Ahoj přátelé, rybáři. Nedávno jsem se vrátil se zahraniční výpravy, která se dle mého názoru velmi vydařila. I přes nepřízeň počasí mě krásně stavění lysci a úžasní šupináči doprovázeli celou výpravou. Hlavně dvě ryby se mi zapíší hluboko do paměti, ani ne tak hmotností jako příběhem, který jim předcházel, ale nebudu předbíhat.
Po tří hodinovém kolotoči na slovinsko-chorvatských hranicích, kde muselo veškeré vybavení projít cenzurou celníka, jsme konečně na místě. Po přivítání s kamarády, kteří už na nás čekali, jsme začali stavět tábor. Místo na volné vodě se zdálo dobro volbou na velkou rybu, ale bohužel nebylo v našich silách se dostat na hranici, kde se ryba ukazovala. Po zvážení situace nasedáme do auta a jedeme na obhlídku jezera, jestli nenajdeme lepší místo.
Měli jsme štěstí, zátoka, která se nám moc líbila, byla sice obsazená, ale kluci, kteří tam seděli, zítra končí, takže volba byla jasná. Brzy ráno jsme sbalili věci a přestěhovali se na námi vybrané místo. Plni očekávaní, co nám zátoka přinese, jsme měli postavený tábor velmi rychle. Ryba se vlivem padajícího pylu držela u hladiny, proto jsme zvolili na krmení silně dipovanou B17ku a řepkové Turbo pelety. Tato zvolená strategie perfektně klukům fungovala, ale já si musel ještě počkat.
Je druhý den večer a já jsem stále bez ryby. Kluci už mají na svém kontě pěkné ryby, ale já pořád bez záběru. Začíná se stmívat. Je čas vymyslet, co jim naservírovat na noc. Volba přišla na 24 mm kuličku Chobotnice + bílá popka zalitá esencí Asafoetida. Kluci mě uklidňovali, ať netlačím na pilu, že dnes ta ryba určitě přijde, a za to dlouhé čekaní určitě přijde velká. Na montáž přidávám PVA punčochu s Turbo peletkami a nahazuji do protějšího břehu pod svislé stromy, které zasahují nad vodu.
Právě odbila půlnoc, když v tom nás u sklenky dobrého vína vyruší pomalá, plynulá jízda na Chobotnici s bílou popupkou. Lehce přizvedávám prut. Johny okamžitě navléká broďáky a jde rybě naproti. Luky vše pečlivě dokumentuje. Od začátku je jasné, že se bude jednat o rybu větší váhové kategorie. Poslední výpad kapra a je dobojováno. V podběráku končí mohutný šupináč s váhou 25,7 kg. Nevěřícně kroutím hlavou a rybu si naplno užívám. První ryba a hned takový krasavec. Po krátkém zdokumentování je kapr zpátky ve svém živlu. Po gratulaci kamarádů beru spoďák a dokrmuji pár raket Turbo pelet. Ještě chvíli probíráme taktiku vnadění, než se všichni odebereme ke spánku.
Dlouho se mi v hlavě honily myšlenky na krásnou rybu, než jsem usnul. Ráno mě budí zvuk příposlechu. Okamžitě nazouvám boty a už prut pevně svírám v rukách. Po krátkém souboji končí v podběráku další ryba odhadem 12 kg. Tentokrát si zobnul jednu kuličku Sea 24 mm. Skutečně krásný budíček po příjemné noci. Na nic nečekám a posílám prut zpátky do vody. Nyní už si v prvních ranních paprscích slunce dopřáváme teplou kávu a výbornou omeletu.
Po snídani připravujeme krmení do rakety. Skládá se ze směsi turbo pelet, boilie B17 a Ananasu. Během krmení se ozývá pravý prut, kde je nastražená Chobotnice s bílou popkou Asafoetidy. Kluci na nic nečekají a zapojují se do dokumentace a podebírání ryby. Kapřík lehce nad 10 kg mi vykouzlil úsměv na tváři, protože vím, že moje taktika funguje. Krmím v pravidelných intervalech, co 3 hodiny 20 raket plus asi půl kila boilie směsi Chobotnice + B17.
Je poledne, čas něco zakousnout. A jak už to bývá, začalo se vařit, a v tu chvílí se swing arm na zatím nedotčeném levém prutu přilepil na hlásič a roztočil cívku na navijáku do vysokých otáček. Lehce přizvedávám, ale bylo už pozdě. Ryba si to namířila přesně tam, kde to zná. Cítil jsem, jak vlasec drhne o větve. Věděl jsem, že pokud ho pustím ještě o metr, zajede do té džungle a bude konec. Dotáhl jsem brzdu natvrdo a plnou silou se opřel do prutu. Vzápětí vázka povolila a já mohl pokračovat ve zdolávání. Odměnou se mi stal krásně kulatý lysec s váhou kolem 13 kg. Zvedá se vítr a očekáváme déšť, který hlásili. Vše důležité jsme schovali a ukotvili, co by mohl vítr odfouknout. Právě včas. Začalo brutálně pršet a my věděli, že doba záběrů na delší dobu utichne. Teplota klesla minimálně o 10 stupňů a vlny se rozrážely o protější břeh. Tento výkyv počasí nás doprovázel 3 dny. Aktivita ryb byla nulová. Studený déšť rychle ochladil příbřežní partii, kde jsme chytali a ryba najela na volnou, hlubší vodu, daleko za náš sektor. Výprava se nezadržitelně blížila ke konci a já se modlil, aby se počasí uklidnilo a doneslo mi ještě alespoň jednu rybu.
Navečer se počasí uklidnilo a přestalo konečně foukat. Vlny ubraly na intenzitě a my se dali do masivního krmení. Až se ryba vrátí z volné vody, aby měla prostřený stůl. Převážnou část krmení byly Turbo pelety kvůli jejich extrémně rychlému nástupu a boilie B17. Do vody tak během 4 hodinového krmení letělo asi 20 kilo pelet a 5 kilo boilie.
Ryby na sebe nenechaly dlouho čekat a již po hodině od zakrmení přichází kamarádovi Lukymu první záběr z pravé strany. Bylo očividné, jak se ryba vrací na naše lovná místa. Do rána se nám podařilo zdolat asi 7 kaprů ve váhovém průměru 12 kilo.
Máme před sebou poslední den. Při ranní kávě, u které vyrábím nové montáže, slyším dvě pípnutí, které se mění v plynulou jízdu. Okamžitě prut zasekávám a odměnou je tentokrát dlouhý šupík, který se nechal zlákat na 24 mm Devilku s popkou stejné příchuti. Během chvíle je prut zpátky ve vodě a lovné místo lehce dokrmím, abych si rybu nevyplašil. Necelé 3 hodiny od zakrmení přichází záběr na tentýž prut.
Boilie 24 mm Devil Squid + Reflex popup Devil Squid začíná určovat směr. Krásně stavěny lysec mi nedává nic zadarmo a řádně testuje brzdu mého navijáku Panther SHX. Po pár výpadech Johny spolehlivě podebírá mohutného lysce s váhou 21 kg. Mám obrovskou radost. Pořizujeme společné foto a kapra bezpečně pouštíme zpět.
Naposled krmíme, naposled měníme montáže a naposled usínáme pod chorvatskými hvězdami. Z vyhřátého spacáku mě budí zběsilá jízda. Tak přece jen přišel. Po krátkém souboji je v podběráku lysec odhadem 10 kg s perfektními proporcemi. Vysoký hřbet kapra napovídá, že v budoucnu může atakovat magické váhové hranice. To už ale byla opravdu poslední ryba a je čas se vrátit domů.
Chtěl bych poděkovat kamarádům, kteří mi byli oporou. Johnyho spolehlivé podebírání, Lukyho perfekní dokumentování a od Mišky přísun sacharidů v podobě bílé čokolády.
Za Mivardi Team Tommy
