Otřepaná fráze? Možná. Nicméně podzim si pro mě připravil změny hned dvě a řekl bych poměrně zásadní. První byla změna zaměstnání a druhá ukončení spolupráce s firmou Jet Fish, kde jsem působil jako tester několik let. Prvotním impulzem bylo vlastně navázání spolupráce se značkou Mivardi a od toho se vše odvíjelo. Ze dne na den jsem stál před tolika novými věcmi, že mi šla hlava kolem. Noví lidé, které jsem neznal a především sortiment krmení se kterým jsem neměl sebemenší zkušenost. Každý kdo se lovem kaprů zabývá a má v oblibě používat produkty určité značky ví, kdy kde a co použít, aby si šanci na dobrý výsledek zvýšil. Na to jsem byl zvyklý i já a najednou bylo vše jinak.
První výpravu, kterou jsem s novým krmením podnikl, jsem nasměřoval na jednu naši přehradu, kam jezdím několik let. Bohužel z důvodu velkého kolísání vodní hladiny byly ryby bez sebemenšího zájmu o moje nástrahy. Všude přítomné tlející sinice lovu také dvakrát na přitažlivosti nepřidávaly, rozhodl jsem se tedy výpravu předčasně ukončit.
Následný plán byl jasný, začal jsem se věnovat krátkodobým vycházkám, což je způsob rybaření, který praktikuji po většinu sezony. Lokalita, kterou jsem měl v plánu navštěvovat, byla bohužel dlouhodobě pod obrovským tlakem ze strany kaprařů, a nic nenasvědčovalo tomu, že by se stav v dohledné době měl měnit k lepšímu. Rozhodl jsem se tedy pro záložní plán. Začal jsem zaměřovat svojí snahu na vodu, kterou jsem z minulosti znal a i se mi zde pár pěkných ryb podařilo ulovit. Výhodou této lokality bylo, že kapraři sem skoro vůbec nejezdí. Před první vycházkou jsem naplánoval dvě předkrmení, kdy jsem pokaždé použil mix boilies Crazy liver a Devil Squid v průměru 18mm. První vycházku jsem uskutečnil v polovině týdne, kdy byl u vody absolutní klid ze strany feedrařů, kteří sem jezdí v poměru s kapraři ve větší míře. Záběry začaly chodit téměř okamžitě. První přišel už po půl hodině lovu. Na rybách bylo znát, že o krmném místě velice dobře vědí, čemuž odpovídal i počet záběrů při první vycházce. Jednalo se o kapry do devíti kg. Ve stejném duchu probíhaly i další lovy. Záběry neubývaly, ale velikost ryb nebyla taková, jakou bych si představoval, a tak byl čas na změnu.
Dohodl jsem se s kamarádem Martinem pro pětidenní výpravu do zahraničí a vybrali jsme jezero, na kterém jsem už třikrát lovil a měl o něm dost informací a něco zkušeností z předešlých lovů. Měl jsem už celkem přehled o místní obsádce ryb, která není špatná a i jsem měl trochu představu o chování zdejších kaprů. Krmení, i když zdánlivě na krátkou dobu, bylo třeba poměrně dost a jet na tuto vodu na pět dní například s třiceti kg krmení by nemělo sebemenší význam. Nachystal jsem tedy 60kg partiklu ve složení řepka, pšenice, kukuřice, 30kg Pelet Classic Red Halibut, 30kg boilies ve třech druzích Devil Squid, Crazy Liver a Sea. Nezbytným doplňkem bylo i větší množství Method mixu a poměrně slušná dávka aminoliquilu Sea a Crazy Liver.
Po příjezdu na jezero mi bylo jasné, že pokud budeme chtít uspět, budeme se muset opravdu snažit. Bylo zde volné jediné místo, a to takové, které jsem si nepřál ani v nejmenším. Nebylo zbytí a začal klasický koloběh. Zhruba po dvou hodinách bylo hotovo a s kolegou jsme konečně mohli oddechnout při pozorování vodní hladiny a především obyvatel podvodního světa, kteří měli poměrně náladu a vyskakovali všude možně po celé ploše. Možná tři hodiny po rozbalení se uvolnilo jedno místo, které jsem chtěl již v minulosti navštívit, a tak jsme samozřejmě neotáleli ani minutu a hodně rychle se přestěhovali. Teď jsem byl teprve spokojený. Bylo třeba kaprům předložit první nemalou dávku krmení a vyčkat na jejich reakci.
Při minulých výpravách jsem byl zvyklý počkat si na první záběry vždy dva až tři dny, a i s tím jsem sem jel, a uzpůsobil tomu i první krmení, kterého nebylo opravdu málo. O to víc milé bylo překvapení, když jsem měl první záběr už po třech hodinách po náhozu. Nejednalo se sice o žádného z místních obrů, ale byl to rychlý záběr a to bylo v danou chvíli důležité. Do půlnoci se mi podařilo zdolat ještě další dvě ryby váhově do 11ti kg. Kolegovi přišel první záběr okolo druhé hodiny a jeho první ryba váhově přesahovala 18ti kg hodnotu. Z jeho výrazu bylo zjevné, že je nad míru spokojený, a že si svůj první zahraniční lov náležitě užívá.
Do rána se už nic nedělo. Po rychlé snídani bylo na čase opět zopakovat krmnou dávku, protože se mi zdálo, že ryby z našeho místa odjely. Netrvalo dlouho, a při pohledu na vodní hladinu bylo vidět, že ryby na krmení reagují velice dobře. Bylo to vidět na aktivitě výskoků nad krmným místem a v jeho blízkosti. Množství ryb ukazujících se nad našimi montážemi bylo jasným znamením, že do záběru od velice slušného kapra zbývá snad jen opravdu málo. Do oběda jsem měl celkem dva záběry, ale o obě ryby jsem bohužel přišel. Po obědě opět dokrmení a čekat na další záběr.
Po setmění jsem si sedl k vodě a užíval si klidu na rybách. Tohle se, jak se říká, nikdy nepřejí. Sedět, pozorovat vodu, dýchat chladný vzduch a relaxovat. Píp. Jeden píp na prostřední prut nic víc. Za minutu další a nic se nedělo. Koukl jsem na špičku prutu, která byla nepatrně přihnutá. Na nic jsem nečekal a začalo zdolávání. Tah ryby je jasným signálem, že se jedná o větší rybu, než se mi zatím na této výpravě podařilo ulovit. Patnáct minut souboje za námi a soupeře jsem ještě ani nezahlédl. Po dalších deseti už ale podebírám. Jednalo se o vysokého šupináče s váhou 20,1kg. Byl jsem spokojený s průběhem výpravy. Přikrmil jsem, opět nahodil a řekl si, že ještě chvíli posedím u prutů.
Kapři byly aktivní nad očekávání a do rána jsem měl celkem šest záběrů. Jediným co mě hodně trápilo, byla velká ztrátovost ryb na mé straně. Kolega, byť měl záběrů podstatně méně, mohl se pochlubit stoprocentní úspěšností při zdolávání, kdy největší jeho ryba vážila něco přes 19kg. Bylo na čase vše překopat. Ryby braly velice opatrně a ztrátovost jsem měl opravdu nezvykle velkou. Zkrátil jsem návazce na minimum a boilie přiblížil co nejblíže obloučku háčku. Další ryba mi zabrala okolo oběda a konečně se mi jí podařilo zdolat. Jednalo se o lysce lehce přesahujícího deset kg. Ve čtyři odpoledne, když jsem záběr čekal nejméně, jsem měl kontakt na prostředním prutu, kde jsem měl nastražené jedno 18ti mm boilie Sea. Záběr přímo ukázkový od slušného kapra.
Swinger popadl o malý kousek dolů a následoval pomalý a plynulý rozjezd. Od samého začátku bylo jasné, že se jedná o rybu, která bude váhově hodně nahoře, čemuž nasvědčovaly pouze těžké výpady, při kterých využívala svojí nemalé váhy. Nechtěl jsem nic uspěchat a zdolával opatrně. V hlavě se mi pořád dokola opakovalo několik soubojů z noci, kdy úspěšnost byla opravdu velice špatná. Když jsem soupeře poprvé zahlédl pod hladinou, odhadoval jsem ho nejméně na 25kg. Do konce však trvalo ještě několik minut, při kterých jsem odhad váhy ještě párkrát pozměnil.
Po podebrání a následném přenášení kapra na podložku, už jsem věděl jistě, že se tato ryba váhově blíží úlovku, který se mi zde podařil loni a byl to lysec s váhou 31kg. Váha mojí domněnku pouze potvrdila s tím, že se ručička zastavila na hodnotě 32kg. Rychlé fotky pouštění mé největší ryby a užívání si pěkného pocitu. Bylo splněno. Měli jsme před sebou ještě dvě noci, a bylo třeba opětovně do vody naházet větší množství návnad. Ryby byly při chuti a záběrů přibývalo. Do konce výpravy se mi podařilo zdolat ještě 12 ryb, kdy největší z nich byl šupináč 16kg, který zabral jako moje poslední ryba výpravy.
Nedá mi a ještě se zmíním o úlovku kolegy, kterému se podařilo poslední noc zdolat po velice tvrdém souboji svojí největší rybu a to šupináče 27kg.Výsledek akce byl více než uspokojivý. Bohužel čas, který jsme měli vytyčený pro tuto výpravu se chýlil ke konci, a nezbylo nám nic jiného nežli zabalit a vyrazit na cestu domů.
V tento čas se již opětovně věnuji krátkodobému chcete li zimnímu lovu kaprů"vždyť teplota vody již nepřekračuje hodnotu pěti stupňů. Ale to třeba někdy jindy a v zcela jiném článku.
Honza Prchlík