Jsem neskutečně vyčerpaný. Jarda a Pavlík jsou v šoku jako já, to co vyndáme z podběráku na podložku je opravdu ON, ale v plné síle a připraven v období, kdy dosahuje maxima! To není ryba, ale monstrum. Vezmeme velikou podložku kamaráda a ještě přiložíme na vrch menší, ta ryba musí mít ten nejlepší komfort, jaký jde. Já v transu, kluci taky. Neseme ho jak raněného vojáka, ve dvou, stále na něj zíráme a kocháme se. Slunce jede na plné obrátky. Dáme pár fotek a krátká videa. Dobře zdokumentovat, kam až se dostal. Zde nečekejte žádnou předpažku, jako z kaprařských presentací, není to u mě ani možné, páteř to nedovolí. Ryba focená a točená na těle. Už mám zase brnění v rukách a zádech, ale to risknu.
RAPID - NATURAL CONCEPT - CHAMPION PLATINUM
To možná sníží kvalitu fotografie, ale video krásně zdokumentovalo její sílu. Jarda se mě ptá, zda budeme vážit, já nechci, je mi to fuk, nemám o to zájem, dosáhl jsem svého, ale přesvědčí mě. To musíme přeci vědět. Zvážíme, odečteme vážící sak, poprosím Jardu, aby řekl verdikt on, já to říci nechci, je to neskutečných 30,2kg. Slunce a to v tu chvilku hodně intenzivní nepřeje nám, ani rybě, víme, že dokumentace nebude ideální, ale jedeme co nejrychleji, stále poléváme a chceme ho v naprostém zdraví vrátit zpět.
Je to úspěch umocněný tím, že jsem jej dosáhl se svým synkem a jedním z nejlepších přátel, jež jsem u vody potkal, pohodářem Járou. Škoda, že tu nebyl Luděk, minuli se s rybou o den, kdy přijel na pokec. Mohla být celá partička pohromadě.
Je to výzva pro MIVARDI, jež právě finišuje s dokončením nové generace boilies NATURAL CONCEPT a já jsem právě SEA mohl mít sebou a ulovit rybu svého života. Vlastně i díky této rybě a spleti událostí jsem dnes součástí této firmy, jež jde raketově nahoru a s fajn kolektivem, který je v mých očích velmi profesionální. Na vzhledu a funkčnosti nové série boilies nám všem velmi záleží. Makáme na tom už hezkou řádku měsíců a chceme dát zákazníkům v krmivech RAPID opravdu poctivou kuličku! Dnes má málo kdo čas doma koulet, doba se zrychluje a rybář je rád za každičkou minutku u vody, tedy nová vize spočívá v tom, mít klasické sáčkové boilies v kvalitě a struktuře váleného.
Ne, ryba nebude součástí honby za rekordy a ze srdce ji přeju ulovit dalším, vždy, když dosáhne maxima a já budu rád, při jejích dispozicích, když ji někdo chytne znovu a na vyšší váze. Pro mě už není cílem. Mám opravdu problém lovit dál, mám ho stále před očima, nemám chuť už nahodit, říkám si, jak dál? Jsme doma a já nemám chuť jít k vodě, s kaprákem, ale po týdnu nějakou náhodou zajedu k písáku, ulovím kapra asi osm kilogramů a pouštím jej hned po ulovení, pak desítka, ani tu neberu na podložku. Pak přijde nádherný obrovský cejn, fakt krasavec, sedmdesátník a vše se vrací do normálu, ta ryba jako by mě restartovala, tu si vyfotím a jsem velmi potěšen, už zase je vše jak má být!
Mým cílem do dalších let je propagace rybařiny vedoucí k jejím kořenům, radost! Dál budu vyhledávat malé vody, revíry opomenuté, nebo zapomenuté. Zase se vrátím k řece, ta mě baví den odedne po větší pause čím dál víc a to zejména horní úseky!
A nejsou to přeci jen úspěchy, co nás posouvá, velké porážky rodí velká vítězství. Celou oslavou úlovku bych nechal zapomenout věc, která se nepodařila a je dalším cílem. Maličká pískovna, malá a opuštěná, chtěl jsem zde ulovit nějakého opuštěného domorodce, vše v tempu rychlých vycházek. Na tři až šest hodin. Ale nepodařilo se mi to, měl jsem jen jediný záběr od menší ryby a ještě ta mě upadla při zdolávání. To bude ten další cíl a Pája si bude v klidu nahánět perlínky a plotičky.
Byl bych ale moc rád, kdyby tento příběh sloužil spíš jako poučka pro všechny, kdo se točí kolem kaprařiny. To zlo a ta nenávist musí zmizet a kaprařinu jako sport musíme mladým rybářům předat v jiném parametru, jako koníček o přátelství a zážitcích. I mě tato ryba neskutečně ovlivnila a změnila můj pohled nejen rybářský, ale i osobní.
Krásné chvíle u vody Vám všem.
Pavel Vohralík
