Každý rok se něčemu naučíme, a tak tomu bylo i letos, kdy nám příroda ukázala, jak umí v jarním období potrápit nás rybáře. Z předešlého roku jsme byly namlsaní, že kapři brali již celkem brzy a ochotně přijímali naše návnady a nástrahy, ale letos byla zima silnější a delší, což se celkově podepsalo na aktivitě ryb a probuzení přírody ze zimního spánku.
Jelikož se věnuji lovu kaprů převážně na řece, tak se snažím řídit několika pravidly, která se mi v minulé sezóně osvědčila, ale nyní jsem se přesvědčil, že může být vše zcela jinak. Letos teklo z hor velké množství tzv. sněhové vody, což je studená voda, která stéká z hor vlivem tání sněhu a ochlazuje řeky. Když se k tomu přidá i pomalejší oteplování venkovního vzduchu, rázem můžeme stát před zcela diametrálně rozdílnou situací, než byla jiné roky předtím. Letos teplota vody dost kolísala, a to právě díky sněhové vodě, tak i díky proměnlivému počasí. Jeden den mohla teplota vody dosahovat k 15 stupňům, druhý den spadla teplota klidně o 3-5 stupně, což byl návrat v čase a tomu jsme museli přizpůsobit celkovou taktiku lovu.
%fotobox-3-1%
První věcí, která se pro mě letos změnila, byla ta, že místa atraktivní minulý rok byla letos brzy obsazována rybáři, a tak jsem se snažil kapry lokalizovat jinde. To mě ani tolik nemrzelo, jelikož jsem se dozvěděl, že místa z minulého roku už letos tak plodná nebyla. Mohlo to být zvýšeným tlakem na tato místa, špatně zvoleným krmením do studené vody nebo i množstvím krmení. S krmením to chce v podobném počasí jako letos pracovat trochu jinak, a hlavně pokud je voda stále studená nebo se ochladí, tak je kolikrát lepší krmit opravdu střídmě nebo skoro vůbec a snažit se ryby odchytat s atraktivní nástrahou i krmením. Takto se mi dařilo nějaký čas lovit a vyzkoušel jsem několik míst, kde se mi podařilo úspěšně dělat záběry, ale stále mi chybělo štěstíčko na nějakého labského mohykána. Lov jsem si plnými doušky užíval i tak, nemusí jít přece vždy jen o velké ryby. Když jsem se ale dozvěděl, že se mé oblíbené místo uvolnilo a tlak tam polevil, rozhodl jsem se opustit dosavadní lovná místa a vydal jsem se vyzkoušet štěstí do klidné říční vody, kde jsem již několik pěkných ryb ulovil.
Zprvu jsem nebyl úspěšný a pomalu si myslel, že tato místa opravdu letos nevydají pěkné ryby, ale stačila jedna vycházka, aby se vše otočilo a mohykáni ochutnali mé nástrahy. Sázka na jednu kartu se vyplatila, večer přijíždím k vodě, rozbaluji vše potřebné, pruty umísťuji na svá místa. Jeden do mělčiny ke stulíkům a druhý přímo do koryta. Tento večer měla přijít i menší změna počasí, což mě podnítilo k tomu věřit a setrvat, nepropadnout tzv. trudomyslnosti a neříkat si, že letos už mi jaro nevyjde. To prostě ne... Před koncem povolené doby lovu se mi daří zdolat šest kaprů kolem 9 kg, což bylo super a vlilo mi to novou energii do žil. Má taktika je přece jen správná a záběry přichází od váhově hezkých ryb. Stahuji pruty, jdu spát, ale to se mi moc nedaří, takže vstávám již brzy před čtvrtou hodinou, vše připravuji, vařím kávu a čekám až budu moci nahodit své montáže zpět do řeky. Ten čas konečně přišel a já s napětím očekával, co se bude dít. Netrvalo dlouho, záběr přišel, vypadal jako od tlouště, a to zprvu i souboj. Ten se nakonec proměnil v boj o nervy, který pro mě dopadl vítězně a já ulovil sice již vytřenou rybu, za to pro mě velmi cennou. Královna, kterou jsem si přál ulovit. Bílá paní s váhou 18,5kg... Děkuji svatý Petře!
%fotobox-3-4%
Tato krátká výprava mi přinesla ještě několik krásných ryb jako ještě nevytřenou 11 kg jikernačku a labské skoro metrové torpédo. Podařilo se mi ulovit všechny „cílové ryby", jak mohykána, tak nevytřenou jikernačku, tak pořádného šupinatého dlouhána. Jedna z výprav, která vyšla za jedna a nikdy na ní nezapomenu. Byl jsem rád, že jsem nepropadl trudomyslnosti a věřil následující taktice, při dlouhodobém lovu i následně koncem jara, při krátkých vycházkách.
Dlouhodobé navštěvování jednoho místa je výhodné v mnoha ohledech, a to převážně v tom, že máte možnost zmapovat chování ryb, při různých situacích. Vyplácí se i předkrmování, ale i to musí být s rozumem. Když jsem jezdil k vodě za chladných dní, ať už krmit nebo chytat a teplota vody spíše klesala, krmil jsem méně, více rozpustnými návnadami jako jsou mé oblíbené kuličkové pelety Devil Squid. Naopak, když se oteplovalo, přivával jsem více boilie, které ve vodě spíše vydrží, než např. pelety, ale množství pelet jsem neměnil. Ty se ve vodě rozpouští a nebál jsem se využívat je i ve velkém množství.
Při krátkých vycházkách jsem krmil podobně, jen jsem si místa dlouhodobě nepřipravoval, spíše jen den, dva dopředu jsem vyrazil s krmením, které jsem zatraktivnil zálivkou z liquidfoodu Krill, jelikož jsem hodlal chytat s atraktivním krmením i nástrahou, abych záběry dělal co nejrychleji a nejvíce.
S příchodem léta jsem opustil oblíbené místo a vydal se zkoušet něco trochu odlišného, ale v letním období, velice produktivního. Lov v podjezí. Ten může být kolikrát dosti zrádný, ryby nepřijímají potravu ze všech míst, někde je problém udržet montáž na dně, jindy je to prostě o počasí a chuti ryb, které se při změně počasí stáhnout do jiných míst a podjezí vyhasne.
Hlavním důvodem, co mě láka na podjezí, je šance na ulovení kaprů i v horkém letním počasí a druhým důvodem je tzv. Urban fishing, jak nazýváme lov kaprů ve městě, jelikož jezy se nejčastěji vyskytují v městech nebo jejich blízkosti. Proč je možnost ulovit kapra v podjezí i v době vysokých teplot, kdy ryby moc neberou? Hlavním důvodem je samotný jez, který prouděním okysličuje vodu, což je zde alfou a omegou toho, proč se zde přes léto zdržují kapři i ostatní rybí druhy. Vysoké teploty z vody doslova vysávají kyslík, který potřebuje každý živý tvor a jelikož kapr není úplný hlupák, bude tam, kde je ho dostatek a kde mu bude dobře. Stejně tak to je s přirozenou potravou, které je v okolí jezu v letních měsících dostatek, právě z důvodu většího podílu kyslíku ve vodě.
%fotobox-3-7%
Kde pod jezem lovit? Během letních dnů, kdy je opravdu teplo, se vyplácí usedat co nejblíže jezu a tam i umisťovat své montáže. Nejvíce se mi osvědčily tišiny, případně rozhraní mezi proudem z jezu a klidnější vodou. To byly takzvané „hot spoty", které přímo pod jezem fungovaly hlavně během dne, ráno a v podvečer. Noc, jak jsem zjistil, byla spíše o náhodných záběrech, nebo byly noci zcela bez záběru. To mi vrtalo hlavou, ale za čas jsem zjistil, že se musím začít stěhovat. Den jsem tedy trávil přímo v podjezí a na noc jsem se stáhl níže po proudu. Nejdříve se nic nedělo, ale nakonec jsem zřejmě narazil na kapří stezku a zjistil kudy ryby k jezu převážně projíždí a že se zřejmě opravdu přes léto nezdržují pouze přímo pod jezem, ale umí velice rychle zmizet a rozjet se na noc do jiných částí řeky.
V létě jsem podnikal spíše rychlé akce, stejně jako na konci jara. Tomu jsem podřizoval i taktiku. Jelikož byly ryby aktivní, nebál jsem se krmit pravidelně i si místa předkrmovat celkem slušným množstvím krmení. Jako nástrahy jsem volil spíše atraktivní nástrahy, abych v rychle proudící vodě držel dobrý pachový signál, což se mi velice osvědčilo hlavně na hraně proudu a pomalejší vody. Do tišin u jezu jsem se naopak nebál nastražit Hardballs.
Sezóna je téměř u konce, já se věnuji spíše rodině, ale občas vyrazím, tak jsem zvědav, zda se mi bude dařit a budu si i nadále plnými doušky užívat pobyt u vody, kdy kapři spolupracují. To přeji i Vám čtenářům a někdy brzy na slyšenou.
Za Mivardi Team
Jiří Špinka
%fotobox-1-10%