Konec letních prázdni se blížil a já finišoval s přípravami na třídenní lov, který jsem si chtěl společně se synem náležitě užít. Dlouho jsem zvažoval v průběhu roku, kde tyto tři dny mé dovolené strávím, abych zregeneroval své psychické síly a plně si užil tři dny rybařiny bez omezení. Ano tušíte správně, vyrazil jsem na jeden soukromý revír na Moravě.
V průběhu roku navštěvuji pouze svazové revíry, zejména údolní nádrž Nové mlýny, ale pro tentokrát jsem udělal výjimku a zvolil „kaprodrom“, jak někteří rybáři soukromé revíry označují. Ano, i já nejsem příznivcem „soukromáků“, zejména z toho titulu, že do těchto revírů mizí velké množství trofejních svazových ryb, ale pohodlí a komfort, který tyto revíry nabízí, mne tentokrát přesvědčil. Řekněme si, jak jsme kolikrát „nadšeni“ z toho, že o půlnoci musíme své pruty vytáhnout a ráno před čtvrtou hodinou ranní po necelých čtyřech hodinách spánku vyběhnout z vyhřátého spacáku, nachystat vše potřebné k lovu a své pruty nahodit. Samozřejmě tento způsob lovu praktikuji od svých 15 – ti let a nemíním zatím nic měnit, ale jsou chvíle, kdy si rádi ráno přispíme a pruty máme z noci nahozené a nemusíme s nimi po ránu manipulovat. Všichni víme zcela určitě, že ryba v noci „nespí“, ale zejména v době „hájení“ je spousta záběrů, zejména v letních měsících, kdy je ryba ve velkém horku přes den letargická a já, stejně jako i mnozí z Vás, tak přicházíme vzhledem k nastaveným „pravidlům“ v rybářském řádu o možnost nočního rybolovu, a tudíž i o možnost úlovku. Jistě, spousta z nás riskuje a „jede přes čáru“, je to věc každého z nás, ale abych v noci „číhal“, jestli náhodou nejde rybářská stráž, tak z toho už jsem vyrostl. Dále je to např. lov na tři pruty, neomezené zavážení nástrah a návnad, označení lovného místa, no prostě jsem si řekl, že tentokrát jedu odpočívat a užívat si a nebudu řešit, jestli třeba kvalitní tyčová bójka v ceně 600,-Kč nebude náhodou velkou překážkou při lovu a za označení místa k lovu dostanu od rybářské stráže napomenutí nebo mi bude odebrána povolenka. Tento zákaz zřejmě pochází z doby, kdy si každý „jouda“ označoval své místo k lovu plastovou láhví od čehokoliv a po ukončení lovu ji ponechal ve vodě a tím znečišťoval vodní hladinu. Ale copak je tak těžké přesně formulovat, jakým způsobem a čím lze své lovné místo označit? Ale to už zabíhám do jiné kategorie a toto není smyslem tohoto článku.
Samotná příprava na tuto krátkou výpravu spočívala v kvalitně připraveném krmení, neboť nebyl čas na experimenty, přece jen tři dny lovu není zas tak moc. Moje taktika „kdo nekrmí nechytá“ opět ožila a já jsem se s vervou několik dnů před odjezdem pustil do přípravy krmení. Povařil jsem větší množství kukuřice, pšenice a k tomu přidal namočenou řepku. K této směsi partiklu jsem přibalil i větší množství pelet Rapid Classic Halibut, a to v různých průměrech z důvodu různě dlouhé délky rozpadu a postupnému lákání ryb na loviště, dále pelety Rapid Turbo rovněž v různých průměrech, které jsem chtěl používat pro vnadění při lovu „ve sloupci“. V neposlední řadě jsem nezapomněl na rolované boilí SEA a B17 v průměrech 18 mm a 20 mm a několik druhů plovoucího boilí Rapid PopUp reflex.
Po příjezdu k jezeru jsem se seznámil se svým místem, které bylo v mělčí části revíru, kdy dno se postupně zvažovalo až do hloubky 4 metrů a následně pak postupně stoupalo až ke druhé straně, kde byl lov zakázaný, a tudíž zde byla klidová zóna, kde se ryby zdržovaly. Sonarem jsem detailně zmapoval dno, ale zjistil jsem, že se jedná o takový „lavór“ s bahnitým dnem. Jak jsem se dozvěděl od okolních rybářů a správce revíru, drtivá většina lovících své montáže umisťuje až pod druhý břeh pod převislé větve stromů, kde přichází nejvíce záběrů. Většina ryb na sonaru se objevovala spíše u druhé strany u břehu. Položil jsem si zásadní otázku, zda chci hodně záběrů a různou velikost zdolaných ryb, nebo chci méně záběrů, ale od větších ryb? Odpověď byla jasná, proto jsem zvolil místo přímo uprostřed v největší hloubce, kde jsem očekával větší klid pro ryby od navážejících člunů a neustálého zdolávání menších ryb a kde se v okolí žádná „tyčovka“ s prokrmeným místem nenacházela.
Po označení lovného místa tyčovou bójkou jsem do prostoru před ní pokryl dno partiklovou směsí, zhruba 30 kg na první zákrm, poté jsem přidal několik kilogramů směsi pelet a dva kg boilí. Mnohým z Vás se to možná bude zdát hodně, ale množství ryb v tomto revíru je velké a jak jsem již předeslal na začátku, jsem příznivcem vyšších krmných dávek, s kterými mám v mnoha případech velice dobré zkušenosti. Všechny tři pruty jsem pak vyvezl přímo před bójku zhruba 3 metry od sebe, aby se nacházely v „krmné zóně“. Na první prut jsem dal klasiku a to návazec na dno ze šňůrky Survivor 30 lb doplněnou o háček M-Point CS velikosti č. 6 a kombinace plovoucího boilí Rapid PopUp Reflex příchutě Monster Crab a boilí SEA, na druhý prut jsem umístil montáž z Fluorocarbonu 20 lb v délce 8 cm doplněnou o háček M-point WG č. 8, na který jsem nastražoval jednu kuličku Rapid PopUp Reflex 14 mm příchutě Cherry, na třetí prut jsem nastražil pouze plovoucí boilie Rapid PopUp Reflex průměru 14 mm s příchutí Cherry na návazci 2 m dlouhém, kdy jsem k tomuto použil vlasec Mainline SHX 0,265 mm. Kombinace montáží jsem pak v průběhu lovu měnil, zkoušel jsem, která z nich ryby nejvíce „osloví“.
Zhruba dvě hodiny po vyvezení dostávám první záběr na prut „ve sloupci“, kapr si po záseku „bral“ vlasec z navijáku jako šílený. Po chvíli jeho tah lehce ustal a mně se podařilo rybu lehce přitáhnout o pár metrů k sobě. Po menší přetahované se kapr objevil zhruba 30 metrů od břehu u hladiny, bylo mi hned jasné, že jde o krásnou rybu. Po podebrání a zvážení krásného lysce s váhou 17 kg jsem byl nesmírně šťastný a rybu jsem po pár snímcích pustil zpět do vody. Zhruba po další hodině přišel opět záběr na montáž ve sloupci s „plovoučkou“ Cherry, což bylo zajímavé, už po tak krátké době jsem dokázal stáhnout ryby ke svému krmnému místu. Opět po vysilujícím boji pro kapra jsem navedl do podběráku dalšího nádherného lysce, tentokrát s váhou 17,5 kg. No byl to začátek jako hrom, nevěřil jsem, že za tak krátkou dobu se mi podaří zdolat takové nádherné ryby. Po zvážení opět přišlo na řadu krátké focení a co nejdříve jsem rybu pustil zpět. Místo jsem opět přikrmil zhruba 20 kg partiklu, pelet a boilí a čekal na další záběry.
V průběhu noci jsem zdolal ještě další čtyři kapry s váhou od 8–14 kg, kterým zachutnala kombinace na panáčka a dále pak montáž s plovoucím boilím 8 cm nade dnem. Druhého dne se téměř celý den nic nedělo, na podložku se „podívali“ dva menší kapři, a to bylo vše. Neustále jsem po menších dávkách dokrmoval a snažil se ryby přilákat, ale marně. Kolem jedné hodiny ranní přišel na prut s 8 cm návazcem nade dnem s plovkou Cherry razantní záběr a začal boj. Ryba po záseku odjela téměř 30 metrů směrem do hlubší partie k hrázi, z počátku se mi ji nedařilo zastavit, neustále si brala z cívky metr po metru, zhruba po 15 minutách se mi podařilo kapra podebrat. Tentokrát se jednalo o obrovského šupináče, který byl zcela bez „kazu“, nevěřil bych, že je to ryba ze soukromého revíru, byl prostě nádherný. Digitální váha se zastavila na čísle 25,4 kg, což bylo fantastické. Po nafocení tohoto „monstra“ jsem ho ihned vpustil zpět do revíru a chvíli jsem se musel posadit a vychutnat si ten krásný pocit, který určitě všichni znáte. Pak následovalo vyvezení prutu, dokrmení a odpočinek ve spacáku. Do rána již další záběr nepřišel, proto jsem si lehce polenošil a kolem deváté hodiny jsem opět přikrmil. Do konce výpravy se mi podařilo zdolat ještě několik menších ryb, které s důvěrou braly všechny typy montáží.
Třídenní lov jsem si neskutečně užil, strategie masívního krmení se opět osvědčila, plovoucí boilí Rapid PopUp Reflex a zejména příchuť Cherry „šlapala“ na jedničku. Bylo to zakončení letních prázdnin jak se má.
Za Mivardi team
Radim Hanák
