Je začátek října, což znamená nejlepší měsíc na lov kaprů. Je jasné, jak tedy dopadla nabídka mého kamaráda Petra na dvoudenní výpravu na jih Čech. Nechci jet sám a tak zvedám telefon a volám svému nejvěrnějšímu parťákovi. Otec samozřejmě potvrzuje účast. Po příjezdu na místo zjišťujeme od okolních rybářů, že to nebude žádný kaprařský tankodrom, který jsme očekávali. Vinou je prý nestálé počasí, tlakoměr si dělá, co chce, chvíli teplo, chvíli zima a to působí na kapry letargicky. Klukům tvrdne úsměv na tváři, ale jestli koukali na předpověď počasí jako já, tak musejí vědět, že nás čekají celkem teplé dva dny s nočním deštíkem, což se nejeví vůbec špatně.
S tátou jsme si vlezli na levý kraj, kde začínalo rákosí. Petr s kamarády si zabrali střed a pravý kraj až k hrázi. Po postavení bivaků si sednu na židličku a sleduji, co bude dělat a jakou strategii lovu zvolí pravá strana našich rybářských kolegů. Většina z nich tahají z futrálů feederové pruty a všichni krmí cca 50 metrů od břehu. Já, abych se odlišil, volím úplně jinou strategii a to tu, že budu krmit a chytat v co nejdelších vzdálenostech, co to půjde. Už jen z důvodu velkého rybářského tlaku na této vodě. A kde jinde ryby budou než uprostřed rybníka, a nebo u rákosí, kde mají klid. Vrhám svých třicet zamražených doma připravených krmných koulí do 80 metrové vzdálenosti, kde hladina vypadá jako po náletech v Perlu Harboru, kam taky nahazuji první udici. Druhou udici nahazuji stejným směrem, ale ještě nejméně o 20 metrů dál, takže druhá udice leží ve 100 m vzdálenosti od břehu bez jakéhokoli zákrmu. Jen pro zatraktivnění používám pastu, kterou obaluji boilies. Táta zvolil pár kuliček boilies ke každé montáži a bude čekat na větší kusy. Má strategie se jeví velice schůdně a jako třetí vytaženou rybu pokládám na podložku krásného šupináče 75 cm rovných 7 kg.
Potom přišla série ryb, které se na podložku nepodívaly, protože začaly padat při zdolávání. A nepadaly jen mně. No nic, nezbývá, než si začít hrát s montážemi. Vytáhl jsem z krabičky návazec, který mi fungoval z brzkého jara ve studené vodě, kde jsem musel vše také velice zjemnit. Tak a je po problému, zjemnění montáže a zmenšení nástrahy pro mě znamenal krok kupředu a podložka na ryby byla opět mokrá. Všechny záběry jsem měl na levou udici, která ležela na rozkrmeném koberci. Četnost záběrů nepřestávala ani večer. Můj příposlech se stal úhlavním nepřítelem tátovi, který už vyhrožoval, že půjde do vody za těma dorostencema, které pořád tahám. Z důvodu ohleduplnosti a vyčerpání prut už nenahazuji a jdu si lehnout v domnění, že nás už příposlech nebude rušit. Po dvou hodinách ten neřád zase pípá a já úplně rozespalý vybíhám k druhému prutu, který ležel bez záběru rovných 8 hodin. Sekat nebylo ani moc potřeba, protože ryba prostě jela. Po pár otočení kličkou navijáku zjišťuji, že to nebude žádný kapří dorostenec. Z bivaku se ozvalo: „Bude potřeba velký podběrák“? Bez ostychu říkám, že ano a po chvilce mi táta podebírá krásně vypaseného lysce 70 cm. Po rozloučení s kapříkem už ani druhý prut nenahazuji a jdu spát. Po půli probděné noci jsem vylezl o dvě hodiny později, než všichni ostatní. Jen co rozepnu bivak, vidím, jak táta akorát zasekává. Prut se ohnul až k navijáku a ne a ne rybu zastavit. Po zhruba odmotaných 20-ti metrech se podařilo rybu otočit a na tátovi je vidět jak tlak a nervozita stoupá. Přestal komunikovat a plnými doušky si vychutnává souboj. Po dobrých 15 minutách se vměstnal do podběráku nádherný šupináč a mě bylo jasné, že překonal svůj, ale i můj rekord, který jsme doposavad měli. Po řádném zvážení, focení a měření se ihned kapr vrací do své domoviny a to je na rybách to nejkrásnější. Kapří obr odplouvá a rybář se zaslouženě prsí na břehu. Táta je ve svém živlu a říká: „Tak mladej konečně tě mám“ na to ihned reaguji: „ Ještě domů nejedeme, tak nejásej předčasně“. V duchu jsem si ale říkal: „To mám co dělat“. Odpoledne mi přijde záběr a já zdolávám svého prvního jesetera, který mi udělal moc velkou radost, ale za nimi jsem nepřijel. Během noci jsme ještě vytáhli pár kapříků, kteří se s dopoledním tátovým obrem vážícím 11,5 kg a měřícím 86cm nemohli rovnat. K ránu jsem se nejméně třikrát soukal ze spacáku a vybíhal k rozjetým udicím, ale výsledek byl podobný, samí dorostenci do 60 cm .
Ráno po snídani jsem začal pomalu balit, ze stolu sbírám rozmáčené zbytky boiliesu z noci, které rozmačkám, a po chvilce se mi v ruce utvoří hmota, kterou jsem se rozhodl obalit boilies na poslední náhozy. Do toho táta říká „Za dvě hodiny odjezd, tak ať to balení odsejpá“. Při skládání bivaku jsem si nevšiml, že se mi rozjela udice, musel na mně křiknout až táta: „Tome, ty to neslyšíš“? V tu ránu jsem u ní stál a zasekl. Okamžitě jsem cítil mohutný tah ryby, u které se nedařilo změnit směr, ryba si to valí přímo k rákosí, kde je mělká voda a vázky. Naštěstí tah ryby postupně slábnul a do rákosí jsem ji nepustil. Asi po patnáctiminutovém boji jsem měl u podběráku také kapří prasátko s mohutným ocasem. Dostat ho do podběráku nebylo vůbec snadné. Měl jsem strach, že moje jemná montáž ten nápor nevydrží. Vše se nakonec podařilo a věřte nebo ne, krásný kapr šupináč vážil také 11,5 kg a měřil rovných 86 cm. S tátou na sebe hledíme a dvojhlasně říkáme: „To je snad ten samej“. Trošku zaskočeni pořizujeme fotografie a rybu pouštíme.
Na břehu se seběhli všichni rybáři a začali vést diskuse o jedné velké náhodě a to o rybě chycené dvakrát během jednoho dne. Až domácí rozbor snímků ukázal, že se nejednalo o totožné kapry, ale o nádherné kapří bratry.
Shrnutí úlovků z této výpravy:
- 40% kaprů jsem chytil na kombinaci plovoucího a potápivého boilies obaleného obalovací pastou - Vyzutý Tonda a Oliheň obalena Olihňí. Tato kombinace nám přinesla oba velké kapry i jesetera.
- 60% kaprů jsem nachytal na kombinaci plovoucího a potápivého boilies obaleného obalovací pastou – všechny komponenty byly příchutě Kapří guláš
Zkrmeno
- 4Kg krmného boilies, vyházeného kobrou
- 30 kusů krmných koulí - složení: 50%fermentovaná kukuřice,10% tygří ořech,10% halibut pelety,15% pšeniční šrot,10% kukuřičný šrot, 4%rozmáčené pečivo, 1%řepka(pražené)
Nejůspěšnější montáže
- Olověnka - závěska - zátěž 99 g – svlékací šňůrka semi-stiff camou – broček - 2 až 5 cm svlečené šňůrky k háčku MTC Gripper velikosti č.8 – půl plovky18 mm, půl potápivého boilies 18 mm – celé tence obaleno pastou
- Olověnka – in-line zátěž 85 g – kombinovaný návazec z fluocarbonu a měkké pletené šňůrky s bročkem umístěným 2 až 5 cm od háčku MTC Gripper velikosti č.8 – půl plovky18 mm, půl potápivého boilies 18 mm – celé tence obaleno pastou
Děkuji klukům z Mivardi pobočky v Horních Počernicích, hlavně Honzovi za vřelý a profesionální přístup k zákazníkům a Drahošovi za jeho pomoc, správného výběru kapřích dobrůtek.
Tomáš Kos
