Přinášíme vám prní část zajímavého článku o lovu kaprů v Maďarsku od našich východních kolegů.
Příjezd
Protože na Slovensku je lov kapra povolen od 1. června, a my jsme už chtěli zažít ten pravý pocit ze zdolávání ryb, rozhodli jsme se navštívit našich jižních sousedů. Konečně, po dlouhé zimní přestávce můžeme oprášit rybářské pruty, navijáky a člun, který celou zimu oddychoval na přívěsném vozíku. Ani oni se už nemohli dočkat prvního výjezdu k vodě a hlavně k rybám. I naše "potřebné maličkosti", které nám zaplní "maličký" dvoumetrový přívěs až po samý vrch, se těší na odstartování sezóny.
Plní tužeb a očekávání, co nás čeká, jsme nemohli už týden pořádně spát. Protože maďarsky vůbec neumíme, k přípravám patřil i překlad základních slovíček a vět z internetu, abychom se uměli aspoň něco zeptat a trochu porozumět. Z knihovny půjčený Maďarsko-Slovenské slovník, nám snad také pomůže překonat jazykovou bariéru. Hurá, a jede se za Dunaj.
Měli jsme vytipované dvě vody, kde by se dalo vyzkoušet štěstí. Rozhodnutí, kam jet, nám pomohl vyřešit kamarád z Komárna svými dobrými informacemi. Cesta proběhla bez problémů, ale jak to už bývá, když se jde na neznámé místo, těsně před cílem jsme odbočili opačným směrem. Prodloužení cesty zhruba o 10 km nám radost z očekávání v žádném případě nemůže pokazit. Druhý pokus byl úspěšný, a když se před námi konečně objevilo jezero, naše spokojenost a radost byly nepopsatelné. Ostrov uprostřed jezera nám učaroval. Společně jsme si řekli, že zde jednoznačně musíme zachytat.
Hledání lovného místa
Složili jsme člun z přívěsu, namontovali na něj sondu, zapnuli sonar, vzali si s sebou tyčové bójky + H-bójky a hurá na průzkum vody. Hloubka vody byla kolem 1,5 - 2,5 a u ostrova jen 0,5 m. Ryby se nám ukázaly blízko ostrova, protože svítilo slunce a voda tam byla více prohřátá.
Vytipovali jsme si tři lovná místa. První tyčová bójka byla umístěna do poloviční vzdálenosti od ostrova, druhá zhruba 20 metrů před ostrov a třetí jsme neosadili do vody, ale umístili na ostrov pro lepší orientaci a směr.
Krmení a první ryby
Na první zakrmení jsme použili uvařenou kukuřici, kterou rozsypáváme na mělká místa
u břehu ostrova, kde předpokládáme výskyt amurů. Dvě další místa, s hlubší vodou, prokrmujeme vnadícím boilies Rapid - rybí mix.
Odpoledne, kolem 15 h byly pruty na stojanech a my se můžeme věnovat stavění bivaku, postelí a věcem potřebným pro delší pobyt u vody. Po celém dni jsme náležitě vyhladovělí, a tak se pouštíme do dobrot připravených našimi manželkami. Když jsme se s plnými ústy těšili, že jsme konečně po dlouhé zimě opět na rybách, najednou se ozval, ani ne po 3 hodinách od zavezení, signalizátor. Nevěděli jsme, zda si někdo z nás nedělá srandičky, nebo zda nás někdo ze sousedů přehodil, nebo ... . Nebyl to však žádný planý poplach, ale opravdový první jarní záběr. Záběr přišel z mělké vody od ostrova na hotové boilies Rapid champion platinum - Vyzutý TONDA. Vyzutý Tonda je název boilies, jehož jméno mělo právě v té chvíli to správné opodstatnění, protože jsem bosý a s plnou pusou utíkal seknout první rybu. Zásek seděl a po chvíli se v podběráku ocitl první Ponty (maďarsky kapr). Lysec v dobré kondici a bez jediné chybičky nám udělal neskutečnou radost. Takový brzký záběr jsme vůbec nečekali. Zavézt vyzutého Tondu na stejné místo, trvalo jen pár minut, a my plní očekávání z dalšího záběru, můžeme dojíst a s radostí si připít na prvního kapra. Spát se nám nechtělo díky euforii z očekávaného lovu, a tak se nás spacáky dočkali až po půlnoci.
V tom nejhlubším počátečním spánku nás vzbudil dálkový příposlech bratrova prutu. Druhý záběr ze stejného místa. Probudit se, zjistit co se děje, odzipovat spacák a vyskočit z postele bylo určitě na hranici světového rekordu ve sprintu za záběrem. Po prvních výpadech to vypadalo na kapra přibližně stejné hmotnostní kategorie jako přes den. U břehu se ryba pokusila o několik únikových výpadů s úmyslem zachránit se, ale po chvíli si to přece jen rozmyslela a dala se navést do podběráku. Po osvícení čelovkou a halogenovou lampou jsme zůstali v němém úžasu - Jeseter! Neměli jsme příležitost naživo vidět jesetera, a ani se nám nikdy nesnilo, že právě my můžeme ulovit takovou vzácnou a krásnou rybu. Ocasní ploutev jako žralok, dlouhý rypák jako krokodýl, vousy skoro jako sumec a neobvyklá tlama jako vysavač. Po zdokumentování a pózování před fotografem rychle putoval zpět do svého vodního světa. Adrenalin z prožitého zážitku nám hodnou chvíli nedovolil jít spát.
Ráno, jak bývá na rybaření pravidlo, nás vzbudil náš otec s teplým čajíkem a usměvavé sluníčko, které předpovědělo pěkný den. Dopoledne jsme ke každé bójce přisypali po 1kg Rapid pelet - halibut 4mm + 0,5 kg boilies - rybí mix. Odpoledne se začalo kazit počasí. Rozfoukalo se a v dálce tmavé dešťové mraky nevěstilo nic dobrého. Ani ne do hodiny začalo pršet, a to dost vydatně. Liják přešel do klasického deště, a jako mávnutím kouzelného proutku se objevilo slunce, ale pršet nepřestávalo. Říkám bratrovi: "Bude duha." A fakt. Po chvíli se už začal rýsovat barevný oblouk nad vodou. ,, Že by nám přinesla štěstí? "
Celý den bez záběru nás přinutil k tomu, abychom večer nastražili čerstvé" kuličky ", a aby byla jistota, že jsme nic nepodcenili. Jako nástrahu pod háček vždy používáme různé příchutě boilies a větší průměry "kuliček" (22 mm a více). Také boilies dáváme dál od oblouku háčku, aby se eliminovaly záběry od menších kaprů. O všem si píšeme dokumentaci. Zapisujeme si, na kterém prutu je jaký druh boilies, velikost a typ háčků, den a hodinu záběru.
Další záběr přišel až druhý den z rána, když byla ještě tma, a to od menšího kapra. Konstatovali jsme, že asi šel na výzvědy. I jemu zachutnaly hotové boilies Rapid Champion 007 + Robin Red 23 mm a háček ukázkově seděl ve spodní tlamě. Takto si představujeme správně nasátou nástrahu s háčkem.
Ranní zprávy ze Slovenska, od našich manželek, říkali, že má být hezky a slunečno do 23 ° C.
Z tohoto důvodu jsme se ještě ráno šli natáhnout a odpočinout si na lehátka, neboť přes den, když svítí slunce, je v bivaku na nevydržení. Budíčkem nám je nekompromisní zvuk signalizátoru. Klasický záběr, swinger pod prutem, vyšponovaný silon, prut mírně zahnutý, cívka navijáku už začíná rotovat. Přizvednout prut, skoro žádný zásek, rybu cítím, ale po chvíli uvolnění pověšená a napnutá silonu. Ryba se vypnula. Co se stalo? Proč se ryba vypnula? Co jsem udělal špatně? Nebo jsem udělal všechno na 100% a něco na druhém konci bylo silnější, větší a mohutnější? Zkuste si zatipovat jak to bylo dál!
PS: A jak to pokračovalo se dozvíte příště.
Zlatko Polerecký