdržovaly po celou dobu závodu. Nahazuji pruty a Karel odjíždí do nedalekého supermarketu pro zásoby jídla, a něco udělat na počítači, neboť zde je dost špatný signál. Po hodině, těsně co kolega odjel, mám brutální jízdu, kapr bojuje jak lev a vzhledem k tomu, že mám poměrně malý háček bez protihrotu , vydávám se za ním na člunu. Po několika minutách podebírám krasavce zlatého šupináče s váhou 13kg. Fotím ho jen v podložce a ihned pouštím. Zachutnala mu SEA půl kuličky 18mm a půl kuličky plovky 15mm. Na odhozové vzdálenosti je hrana 9,2 m a pak to padá docela příkře do 14m. Zde zakládám koberec z drobných pelet Devil Squid a enzymatic protein 4mm prolitýma lososovým olejem, trošku boilie a větších pelet. Druhý prut dávám doprava podle břehu na nějakých 6m hloubky, ale jen s stringrem se 4kuličkami Devil Squidu a do prostoru kolem montáže nastřeluji asi 10 kuliček. Na rozkrmeném místě se kapři ukazují s takovou intenzitou, kterou mi hlava nebere, s něčím takovým jsem se ještě nesetkal.
Konečně se vrací kolega s jídlem, plníme svoje prázdné žaludky a i on nahazuje svoje pruty. Zkouší používat gelový atraktor, který se nám zde osvědčil na velmi rychlé záběry. Několik záběrů máme dokonce z ruky, kdy po dopadu montáže na dno ihned následovala jízda. Záběry přicházejí v pravidelných vlnách, ale v noci až na výjimku kapři vůbec neberou, což je naprosto geniální, neboť není nad klidný, ničím nerušený spánek na čerstvém vzduchu. Vnadíme pravidelně drobnými peletami dvakrát denně a po záběrech vždy přihodíme kobrou několik kuliček boilie. Montáže používáme s měkkou šňůrkou, ale funguje i fluorocarbon, menší háčky a boilie dáváme na panáčka, půlku těžkého a půlku plovoucího. Při použití Gelového atraktoru jsou záběry velmi rychlé, ale spíše od menších ryb, ikdyž i pár lepších jedinců se nechalo zlákat na tuto dobrotu. Nebudu vypočítávat, kolik kaprů jsme dohromady chytili, ale bylo jich opravdu hodně, vesměs přes 10 kilo. Za zmínku stojí hlavně ti největší: můj 18,4kg a kolegův 16,5kg a to nám dalo zapomenout na trápení během závodů. Fakt, že jsem se v neděli těšil domů, vypovídá o mém ,,přechytání se“. Odjíždím s dobrým pocitem, a určitě se sem ještě vrátím třeba i na závody, snad vylosujeme příště jedno z lepších míst, už bych si to snad svatý Petře zasloužil.
Za Mivardi Lojza a Karel
Přiložené obrázky
