Loňské vánoce jsme se rozhodli strávit v teple a užít si zaslouženou dovolenou. Zavítali jsme na Kanárské Ostrovy a nemohli jsme jinak než zajet na legendární a proslulé jezero Embalse de Chira, kde se nacházejí opravdový kapří krasavci a pokusit se ulovit alespoň jednoho z nich.
Začíná plánování
Čas letí jako bláznivý a už nezbývá nic jiného než začít plánovat a balit na vytouženou dovolenou. David Beecham je správcem zdejší nádrže a veškeré záležitosti řeší on. Nezbývá než se s ním domluvit a zamluvit vše potřebné. Na ostrově se nachází několik přehrad. Tyto přehrady zde slouží jako záchytné nádrže vody, která stéká ze skal a slouží místním obyvatelům k zalévání svých polí a plantáží s banány a jiného tropického ovoce. Nejznámější zdejší přehrady jsou Soria, Las Niňas a Chira, na které jsme chtěli rybařit. Na tuto přehradu si můžete přijet zarybařit i bez zkušeností o lovu a potřebného vybavení. Pokud sebou nechcete tahat několik kilogramů svého vybavení a krmení, nemusíte. Po domluvě vám potřebné vybavení pro lov kaprů bude zapůjčeno, a i správce rád poradí, kde a na jakých místech se s úspěchem loví. Případně pokud chcete rybařit i přes noc, zapůjčí vše potřebné a zajistí i ubytování a stravu. Nicméně nic není zadarmo a na místní ceny za služby a rybaření si budete muset rozhodně připravit větší obnos peněz. Ani my jsme neměli v plánu tahat veškeré vybavení potřebné k lovu, a tak jsme po několika emailech byli domluveni na 23. a 24. prosince, což byli jediné dva dny, kdy bylo na jezeře volno a nikdo zde neměl zamluvenou rezervaci. Štědrý den na rybách se nám velice zamlouval.
Balíme kufry a vyjíždíme
Je tu den odletu 22. prosinec. Těšíme se až přistaneme a kdo také ne, když místní teplota se pohybuje kolem 24 stupňů celsia ve stínu a nebe bez mráčků. Pomalu soukáme potřebné oblečení a další věci do kufrů a já z vytaženého potřebného vybavení na chytání, které jsem měl připravené, že si sebou vezmu, pomalu vybírám jen to nejnutnější. Člověk by nevěřil tomu, kolik rybářské vybavení zabere místa, natož pak kolik váží. Naštěstí jsme se rozhodli, že pruty a další potřebné vybavení nebudeme sebou vozit a zapůjčíme si ho na místě. Beru jen to nejnutnější, co potřebuji. Jak se říká, nejdůležitější je poslední metr návazce, proto beru sebou i náhradní šňůrky, háčky, olova a další potřebnou bižuterii k vytvoření montáží a dále pak krmení. Dva kilové balíky Rapid boilie Kapřího Guláše a nové fialové Pop Up by snad mohli stačit. Bohužel více věcí a návnady se do kufrů již nevešlo a já si zahrával s myšlenkou, že v místním supermarketu koupím alespoň kukuřici v plechovce na nějaké to zakrmení. Pokud ale nechcete sebou tahat žádné krmení, dá se zakoupit u správce, ale při dotazu, co je to za krmení, jsem dostal odpověď – dobré, nemusíte se bát. Kilo boilie zde stojí v přepočtu nějakých 700 Kč, proto jsem neváhal si vzít svoje vlastní a nespoléhat se na jejich „zlaté kuličky“!
Jsme na místě
Za nějakých 5 hodin letu jsme na místě. V místní půjčovně na nás už čeká zamluvené auto a po vyřízení všech záležitostí dáváme svá zavazadla do kufru a vyjíždíme směr Las Maspalomas, kde máme domluvené ubytování. Po zabydlení si dopřáváme procházku po okolí a večer před příchodem na pokoj utíkám do místního supermarketu a útokem beru z regálu posledních 6 plechovek kukuřice. Večerní telefon se správcem jsem svojí lámanou angličtinou ustál a po vysvětlení cesty a na co si dát pozor se domlouváme na 8 hodinu ranní.
Cesta necesta
Ráno ještě za tmy balíme vše nezbytné a vyjíždíme něco málo po 6 hodině ranní. Cesta na zdejší jezero je náročná a rozhodně se teple oblečte. Cesta z města netrvá dlouho a zanedlouho se před námi začne zvedat silnice s prudkými zatáčkami. Místy je silnice velice úzká a dává zabrat. Celou cestu jsem řadil dvou maximálně třetí rychlostní stupeň a venkovní teplota s přibývajícím stoupáním rychle klesá. Konečně jsme na místě a teplota se zastavila na 9 stupních celsia. Následovalo oblékání a čekání na správce.
Jde se na věc
Za malou chviličku přijíždí černý terénní vůz s bílým člunem na střeše a zastavuje před závorou. Good morning friends, vítá nás David a po potřesení ruky ho následujeme prašnou cestou dolu k jezeru. Pomalu se nám otevírá celý pohled na jezero. Veliká přehrada a všude přítomné vysoké kamenité hory kolem vás působí skoro mysticky a toto místo má své jedinečné kouzlo. David nás okamžitě zásobuje informacemi, kde, co a kam dát a kde budeme. Z auta vytahuje domluvené vybavení a nosí ho rychle k vodě. Lehátko, pruty, stojan, všechno hází na jednu hromadu a já při prohlížení tohoto vybavení trošku žasnu nad jeho stavem a funkčností. Nicméně sestrojujeme potřebné vybavení. Vytahuji návazce a krmení a zanedlouho nám David zaváží udice do míst, kde prý stoprocentně přijde nějaký záběr. Po další rozpravě jsme řekli, že vše ostatní zvládneme a s ohlášením, že pro nás přijede až večer po rodinné oslavě, odjíždí. Paráda! Celé jezero máme pro sebe. Zdejší jezero na první pohled vypadá mělce, ale zdání klame. Montáže pokládám cca do 6 metrové hloubky s jednou kuličkou Kapřího guláše a fialovou popkou a kolem házím cca 20 kuliček boilie a zasypávám to vše jednou plechovkou kukuřice. Slunce už vylezlo nad hory a sluneční paprsky začínají pomalu prohřívat naše těla. Píp píp - asi hodinu po zavezení se ozývá můj pravý prut. Rychlým sprintem jsem hned u něj a přisekávám. Žádný tah, jen zásek do prázdna. Škoda! Stahuji prut a zjišťuji, že jsem o celou montáž přišel. To zamrzí! Navazuji proto novou montáž a pomocí člunu zavážím zpět na zakrmené místo. Do hodiny přichází záběr na můj druhý prut. Utíkám k prutu a jemně přisekávám. No do pr..kýnka, je opět pryč! Scénář se opakuje a já opět přišel o svoji montáž. To snad není ani možné. Ryby se zde chytají minimálně a já mám během dvou hodin dva záběry a ani jeden jsem neproměnil. Nechápu to, že by škeble nebo nějaká hrana ve vodě, přes kterou vždy montáž uříznu? Nechci nechat už nic na náhodě a vážu montáž alá Pálava. Potahovanou šňůrku a hlavně pořádnou fluorocarbonovou šňůru Shock Shield v průměru 0,42mm. Naštěstí jsem měl celé klubko sebou a tak odmotávám cca deset metrů této šňůry a pomocí uzlu ji připojuji ke kmenovému vlasci. Zavážím zpátky montáž a opět kolem montáže rozhazuji cca 15 kuliček Guláše a půl plechovky kukuřice. Do večera bohužel už žádný záběr nepřichází a my pomalu balíme a čekáme na Davida, až dorazí pro své vybavení. Bohužel tyto dvě výpravy se budou odehrávat pouze přes den, jelikož povolení ke dvěma nocím u vody si žádá zvláštní povolení, ale hlavně cena za chytání přes noc je opravdu nemístná a proto jsme se rozhodli pro chytání jen přes den. Za chvíli David přijíždí lehce obveselen ve své dodávce a při pohledu na jeho chůzi dolů k vodě bylo znát, že je již značně oslavou unavený. Stahujeme pruty a po naložení se loučíme a s přáním pěkného večera. Odjíždíme zpátky do města a jsme trošku skeptický, zda druhý den ráno opravdu dorazí.
Druhý den o poznání lepší
Ranní budíček a opět náročná jízda tisíce zatáček začíná. Dnes je 24. prosince a my si jako jediný dárek k vánocům přejeme krásného místního kapra. Další slunečný den na rybách nás žene vzhůru k nádrži a jen si říkáme, že nebudeme muset na Davida dlouho čekat a že dorazí. Kupodivu přijíždíme k závoře, která je již otevřená a při pohledu dolů k jezeru vidíme, jak má David vše připravené a nachystané pro nás. Nádhera! Po krátké debatě o tom jak se oslava táhla až do rána, uznal, že nemá cenu jít spát a tak přijel dřív, aby nám vše předal. Po rozhovoru, že jsem včera o všechny ryby přišel, mě informoval o tom, že je na dně veliké množství kamenů ostrých jako břitva a že se to tu občas stává. Opět odvážím všechny pruty do míst jako předešlý den a ke každé montáži přidávám pár kuliček boilie Kapřího Guláše a půl plechovky kukuřice. Pruty jsou ve stojanu a my usedáme a dopřáváme si ranní kávu a čerstvé bagety.
Za necelé dvě hodiny se ozve Míši prut. Prudký záběr a neskutečné odvíjení vlasce, které jsem snad ještě neviděl. Míša se rychle zvedá z lehátka, bere prut do ruky a lehce přisekává a začíná krásný souboj. Modlím se, abychom dostali kapra konečně do podběráku. Povedlo se! Nádherný místní bojovník je v podběráku. Míša má obrovskou radost a já ji po pár fotografiích pomáhám s kaprem zpátky do vody. Radost je opravdu veliká! Krásný vánoční dárek. Po malé oslavě v podobě studeného piva jdu zavést stažený prut a ve chvíli kdy pokládám Míši montáž do vody, dostávám záběr. Míša utíká k prutu a opakuje se stejná scéna jako včera. Lehce zasekne a než dojedu ke břehu, má již prut stažený a vidím, že celá montáž opět chybí. To snad není ani možné. Proto převazuji i druhý prut. Namotávám cca 10 m Shock Shieldu a i návazec dělám pro jistotu tuhý z potahované šňůrky. Jako nástraha se jim velice líbí jedna kulička Kapřího Guláše a nová testovaná fialová Pop Up, proto neměním a jedu zavést svoji montáž. Scénář se opakoval a ve chvíli, kdy jsem daleko od břehu a pokládám svoji montáž, dostává Míša další záběr a než přijedu zpátky už má kapra v podběráku. Byl to krásný šupináč a skóre 2:0 pro Míšu. Další záběr přichází za necelé dvě hodinky i na můj prut a já konečně cítím, jak ryba drží a začíná krásný souboj, bohužel i tento souboj jsem nedokončil, a sice když se veliké tělo kapra otočilo těsně před podběrákem a kapr se vyřízl. Smůla mě provázela a já jsem za celou sezonu neztratil tolik ryb jako zde. Je to prostě smůla. O to víc mě potěšilo, když se ještě těsně před příjezdem správce rozjel Míši prut a připisuje si třetího místního krasavce. Tato výprava byla úžasná. Krásné ryby, příroda a nádherné jezero, které uchvátí snad každého rybáře. Bohužel se mi nepodařilo vytáhnout ani jednoho místního krasavce, ale Míša dokázala každý svůj záběr proměnit a mohli jsme naši výpravu hodnotit jako velice úspěšnou. Kaprům evidentně naše boilie chutnalo a bylo to znát i na počtu záběrů. Kolem 18 hodiny dojíždí David a po naložení všech věcí a s přáním krásných Vánoc se loučíme a odjíždíme směrem k pobřeží, kde zaparkujeme své auto a v teplotách 20 stupňů nad nulou si dopřáváme příjemnou vánoční procházku a i výbornou večeři v místní české hospůdce. Co říci závěrem? Ostrov Gran Canaria je krásný ostrov. Pokud sem někdy zavítáte, rozhodně doporučuji návštěvu místního jezera a pokusit se zde chytit nějakého místního krasavce.
Luky a Míša
