Pálavská jezera patří snad mezi nejhezčí vody u nás. Pro někoho zatracované pro někoho srdcová záležitost. Pro mě stále veliká výzva a sbírání zkušeností na těchto těžkých jezerech.
Výpravy na Dyje 7.
Dyje 7 je pro mě srdcová záležitost. Ze všech jezer se mi toto líbí nejvíce. Zarostlé břehy, čistá voda a nádherně zbarvení kapři, kteří se zde nacházejí. Pamatuji si mou první výpravu na toto jezero. Je to 6 let zpátky, kdy jsme s kamarády vyrazili na 5 dní k této vodě. Povedlo se ulovit pár menších kaprů, zato neskutečně bojovných a krásně zbarvených. Od té doby se lov na této vodě stává rok od roku mnohem těžší. Možná je to zapříčiněno každoročním teplým počasím nevím, ale lov na této vodě se značně zkomplikoval, ať jsou to v neposlední řadě slávičky, které se zde začínají ve velkém objevovat, tak i veliké množství trávy, která se tu rok od roku vyskytuje ve velikém množství. Jsou zde i místa a úseky, kde je skoro nemožné chytat a pouze pomocí člunu můžete zdolat rybu. Letošní výpravy na Dyje 7 jsem měl jen krátkodobé, vždy jen na dva, maximálně tři dny, kdy jsem chtěl docílit alespoň nějakého záběru. První výprava byla na konci května, kdy jsem tušil, že ryby budou už po tření a kapří chuť bude veliká.
Bohužel všude přítomná řasa ve vodě a hlavně veliké trsy trávy, velice komplikovaly tento lov. V mělčích místech jezera zasahuje tráva i 40 metrů od břehu až do míst, kde se pozvolna zvětšuje hloubka v jezeře a tráva mizí. Vím, že kapři rádi vyhledávají tyto travnatá místa, kde je neuvěřitelný počet přirozeného krmení v podobě šneků, larev a jiné přirozené potravy. Své montáže jsem nahazoval vždy cca 10 metrů za tuto hranu trávy, kde byla hloubka nějakých 160 cm a v těchto místech již vodní vegetace nebyla. Pomocí brodících kalhot, díky kterým jsem mohl vlézt do vody a přiblížit se trošku na konec hrany trávy, jsem mohl s velkou přesností krmit kobrou nebo prakem přesně do míst, kam jsem chtěl umístit své montáže. Na Pálavských jezerech nepoužívám žádný partikl z důvodů ataků velkých cejnů a bílé ryby, které je zde opravdu veliké množství. Jako krmení používám pouze pelety velkých rozměrů a kuličky boilie a to v průměru 18 a 24 mm. Výbornou a osvědčenou nástrahou se mi zde letos ukázaly kuličky B17. Tyto kuličky zde kapři milují a v letošním roce jsem zde na ně nachytal 99% všech ryb.
Navíc tyto kuličky působí snad jako magnet pouze na kapry. Při chytání na jiné kuličky, nebo pelety, jsem dostával čas od času i záběry od cejnů, které nejsou moc příjemné, když máte políčeno na kapry. Nevím, zda je to náhoda, ale cejni se mi letošní rok naprosto vyhýbaly. Za celý rok při svých výpravách na tyto jezera, jsem chytil pouze tři cejny. Kamarádi, kteří chytali na jiné kuličky, nebo pelety, dostávali záběry od bílé ryby pravidelně a někdy se ani k záběru od kapra nemohli probojovat. Po zakrmení pár kuličkami boilie, nahazuji s přesností své montáže do vody a čekám, co se bude dít. Těžká místa a všude přítomná tráva a škeble mě nutí vymyslet, co dělat při záběru. Bohužel jsem byl bez člunu a věděl jsem, že jakýkoliv záběr bude na hraně a budu mít co dělat, abych rybu dokázal unavit a přes trávu dostat nějakým způsobem do podběráku. Místy byla tráva tak hustá, že se v ní nedalo ani jít a já si říkal, jak toto asi dopadne. Záběr přichází po pár hodinách a díky brodícím kalhotám, se mi daří podebrat prvního menšího kapra. Zvládl jsem to a snad to půjde i takhle dobře dál.
Za tři dny jsem udělal 12 záběrů a z toho pouze 8 kaprů dostal do podběráku. Věděl jsem, že místo je super, ale všude přítomná tráva je něco s čím jsem nepočítal, a tak největší ryby ztrácím soubojem v trávě. Na příště budu připravený a zdolávání ryb budu muset praktikovat z člunu, abych o ryby nepřicházel. Což se při dalších výpravách dařilo. Bohužel jsem o ty největší ryby přicházel a to hlavně v trávách, kam ryba bez přemýšlení ihned zajela a to i přes silné montáže a na tvrdo dotaženou brzdu navijáku, jsem měl problém rybu zdolat. Kolikrát jsem jen zahlédl velké tělo kapra, jak si to míří přímo do trávy a souboj prohrál. I tak se mi povedlo na Dyje 7 zdolat letos krásné kapry a to i při velice krátkých vycházkách. Jak to už na velikých vodách bývá, ne vždy je cesta za úlovkem jednoduchá.
Dyje 5.
Druhou navštěvovanou lokalitou je Novomlýnská přehrada, kde jsem chytal pouze dvakrát a to pokaždé s parťákem z ukotvené lodi. Tato nádrž je známa více s počtem hezkých kaprů a to i s rybami hodně nad dvacet kilogramů. Osobně mě více táhne Dyje 7, už jen z hlediska polohy a hlavně prostředí a okolních břehů, kde je dostatek prostoru i pro bivakování u vody než je tomu na Dyje 5. Nicméně po nabídce chytat na tomto jezeře z lodi, jsem okamžitě přikývl a těšil se na novou zkušenost. Tato nádrž v loňském roce trpěla nedostatkem vody, a tak se ukázaly staré lesy a odkryly se břehy, které jsou pokryté vrstvou sláviček, které tak komplikují těžký lov na této vodě.
Veškeré náčiní musí být připraveno k těmto účelům a stylu chytání na této vodě. Někdo si myslí, že chytání z lodi je jednoduché a pokaždé nachytá rybář nespočet pěkných a velkých ryb. Bohužel tomu ne vždy tak je a život na vodě je těžký a ne pro každého. Jsou tu nástrahy a věci, které si musíte hlídat, jako je počasí, vědět, co si můžete dovolit a co ne. I tak jsme jednu jarní výpravu na lodi po nezdaru a brzkému ukončení kvůli počasí přesunuli na začátek září, kde se nám povedlo nachytat za čtyři dny přes 30 kaprů. Bohužel jsme se netrefili do žádného místního velikána, ale i tak ryby pravidelně přicházely na naše pruty. Vyzkoušeli jsme i strategii krmit více, nebo méně, kde parťák zkoušel krmit pouze pár kuličkami boilie a peletami a já zakrmoval více masivně. Halibud red pelety a kuličky B17 fungovali na jedničku. Prvního záběru jsme se dočkali až ve večerních hodinách, kdy parťák vytahuje prvního menšího kapra. Po odháčkování putuje zpět do vody a čekáme, co se bude dít.
První záběr na můj prut přichází až druhý den ráno, kdy po zakrmení nahazujeme své pruty do vody a já za chvíli vytahuji svého prvního kapra kolem 10 kilogramů. Postupně na střídačku vytahujeme kapry a velikost ryb se pohybuje do 11 kilogramů. Další dny se držíme stejné taktiky a já mám o něco více záběrů. Je vidět, že větší krmná dávka drží ryby více na jednom místě a postupně se prochytáváme od malých ryb k větším. Pár ryb nám také padá nebo o ně přijdeme ve vázkách, ale to se prostě na Mlýnech stává. Perfektní kombinace jsou kuličky B17 s bílou pop up a boilie Sea, které kolega naroloval doma ve větších průměrech, abychom selektovali záběry od menších kaprů. Postupně se naše velikost a váha zvětšovala. Bohužel večer při pohledu na předpověď počasí hlásí rapidní změnu a hlavně sílu a směr větru, což nás po domluvě nutí předčasně o dva dny dříve ukončit chytání.
Ne vždy je to tak jak chceme.
Velké rozlehlé vody jako jsou třeba Pálavská jezera, skrývají různé nebezpečí díky, kterým je lov v těchto vodách obzvláště těžký. Jako první a nejdůležitější je počasí. Letošní nízký stav na Nových Mlýnech nebylo nic hezkého a to ani při lovu z lodě. Počasí, které letos panovalo, bylo nevyzpytatelné a to hlavně z důvodu předpovědi. Nešlo ani tak o teploty, na Pálavě je krásné počasí skoro pořád, ale hlavní problém je vítr, který na veliké otevřené vodě dokáže udělat z dobrého místa během několika hodin místo skoro nechytatelné. Předpovědi počasí se u nás velice mění a to i přes pravidelné sledování, kdy jsem měl v plánu vyrazit k vodě na čtyři dny s výhledem na super počasí i sílu větru, které se během dvou dnů změnilo tolik, že jsem byl po dvou dnech nucen se přestěhovat. Vítr a vlny přinesly ke břehu takové množství trávy, že nebylo možné dostat své montáže do vody, natož zdolat nějakou rybu. To samé platí i na lovu z lodi, kdy jsem s parťákem byl nucený se i třikrát stěhovat nebo dokonce na podzim o dva dny zkrátit lov kvůli hlášení silného větru. Zdraví je přednější, než riskovat ve vysokých vlnách, že se něco stane. To jsou úskalí velkých ploch a jezer a ne vždy je cesta k úlovku jednoduchá. Zvláště pak na Pálavě, kde jsou podmínky zvláště extrémní a to jak na vodě, tak i pod vodou.
Všechno jinak.
Zdejší chytání na těchto jezerech vyžaduje značné zkušenosti a hlavně změnu ve výbavě. Zapomeňte na klasické montáže a slabé vlasce. Moc ryb zde klasickým způsobem nevytáhnete a proto je dobré, mít dostatečně předimenzovanou výbavu. Pruty a navijáky by měli být kvalitní, abychom se nemuseli bát silněji zabrat. Stahovat totiž s montáží několik kilogramů trávy a řas je celkem náročné jak pro nás, tak pro vybavení. Natož pak všudypřítomné slávičky ostré jako nůž si hravě poradí s tenkým silonem. Má výbava se skládá z prutů Mivardi G50 a navijáku Panther SHX, na cívkách mám místo klasického vlasce namotanou 25LB pleténku. Díky ní jsem přestal přicházet o dost ryb než s vlasci o silných průměrů. Navíc pleténka je celkem ostrá a pokud zdoĺávám ryby ve vodním porostu, bez problémů se dokážu s pleténkou prořezat trávou, což u klasického vlasce nejde. Navíc i navazování při případném kotvičkování, kdy ryba zajede mezi stromy, nebo keře ji za pomoci kotvičky z těchto vázek dostanu o něco líp. Navíc pleténka má nulovou průtažnost a vyšší nosnost proto se mohu i do prutu více opřít. Pokud chytám v okolí vázek a nemohu si dovolit rybě nechat pár metrů je také pleténka mnohem lepší. Posledních cca 15 metrů již třetím rokem řeším naprostou jedničkou a to speciální šňůrou Shock Schield v průměru 0,42 mm. Tento speciální monofil je určen do obzvláště těžkých míst a mohu říct, že je to absolutní jednička. Nejen, že se s ní bez problémů nahazuje a perfektně kopíruje dno, ale díky svým vlastnostem vydrží neuvěřitelně mnoho. Za tři roky se mi stalo pouze jednou, že jsem rybu uřízl. A taky škeble a ostré vodní trávy zvládá naprosto skvěle. A i po narušení od škeblí, kdy se na tomto vlasci vytvoří malé sekance a oděrky si drží stále neuvěřitelnou pevnost. K mání jsou i větší průměry a to 0,50 mmm a 0,60 mm, ale používám průměr 0,42 mm s maximální spokojeností.
Návazec.
Návazce na těchto vodách řeším velice jednoduše. A to klasickou závěskou, kterou nechávám lehce nedotlačenou. Již kolikrát mě to zachránilo před malérem. Lehce nasunutý převlek na závěsce bez problému vydrží náhozy i zdolávání. Nechci zbytečně ztrácet olova a krmit dno jezera olovy. Pokud nastane ale situace, že ryba zajede do vodního porostu, nebo větví, dokáže se olovo lehce vyháknout a zdolávání je mnohem jednodušší. Již mnohokrát se mi stalo, že ryba zajela do vázky a vysela tzv na tvrdo a po chvíli, kdy odpadlo olovo, se celá sestava uvolnila a já bez problému zdolal kapra do podběráku. Na návazce používám silné potahované šňůrky a to Mivardi Skinline Stripshield 25LB a nejraději používám silný 20LB fluorocarbon, který se mi nejvíce osvědčil. Do opravdu extrémních podmínek dělám i návazce ze samotného Shock Shieldu průměru 0,42 mm. Perfektně tuhý monofil, který se nemotá ani při náhozech. Háčky M-point CS velikost 4, je nejlepší sestavou do těchto vod. Na zakrmení používám pouze kuličky boilie B17 a red halibut pelety průměru 22 mm na perfektní nastartování lovného místa. Co říci závěrem. Pálavská jezera patří mezi jedny z nejlepší vod.
Dají se zde nachytat opravdu krásné ryby jak z odhozu, tak z lodi. Je jen nutné své rybářské náčiní trošku pozměnit a dokázat v těchto čím dál tím víc těžkých vodách vyhrát souboj s rybou. Má to i své kouzlo, kdy do poslední chvíle nemáte vyhráno a o tom ta rybařina je. Není to jen o honbě za těmi největšími kapry, ale za vzrušením a adrenalinem, který na těchto vodách rybaření přináší. Navíc krásné prostředí okolo jezer přináší skvělý relax a odpočinek. Již se těším na další výpravu na tyto jezera a přeji všem dobrým rybářům, kteří sem zavítají úspěšný lov a krásné zážitky.
Lukáš Nedělka