Takto by se dala nazvat naše týdenní loňská dovolená, kterou jsme si naplánovali do Slovinska a nemohlo to být jinak, než zavítat na jedno z nejkrásnějších jezer a zkusit své štěstí a vyzkoušet v místním jezeře přelstít nějakého z místních kapřích krasavců.
Příprava
Tuto výpravu jsme plánovali necelé tři týdny dopředu a naše týdenní volno mělo jasný cíl - Slovinsko. Místní krajina je naprosto úžasná a již předloni jsme zde strávili celý týden a na kole najížděli kilometry v místních hřebenech Julských Alp, které jsou opravdu krásné. I nyní jsme se chystali pokořit na kole některé z místních vrcholů a bylo jasné, že když už jedeme takovou dálku, budu chtít zkusit rybařit na jezeře Bled. V plánu jsme měli tábořit v nedalekém kempu v blízkosti jezera a odtud podnikat výpravy nejen na kole, ale i za rybami. Po zjištění všech informací o jezeře od mého kamaráda jsem byl nucen své rybářské vybavení trošku zredukovat. Na jezeře Bled jsou jasně daná pravidla, která se musí dodržovat. Nejen že povolenka k lovu, kterou si můžete koupit maximálně na tři dny, stojí 150 Eur, pokud ale chcete pokračovat v lovu, musíte mít jednodenní pauzu a poté si můžete koupit povolenku novou. Cena za povolenku je pěkný ranec, tak jsem se rozhodl, že budu chytat jen já a žena se bude zabývat odpočinkem a bude mi dělat příjemnou společnost.
Na tomto jezeru platí i přísná pravidla v době lovu. Chytá se vždy jen od rozednění do 23.00 hodiny a u vody můžete mít jen to nejnutnější. Zapomeňte na bivaky a veliké množství krmení a rybářského vybavení. Musíte co nejvíce splynout s okolím, a tak mě doma čekala třídící práce v rybářském vybavení. Povinná výbava na Bledu je podběrák, podložka pod ryby a dezinfekce. Nesmí se zde používat žádné šokové šňůry a maximální množství krmení je dáno na 5 kilo na den. U vody můžete být jen na lehko, a tak balím jen jednu tašku s potřebným vybavením, Beru jen to nejnutnější, jelikož veškerou rybářskou výbavu musíte nosit ručně kolem celého jezera, a to je každé kilo znát. U vody nesmíte mít lehátko ani brolly, jen maximálně veliký deštník a křeslo k sezení. Jsou to přísná pravidla, ale má to i své kouzlo a zavzpomínáte na staré časy, kdy se k vodě šlo pouze s batohem a kyblíkem krmení v ruce. Vše nabaleno, připraveno a doladění posledních detailů a v neděli v noci vyjíždíme směr Bled. Navigace ukazuje 680 kilometrů do cíle, a tak za tmy nabíráme směr naší cesty a vyrážíme.
Konečně v cíli
Jsme tu! Sjíždíme z hlavní silnice a již v dálce vidíme modré jezero. V okolních horách se drží mlhavý opar a na jezero svítí první ranní paprsky. Je to krásná podívaná. Za chviličku jedeme okolo jezera do místního kempu, kde se hodláme usadit na pár dní. Konečně jsme v cíli, po vyřízení všech formalit zaparkuji naše auto a po lehké snídani už není znát ani únava z cesty a těším se, jak si obejdeme celé jezero do místního infocentra a koupím si povolenku. Těším se jako malý kluk a za chvíli už jen s batohem na zádech vycházíme po cestě, která vede okolo celého jezera. Nemilé překvapení mě čeká hned u vody, kde zjišťuji, že se tu v sobotu a v neděli odehrávaly závody veslic, a tak jsou po celém jezeře nataženy bojky, které ohraničují závodníkům dráhy a spousta doporučených míst, kde jsem chtěl chytat, je bohužel nepoužitelná. Obcházíme celé jezero a po hodince cesty vcházíme do informačního centra, kde si vyřizuji povolení k lovu. Paní nás informuje o podmínkách lovu a zasekává nám další trn do paty, když nám oznamuje, že do 15.6. jsou zde vyznačena určitá místa, kde se nesmí rybařit. Jak jinak než místa, která jsme měli v plánu navštívit. Bohužel termín chytání jsme odložit nemohli, a tak po obhlédnutí celého jezera volíme jedno místo u kempu, kde se ukazovaly ryby a místo se nám zdálo dobré.
Dopolední výšlap na místní hrad, procházka okolo jezera a dnešní cesta na Bled nám dala zabrat, a tak bereme deku a uléháme na místní pláž, kde okamžitě usínáme a nabíráme síly. K večeru si dopřáváme skvělou večeři, a ještě jednou se chystáme obejít celé jezero. Promenáda okolo jezera je krásná a plná turistů a po prohození pár slov s lovícími rybáři, kteří jsou zatím bez ryby, jsem se ujistil, že zůstaneme u pláže. Ještě večer se připravuji na ranní vstávání a budíček natahuji na čtvrtou hodinu ranní.
Jdeme na to
Ranní budíček je tu. Balíme se, bereme do rukou vše potřebné a vyrážíme. Bohužel již na našem místě sedí nějaký rybář, a tak se posouváme o kousek dál a po krátké chvíli, kdy si markrem měřím hloubku a zjišťuji, jak to vypadá přede mnou ve vodě, vybírám místo asi 50 metrů od břehu, kde se hloubka pohybuje okolo 7 metrů. Nahazuji své montáže a zaklipovaným vlascem na navijáku nahazuji spombem své krmení přesně do stejných míst. Jako krmení jsem zvolil turbo pelety a mix boilie ananas a B17, to vše v kýblu ještě přelité aminokomplexem B17. Pod háček B17 se žlutou Pop Up ananas a čekáme, co se bude dít. Postupně se kolem nás prohánějí ranní běžci a dopoledne začínají proudit davy turistů, které zajímá snad úplně všechno a musíte si zde na chození a ptaní všudy přítomných turistů zvyknout. Nejen že vám sami otevírají kýbl, koukají se a fotí nástrahy, na které chytáte, zvláště pak návštěvníci čínského původu, ti jsou zvědaví snad na všechno. Dokonce se mi stalo i to, že jsem při krmení spombem čekal s prutem za sebou, až odejdou kolem průchozí turisté, abych mohl nahodit. Najednou cítím tah a jeden čínský kolega mi vzal plnou raketu, otevřel ji a vypadlo krmení na zem. Začal si vše fotit a na všechno se usmívat, nejspíš se chtěl asi podívat, zda tato raketa nepochází od nich nebo nevím, ale na takovou věc si tu člověk musí zvyknout. Pravidelným krmením co dvě hodiny se snažím přelstít nějakého místního kapra, ale marně. Ryby se tu ukazují, ale do večera jsem bez záběru. Atakující chrousti a večerní hejna komárů nás pomalu posouvají na 23 hodinu a my balíme a přesouváme se do kempu, kde dáváme sprchu a malá příprava na ráno a kolem 24 hodiny jdeme spát. Budík natahuji na 4 hodinu ranní a usínám v domnění, že zítřejší den bude o poznání lepší.
Stejná pohádka
Ranní budík, rychle vše pobrat a šup na své místo u vody. Zůstávám na stejném místě jako předešlý den a v domnění, že rozjeté místo z předešlého dne dokrmím a ryby začnou chodit. Nahazuji pruty do vody a s vycházejícím sluncem a probouzení se jezera k životu si užíváme tu krásu. Je zde nádherný výhled na vodu, úžasné hory kolem dokola působí přímo mysticky a teploty odpoledne atakují 30 stupňů ve stínu. Bohužel jsme stále bez kontaktu s rybou, a tak si krátíme čas válením se na dece a nasávání slunečních paprsků a koupání se v jezeře. Je to taková příjemná dovolená s plným servisem, kdy se mi dostává od mé ženy - hezká snídaně, teplý oběd i večeře a já sedím u vody a snažím se vymyslet jak přelstít nějakého kapra k záběru. Bohužel ani dnes se úspěch nedostavil a mé zklamání už na mě bylo znát. V průběhu dne se z vody po víkendových závodech začaly ztrácet natažené bójky, a tak jsem po jedenácté hodině večerní navrhl, že se půjdeme podívat okolo jezera a zítra, poslední den chytání, zkusíme jiné místo. Noční procházka kolem jezera má své kouzlo a já po vyskočení kapra nad vodu v jednom místě skoro na druhé straně jezera byl rozhodnutý, že se na toto místo ráno přesuneme. K autu přicházíme kolem jedné hodiny noční a hned jdeme spát. Tři hodiny spánku není bůhvíco, ale já chci být brzy ráno u vody a poslední den využít na maximum a pokusit se udělat alespoň jeden záběr.
Den „D"
Mám pocit, jako bych zavřel oči na 5 minut a už zvoní budík. Únava z předešlých dní je na mém vstávání znát, ženu nechávám spát a říkám jí, že vyrazím sám a až se vyspí, ať za mnou dorazí. Beru vše potřebné, ověšen věcmi se dávám do chůze. Mám to takových 20 minut pěšky na vybrané místo. Věci se s každým krokem zdají být těžší a těžší, ale dnes mi dává něco najevo, že je to ten pravý den a já se modlím, aby nikdo neseděl na mém vybraném místě. Jsem tu. Nikdo tu není, voda je klidná a začíná svítat. Rychle mapuji dno a za chvíli už letí mé pruty do vody jen cca 50 metrů od břehu. Pár raket krmení, mix turbo pelet a boilie ananas s B17 a pár kuliček jahody a čekám, co se bude dít. Taktika je stejná, co dvě tři hodiny poslat pár raket na vybrané místo a čekat. Za nedlouho doráží žena a začínají se objevovat turisté a lidé, kteří se sem přišli slunit, koupat a užívat si krásný den. Uprostřed jezera je malý ostrov s poutním kostelem, na který denně míří davy turistů a nedaleko našeho místa, kde jsme seděli, byl přístav a kolem 9 hodiny ranní začaly davy turistů proudit po krásných dřevěných lodích na tento ostrov a zrovna přesně přes naše krmené místo. Bohužel jsem si vybral špatnou vzdálenost, ale rozhodl jsem se nic neměnit. Jelikož jsem tam už nakrmil značné množství krmení, rozhodl jsem se vydržet, což se ukázalo jako skvělá věc. První záběr přichází kolem 10 hodiny, malý padák a ihned parádní jízda. Sedím v křesle, a jak to bývá, po dvou dnech bez záběru prvně nevěřícně koukám, co se to děje, ale v okamžiku se zvedám a spěchám k prutu. Je tam po krásném souboji v čistě vodě, kdy kapr zajel do boku, kde byl strom ve vodě, musel jsem i s prutem do vody a za chvíli podebírám prvního svého Bledského kapra. Jen se kapr ocitl v podběráku a já zajásal, ozval se ze břehu potlesk, jak kdyby právě skončilo divadelní představení. Ani jsem ten ruch při souboji nevnímal, ale když jsem se otočil, tak na břehu kolem mé ženy, stálo asi sto zvědavých turistů a tlačili se co nejblíže k vodě a vše co jen šlo, si fotili a natáčeli. Následovalo foto a pokud rybu nedáte do saku a nenecháte, aby se dav rozešel, připadáte si jako filmová hvězda. Desítky lidí fotí vás a váš úlovek. Je to malá daň za chytání v těchto místech, kde proudí kolem jezera davy turistů. Další záběr přichází v pravé poledne a zrovna když mi nad lovným místem přejíždí loď plná lidí. Ryby jsou tu na to asi zvyklé, a tak místní plavidla a ani koupající lidi nevnímají jako nějakou hrozbu. Držím prut v ruce a cítím pěkný tah. Nenápadně přitahuji pomalu kapra ke břehu a zkušeně se vyhýbám zraku turistů. Rybu už mám kousek od kraje a v krásné čisté vodě vidím náš souboj a za chvíli podebírám krásného kapra. Jeho váha se po odečtení saku zastavila na rovných 20 kilo živé váhy. Byl jsem naprosto spokojený, dva dny bez záběru byly zapomenuty a já si vychutnával focení ve vodě s touto krásnou rybou.
Skvělé místo
Už ráno jsem říkal, že to bude to pravé, cítím to, vykládal jsem pořád dokola své ženě tuto větu. Plný emocí a radosti z ulovené ryby jsem opět nahodil a zakrmil pár raketami své místo. Teď už vím, že je dobré, nikde žádná vázka a ryby kolem mého místa projíždějí, a to je super. Dodalo mi to energii, za chvíli podebírám dalšího krásného lysce s váhou okolo 12 kilogramů a říkám si, že s přicházejícím večerem přijde záběrů snad mnohem víc. Pravidelně dokrmuji své místo mix turbo pelet a boilie ananas a jahody a pár rozpůlených boilie B17 fungují skvěle. Nic nepodceňuji a chci využít každou chviličku, co mám ještě dnes k lovu a když mě žena nutí na deku na sluníčko, ať si odpočinu, dělám si do zásoby asi 7 návazců a kompletně si připravuji montáže. 25 lb fluorocarbonu s háčkem a na vlas jahodu nebo B17 a ananasovou 18 mm Pop Up a ke každému přidávám malé PVA se čtyřmi nadrcenými boilie. Chci být připraven!
Kolem 8 hodiny utichá voda i turisté a přichází záběr. Divoká jízda a po krátkém souboji ryba bohužel padá. Ihned měním na rychlovýměném obratlíku montáž a šup s tím do vody. Sedíme mlčky u vody a jen se rozsvítí pouliční lampy, přichází záběr. Šílená jízda, i po lehkém zaseknutí si kapr bere hodně metrů z cívky, než se mi ho podaří zastavit. Dlouhá přetahovaná nebere konce a já vím, že se jedná o velikou rybu. Přitahuji rybu blíž ke břehu, zapínám čelovku a... A do prd... Ihned je nám jasné, s kým máte tu čest. Obrovské tělo lysce nám jezdí pod nohama a já v průzračné vodě vidím, jak je zabořený pusou do dna plného kamene, klacíků a písku a nemůžu dělat nic než se modlit, aby fluorocarbon vydržel a já vyhrál tento souboj. Bylo to nervy drásající a nikdy jsem takový souboj neprožíval a neviděl tak dlouho jako teď. Lítal jsem kolem vody, kapr ne a ne povolit a nechat se přitáhnout. Konečně vítězím! Natahuji ruku s podběrákem a kapra podebírám. Moje radost nebere konce, objímám ženu a moje radost je slyšet hodně daleko. Ihned sundávám návazec kaprovi v podběráku a nahazuji rychle připravenou montáž do vody. Není čas ztrácet čas, hlavně ať tam leží montáž. Žena připravuje vše na focení a já jdu vážit kapra. Po odečtení saku váha ukazuje 24,60 kg. Myslel jsem, že bude mít víc, ale nádherně zbarvený tmavý lysec je třešničkou na dortu za touto výpravou. Pip pip, slyším další jízdu. Kapra dávám v saku do vody a běžím k prutu. Hlídej ho, prosím ženu ať hlídá kapra, ať neuplave a vychutnávám si souboj, který končí podebráním místního sumce, který se přijel nakrmit na mé místo. Rychlá fotka a ihned ho pouštím a utíkám rychle nahodit prut zpátky do vody. Je tam, zbývá mi poslední půlhodina lovu, tak uvidíme. Ani nestačím dojít k vodě, abych se mohl vyfotit s kaprem a další jízda. Scénář se opakoval a za chvíli podebírám o něco menšího vousatého kolegu. Už nenahazuji, jeden prut tam leží a já si vychutnávám večerní focení svého krásného Bledského kapra. Úžasný zážitek, nádherná voda, další zkušenosti a zápis do mého rybářského života. Tentokrát balíme s úsměvem na tváři a usínám vyčerpáním po třech dnech s minimem spánku. Další dny si užíváme na kolech ježděním do místních hor, které jsou opravdu krásné a krajina ve Slovinsku je opravdu nádherná.
Prostě dovolená, jak má být.
Lukáš Nedělka
