Letošní rok jsem zatím podnikl dvě dvoudenní výpravy, na kterých mne opustilo loňské štěstí a vždy jsem se vrátil jako „bezrybka“. Ať již to bylo způsobeno nepřízní počasí nebo nevhodně zvoleným místem, byl jsem rozhodnutý, že než vyrazím na svojí oblíbenou svazovou vodu Novomlýnské nádrže, podniknout ještě jednu týdenní výpravu do zahraničí. Konkrétně se jedná o Chorvatsko, kde se mi loňského roku velice dařilo.
Opět jsem se domluvil se svým parťákem na zahraniční výpravy Honzou z našeho týmu. Termín jsme si stanovili na polovinu měsíce duben a vyrazili jsme. Našemu výjezdu předcházely dlouhodobé přípravy, musel jsem totiž narolovat větší množství boilie. Pro tuto výpravu jsem roloval boilie ze směsí Rapid Champion Platinum B17 a SEA. Boilie B17 jsem se chystal poprvé vyzkoušet v pořádném testu, proto jsem si naroloval zhruba 25 kg „koulí“ v průměrech 18 a 22 mm. K zásobě krmení jsem přibalil i hotové boilie B17 a SEA, kuličkové pelety Rapid Kapří guláš, 20 kg Turbo pelet Rapid a pelety Rapid Classic Red Halibut. Na závěr jsem „přihodil“ ještě 10 kg method mixu a mohlo se vyrazit.
Před samotnou cestou na nás čekal strašák v podobě obrovských kolon na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem, kde došlo ke zpřísnění opatření při překročení hranic. Toto se vymstilo druhému vozidlu našeho týmu, kteří vyráželi o den dříve a při kontrole na přechodu museli kompletně vyložit všechna zavazadla, bylo jim dokonce vysypáno veškeré krmení apod. a zdrželi se zde tři hodiny. Naštěstí pro nás celá cesta proběhla bez nejmenších problémů a v ranních hodinách kolem 07.00 hodin jsme dorazili k jezeru. Vzhledem k velkému rybářskému tlaku jsme očekávali, že většina, ne-li veškerá místa, budou obsazena, jak se nám toto stalo loňského roku na podzim. Z tohoto důvodu jsme měli v záloze ještě další obdobná jezera. K našemu úžasu však minimálně 1/3 míst byla volná, další rybáři se pak postupně balili. Po domluvě s parťákem jsme vybrali místo asi uprostřed jezera, kde se hloubka pohybovala kolem 9 metrů. Blížící se rapidní ochlazení nevěštilo nic dobrého, proto jsme zvolili místo s větší hloubkou.
Jelikož se jedná o jezero, kde je nutné veškeré své návnady dopravovat na lovné místo za pomocí spombových raket a pokud možno co nejdále, začali jsme dno propátrávat sestavou s markerem, abychom zjistili strukturu dna, jeho tvrdost a hlavně nerovnosti. Já jsem umístil marker, s kterým jsem si označil lovné místo zhruba 100 metrů od břehu, Honza pak zhruba o pár metrů blíže břehu. Po rozložení prutů a nachystání všeho potřebného začalo prokrmování lovného místa. Směs na prokrmení jsem zvolil kombinací různých průměrů Turbo a Rapid classic pelet, kdy jsem přidával ještě půlené boilie B17 a SEA. Tuto směs jsem ještě přelil amoniliquidem B17. Touto směsí jsem plnil spombové rakety a za pomoci spodového prutu Spod Rod G50 8 lb jsem je dopravoval na lovné místo. Tento prut jsem zvolil z toho důvodu, že dokáže nekompromisně odhazovat do extrémních vzdáleností i ty největší plně naložené spombové rakety.
Na rozjetí místa jsem „naspomboval„ zhruba 30 raket na plochu 10 metrů čtverečních, nahodil montáže, postavil bivak a chvíli jsem odpočíval po dlouhé cestě, neboť nedostatek spánku se již začal projevovat. Na montáže jsem umístil dvě sestavy „na panáčka“, a to boilie B17 s popkou Rapid Pop Up Reflex s příchutí Devil Squid a Magic fruit a na třetí prut jsem dal jednu kuličku boilie SEA na dno. První večer se na mých prutech nic nedělo. Do večera jsem ještě přikrmil několik raket krmení, aby se neustále na lovném místě nacházela nějaká potrava, která bude lákat kapry. Před setměním se však na Honzův prut ozval první záběr, po krátkém boji se na břeh podíval první kapr s váhou kolem 15 kg. Za necelou hodinku se Honzovi rozjel další prut a na konci jeho montáže se nacházel krásně stavěný menší lysec. Pak se již celou noc nic nedělo a do rána pruty ležely bez povšimnutí. Ráno kolem sedmé hodině jsem zpozoroval aktivitu kaprů u hladiny. Ukazovali se krásní jedinci, proto jsem se rozhodl pruty přehodit a opět více přikrmit, abych nalákal ryby na mé lovné místo.
To se mi povedlo a během dvou hodin následovala série tří záběrů od ryb v rozmezí 10–16 kg. Toto mne nakoplo a opět jsem přikrmil zhruba 30ti raketami, nahodil pruty a čekal na „toho pravého“. Do oběda jsem však již žádný pohyb na svých prutech nezaznamenal, tak jsem se rozhodl na poobědní siestu ve spacáku, neboť se znatelně ochladilo na pouhých 10 °C a začal foukat silný vítr. Jen co jsem se natáhl na lehátko, už se rozezvučel zvuk signalizátoru v pravidelný pomalý táhlý tón. Bleskově jsem vyběhl z bivaku a přisekl. Již podle tahu a pohybů ryby jsem poznal, že se bude jednat o většího jedince. Kapr si to namířil přímo přes pruty mého parťáka a neustále se snažil o únik doprava. Zhruba po deseti minutách se mi podařilo kapra navést k podběráku a úspěšně podebrat. Jednalo se o skutečně nádherného lysce, kteří zde v osádce kaprů převažují. Ručička váhy se zastavila na 25,5 kg. Neuvěřitelný začátek výpravy, no prostě paráda. Po rychlém vyfocení byl kapr opět ve svém živlu. Po nezbytném přikrmení zhruba 2 kg pelet a půleného boilie jsem opět čekal na záběr, který se dostavil kolem šesté hodiny večerní. A aby toho nebylo málo, při zdolávání se mi rozjel i druhý prut, proto mi musel vypomoci parťák Honza. Kapr, kterého zdolal Honza, byl po podebrání ihned vrácen do vody, kapr na mém prutu se nechtěl vzdát a neustále se držel u dna ve vzdálenosti kolem 20 metrů od břehu. Na prutu bylo cítit, jak se snaží pohyby hlavy o dno zbavit montáže, což se mu nepodařilo a po chvíli se ocitl v podběráku. Opět se jednalo o krásného lysce s váhou 23 kg. V takový start výpravy jsem ani nedoufal. A to ještě nebylo vše. Honzovi se podařil ve večerních hodinách ještě překrásný amur s váhou kolem 15 kg, což bylo perfektní zakončení druhého dne lovu.
Následující dny nebudu již podrobněji dále rozepisovat, na podložku se podívalo spoustu kaprů od 15–25,3 kg, kteří brali v průběhu celého dne a sporadicky i v noci, kdy se mi podařil krásný 25,3 kg vážící lysec. Předposlední den lovu v dopoledních hodinách jsem dostal velmi pomalý záběr, kdy se swinger sotva pohyboval. Silněji jsem přisekl a začal zdolávat kapra. Ten se celkem v pohodě nechal přitáhnout do vzdálenosti 15 metrů od břehu, kde se však držel dna jako klíště, a ne a ne se od něj „odlepit“. Zhruba po patnácti minutách se mi ho podařilo nadzvednout a pomalu přivést k podběráku. Zde udělal ještě pár výpadů a pak se zcela vysílen nechal podebrat. Bylo to doslova monstrum, lysec jako „tele“. Nádherně stavěná ryba s převislým břichem vážila 27,5 kg. Naprostá pecka, radost jsem měl obrovskou, nedokáži to ani slovem popsat. Kapra jsem v co nejkratší době pustil zpět do vody a prožíval tu euforii z jeho ulovení. Honzovi se rovněž podařili krásní kapři přes dvacet a pětadvacet kilogramů. Poslední den lovu přinesl prudké oteplení a bylo po záběrech, a i přes masívnější krmení se nám nepodařilo „udělat“ už žádný záběr. I tak jsme prožili krásných a nezapomenutelných 6 dnů. Úlovky, kterých jsme dosáhli, se nepovedou každý den. Nejúspěšnější boilie tentokrát bylo B17, na které byla ulovena většina ryb, a to i největší lysec s váhou 27,5 kg. Za šest dnů lovu jsem zdolal dva kapry přes dvacet kilogramů, dva přes 25 kilogramů a jednoho 27,5 kg.
Všem rybářům přeji obdobné zážitky při lovu těchto překrásných ryb a nádherné a klidné okamžiky strávené u vody.
Za Mivardi tým
Radim Hanák