Jaro je v plném proudu, teploty atakující téměř třicetistupňovou hranici připomínají spíše léto a já vyrážím na svoji první letošní týdenní zahraniční výpravu. Informace od kolegů, kteří navštívili jezero přede mnou, nebyly uspokojivé, většina z nich hovořila o naprostém nezájmu kaprů a někteří dokonce „nedostali“ za celý týden žádný záběr.
Takový scénář v mém podání jsem si ani nepřipouštěl, znáte to, vždycky si říkáte, že byste určitě něco udělali líp a záběrů byste se přece dočkali. To byl i můj případ, pečlivě jsem si nabalil vše potřebné, hlavně přípravu „krmení“ pro kapry jsem nepodcenil. V zásobě jsem měl narolováno 30 kg boilie SEA v menších průměrech a to 16 a 18 mm, neboť na jezeru je zanedbatelné množství bílé ryby, které neatakuji nástrahy tak jako u nás na Jižní Moravě, kde je taková velikost boilí pro mne nepřijatelná. Rovněž jsem si přibalil větší množství method mixu Rapid Champion, pelet Rapid turbo a Halibut pelet Rapid classic různých průměrů. Taktéž jsem nezapomněl na plovoucí boilies Rapid Pop up Reflex různých příchutí a průměrů. Po důkladné přípravě a nabalení jsem mohl s parťákem vyrazit na další zahraniční dobrodružství.
Bezproblémová cesta utekla velice rychle. Když se na něco těšíte, nevnímáte kilometry před sebou a už se vidíte, jak sedíte na svém vysněném místě s pruty nahozenými ve vodě. Po příjezdu k jezeru jsem hned věděl, že situace s aktivitou ryb se asi příliš nezlepšila, hodně míst zelo prázdnotou, což na jarní období není obvyklé. Již předem jsem měl několik slibných míst vytipovaných, tak jsem neváhal a na jednom z nich jsem se utábořil. Po zakoupení povolenky jsem se pustil do vybalování a přípravy krmení. Vzhledem k tomu, že se na jezeru nesmí vstupovat do vody a veškerý lov a krmení je možné provádět pouze ze břehu, namíchal jsem směs pelet a půlených boilies, které jsem zalil Aminoliquidem Rapid Sea pro zvýšení atraktivnosti. Tuto směs doplněnou ještě o method mix jsem za pomocí spombových raket dopravoval do velké vzdálenosti zhruba 110 m, kde jsem nalezl mírnou vyvýšeninu. Hloubka v těchto místech byla kolem 5 metrů, na jiných místech v okolí se pohybovala kolem 7–9 metrů. Dno bylo tvrdé štěrkové, neboť se jednalo o bývalou pískovnu, kde se těžil štěrk a písek.
Na první zákrm jsem „naspomboval“ zhruba 50 velkých raket, poté každé 4 hodiny jsem místo dohazoval dalšími raketami plných krmení. Pokoušel jsem se ryby stáhnout více k sobě na vyvýšeninu. Okolní rybáři, jak jsem zjistil, buď neměli krmení, nebo již rezignovali neustále kaprům do vody něco vhazovat, když v okolí nikdo „nedostal“ již několik dnů záběr.
Na jezeru je povolen lov na 3 pruty, proto jsem na každém prutu zkoušel různé kombinace montáží a nástrah. Na dvě montáže jsem umístil vždy rolované boilí SEA v průměrech 16 a 18 mm doplněné o „plovku“ Garlic a Monter crab v průměrech 14 mm, na třetí prut jsem umístil pouze jedno plovoucí boilí Garlic průměru 14 mm umístěné zhruba 5 cm nade dnem. Pruty jsem přehazoval zhruba dvakrát denně. První dva dny se na mém krmném místě, ale ani nikde v okolí nic nedělo, aktivita ryb byla na nule. Rovněž na hladině jsem marně hledal vyhazující se kapry, kterých zde bylo vždy velké množství a ukazovali se zhruba 150 metrů od břehu. Další místa kolem jezera se vylidňovala, teploty přes den dosahovaly třicítky, vítr byl velice slabý, téměř nulový. Toto nebyly dobré vyhlídky na další dny, ale já se rozhodl vytrvat a dál jsem dopravoval krmení ke svému markeru, kterým jsem měl označené lovné místo. Od místní rybářské stráže jsem zjistil, že nikdo na jezeře ryby nechytá, pouze ojediněle se v nočních hodinách podaří nějaký menší kapr, a to pouze na TOP místech, která jsou celoročně obsazena.
Třetího dne při večerním krmení se mému parťákovi rozjíždí jeho levý prut a po kratším boji podebírám našeho prvního kapra o váze 12 kg. Za jiných okolností bychom z takové ryby na tomto jezeru nebyli nijak zvlášť unešení, ale tentokrát nás tento úlovek „nastartoval“ a doufali jsme, že přijdou další záběry a že kapři konečně začali přijímat naše nástrahy. Avšak jsme se mýlili a další noc ani další den záběry nepřišly. Bylo vidět, že kapři prostě potravu nepřijímají, nebo jen velice omezeně, proto jsem se rozhodl montáže zjemnit, nastražoval jsem pouze boilí průměru 16 mm doplněné o Pop up reflex v průměrech 10 mm. Krmit jsem začal pouze peletami Rapid, které mají kratší dobu rozpadu a method mixem, boilí a pelety Halibut jsem vynechal. Chtěl jsem, aby se na mém místě tvořil pouze oblak z krmení, který by snad mohl kapry více přilákat než pevné krmení ležící na dně. Krmil jsem častěji, zhruba každé 3 hodiny jsem vhazoval zhruba 15 raket na mé místo, aby se oblak krmení neustále vznášel kolem mého krmného místa a lákal tak ryby, které by se nezasytily, ale vůně krmení rozpuštěná ve vodě by je přitahovala k mému místu.
Čtvrtou noc dostávám první záběr na prut, na kterém je kombinace „na panáčka“ s boilím SEA a „plovkou“ Garlic a po krátkém boji podebírám prvního svého kapra s váhou 10 kg. Byl jsem velice rád a doufal, že tato taktika bude i nadále fungovat, a ještě v noci jsem naspomboval po záběru další 20 raket krmení na své místo. Kolem čtvrté hodiny ranní mi přichází velice pomalý záběr na střední prut, na kterém byla umístěna pouze jedna „plovka“ Garlic. Již po záseku si ryba brala pár metrů z navijáku, s rybou jsem se asi 5 minut „přetahoval“ a nepodařilo se mi ji přitáhnout ke břehu. Po několikátém výpadu se mi ryba „vyřízla“, což bylo pro mne v té chvíli hrozné. Sedíte několik dnů u vody bez záběru a když už máte na prutu pěknou rybu, tak o ní přijdete. To by naštvalo každého. Ale i o tom rybařina je. Znovu jsem nahodil montáže na místo, zakrmil a čekal, ovšem ten den již marně, další záběr nepřišel. Předposlední den lovu se mi podařilo zdolat v nočních hodinách nádherně stavěného lysce s váhou 20,4 kg, kterému zachutnala opět kombinace boilí SEA a „plovky“ Garlic 10 mm. To byla poslední ryba výpravy, do konce týdne se nám již nepodařilo žádného kapra přelstít. Podle zpráv od okolních rybářů se za týden lovu na jezeru „vytáhli“ asi 4 kapři do 20 kg, což bylo velice smutné.
Taktika se změnou krmení a strategie vnadění se mi nakonec vyplatila, i když byla fyzicky náročnější vzhledem k množství krmení, které jsem musel do vody pomocí spombových raket dopravovat. Přesto jsem si týdenní rybolov užil a spokojeně jsem odjížděl domů.
Za Mivardi team
Radim Hanák
