V zimě jsem si naplánoval první zahraniční výpravu na svazovou vodu na duben. Bohužel jsem se v práci dozvěděl, že duben nepřichází v úvahu. Z této zprávy zrovna dvakrát nadšený nejsem a přesouvám tedy cestu na riskantní březen. Počasí není v tomto měsíci úplně ideální, ale mě už „svědí ruce“ a proto neváhám ani vteřinu a veškeré přípravy směřuji na tento termín. Vybral jsem si revír, na kterém jsem nikdy nelovil a informací o něm jsem měl jen málo. Pár slov o jezeře jsem získal díky kamarádovi, který se zná s jedním místním rybářem. Bylo to tedy vše na dlouhé lokty.
Na cestu vyrážím se svou ženou, které slibuji teploty nad deset stupňů a víceméně slunečno. Dvacet kilometrů před cílem leží kolem dálnice zhruba metr sněhu. Podívám se na ženu a vidím, že je zle. Požádám jí, aby vyfotila zasněženou krajinu a odpovědí mi je, že na to rozhodně nemá náladu. Nicméně, kilometr po kilometru klesáme a krajina se rychle mění. Za chvilku není po sněhu ani památky a to se projevilo i na náladě ženy. Přijíždíme k revíru a chvátám za správcem, abych si zakoupil povolenku. Ptám se ho na aktivitu ryb, teplotu vody... Ryby moc neberou a teplota se pohybuje kolem 8 stupňů. Super, říkám si v duchu. Chytej na Monster Kraba, říká mi správce. V takto studené vodě jsem si chtěl sednout co nejblíže k hrázi, kde se nachází nejhlubší místa. Bohužel tyto „horká“ místa jsou obsazená a tak se s nelibostí usazuji na samotném přítoku.
Rozbalíme bivak. Postavím stojan, připravím montáže, nahodím... a čekám. Fouká velmi silný, studený boční vítr. Stojan zatěžuji těžkými kameny a strachuji se i o bivak, který dostává co proto. Jedinou radostí mi v tuto dobu dělá zjištění, že se do auta vejde lehátko a žena bude moci spát tam. Po několika hodinách mi přichází na jeden z prutů pomalý padáček. Přisekávám a zdolávám kapra kolem 60cm. Žádný obr, ale je to moje první ryba v sezoně a mám z ní velkou radost. První den zdolávám ještě dvě ryby podobné velikosti.
Druhý den zdolávám opět kapry do 60cm a první větší rybu s váhou 13kg. V tuto chvíli jsem již byl 100% přesvědčený, že vše dělám správně. Okolní rybáři neudělali tolik záběrů jako já a to měli k dispozici lepší místa. Po obědě jsem zašel prohodit pár slov s rybáři ze Slovinska, kteří chytali nedaleko hráze. Za tři dny udělali jediný záběr od menšího kapra. Zítra balí a pojedou domů. Domluvil jsem se s nimi, že se přestěhuji na jejich místo, a tak se i třetí den stalo.
Opět vybalujeme věci z auta, připravuji pruty... hotovo, jsme na novém místě, vše je připraveno. Ještě ten den zdolávám kapra lehce nad 15 kg. Následující den se na obloze objevuje sluníčko, vítr však neustává. V kýblu si rozdělám Method mix Rapid, který vylepšuji rozpůlenými kuličkovými peletami kapří guláš a vše ještě zalévám dvěma lahvičkami dipu česnek-chilli. Kuličkové pelety kapří guláš jsou na kořeněné bázi a ve studené vodě pracují bezvadně. Dip česnek-chilli je rovněž jako dělaný do těchto podmínek. Vůbec neřeším to, že kuličkovky nekorespondují s příchutí dipu. Naopak je to kolikrát ku prospěchu věci. Naspomboval jsem před sebe cca 5 raket, dokrmil kobrou ještě pár kuličkovek a dál čekal. Na této vodě je zakázaný člun i zavážecí lodička. Musíte se spolehnout pouze na sebe a své zkušenosti a v neposlední řadě i na kousek štěstíčka. K dispozici jsem měl pouze zakrmovací prut a vnadící kobru. Marker jsem si pro jistotu zapomněl doma. Na této vodě chytá ten, kdo je schopen dohodit za hranici 100m, což je celkem problém, jelikož zde skoro celý den fouká silný boční vítr. Minimálně jednou denně se vítr otáčel a foukal i do zad. To jsem okamžitě stahoval pruty a s pomocí silného větru jsem házel i za 150m, což jsem poznal díky vymotané pletence a začátku vlasce. Jak jsem si všiml, této větrné výhody jsem využíval kupodivu jen já. Čtvrtý den zdolávám ve dne kapry až do 14kg.
Kvůli zimě a velkému větru chodíme spát většinou už ve 20h. Ve 22h mi přichází pomalá jízda. Přisekávám a vím, že větší rybu jsem na prutu tuto výpravu zatím neměl. Prut je ohnutý jako luk a ryba pomalinku odplouvá ode mě a bere si metry vlasce z cívky. Po nějaké době rybu otáčím a největší boj se přenáší v příbřežních partiích. Po několika marných pokusech nakonec úspěšně navádím rybu do podběráku. Posvítím na ní čelovkou a je mi jasné, že tento kapr bude atakovat váhovou hranici 20 ti kg. A opravdu, po odečtení vážícího saku se váha zastavuje na 20,1 kg. Jsem nadšený, nejsem schopný spát a tak přešlapuji ve větru kolem nahozených prutů. Jen rybář může chápat v plné míře mojí radost. Ten večer zdolávám spoustu dalších ryb do 14kg.
Ráno vstávám, přehazuji pruty a jdu na chvilku za správcem. Od něj se dozvídám, že je moje ryba zatím největším chyceným kaprem v této sezoně. Má radost se vystupňovala na maximum. Vracím se za ženou a dělím se s ní o radost, kterou bych patrně sám neunesl :o) Další dny probíhají podobným stylem – pár raket metoďáku, hrst kuličkových pelet a pár kuličkovek nakobrovaných do prostoru přede mnou. Chytal jsem víc a víc ryb a více a více jsem přitahoval pozornost ostatních rybářů a správce. Vedle chytající rybáři se přišli zeptat, na co chytám a jestli bych jim dal pár kuliček. Stejně tak mě o boilies požádal správce, což mi rovněž značně zvedlo i tak již dobrou náladu. Jsem na jezeře poprvé a hned takový úspěch. A to výprava ještě nekončila.
Po obědě mi v největším větru přichází opět pomalý, nevýrazný záběr. Přisekávám a ryba znovu pomalu odplouvá směrem ode mě. Jsem si naprosto jistý, že se jedná o mnohem většího kapra, než kterého jsem chytil v noci. Na cívce vidím, že mi zbývají poslední metry pletenky a brzy nastoupí vlasec. Proto jsem se rozhodl, že rybu otočím. To se nedaří a o rybu přicházím. Výčitky, naštvání…však to všichni známe. Jednou jsi dole, jednou nahoře. Tak lehce se to řekne a tak špatně se to prožívá. Nic se nedá dělat, je to pryč.
Předposlední den zdolávám kapra 17 kg. Nádherně stavěný lysec. Poslední den je počasí téměř dokonalé, vítr téměř nefouká a sluníčko příjemně hřeje. To se však negativně projevuje na aktivitě ryb a poslední den zdolávám 2 menší ryby.
Výprava byla velice úspěšná. Na vodě, kde jsem byl poprvé a nemohl jsem použít člun a echolot, jsem dosáhl obrovského počtu záběrů. Nachytal jsem ryby od 2 do 20,1 kg a zároveň největšího kapra chyceného tento rok na této překrásné, ale těžké vodě. Během týdenního chytání jsem spotřeboval pouze 2,5 kg method mixu a 2,5 kg kuličkových pelet kapří guláš. Na chytání jsem používal novinku pro tento rok boilies Rapid Crazy Liver – bláznivá játra s pop-upy a obalovací pastou stejné příchutě. Můj úspěch byl založený na odlišné strategii lovu, než u ostatních rybářů. Krmil jsem hodně málo a krmením, které ve vodě okamžitě pracovalo. Navíc metoďák a kuličkovky rybu nezasytí, rozhodně ne v množství mnou použitém. Úplně jsem z krmení vynechal boilies a partikl, na rozdíl od ostatních rybářů. Jako jediný jsem záměrně využíval síly větru při náhozech.
A v neposlední řadě mě podrželo kvalitní boilies pod háčkem, které pracovalo naprosto fantasticky. Zhruba po půl hodince se na kuličce vytvoří slabá atraktivní vrstva, takový šlem. Ten je pro ryby velice atraktivní, boilies pak přijímají s mnohem větší důvěrou. Když se podíváme pod vodu, tak veškeré kameny, větve jsou jakoby oslizlé. Právě proto je takové boilies pro kapra mnohem přirozenější.
Několik rad na závěr, jak se poprat s lovem ve studené vodě
Používejte jemnější montáž, slabou šňůrku, menší háček. Je dobré málo krmit a používat ke krmení věci, které rybu nezasytí, ale naopak je nastartují k většímu přijímání potravy. Nejvhodnější je method mix, rychle rozpustné pelety a z partiklu řepka. Je důležité, aby jedinou pevnou nástrahou byla naše kulička. Další důležitou věcí je rybu aktivně hledat. Je nesmyl nahodit pruty a celý den čekat. Ryby v tomto období nejsou ještě tolik aktivní, a proto je třeba častěji přehazovat a rybu vyhledávat. Je dobré vybrat si nějaký orientační bod před sebou a od něj se v náhozech postupně posouvat více do strany. Každý prut jinam. Dobré je používat pva materiály. Nástrahy dipovat, obalovat v pastě, boilies ořezávat. Možností je celá řada, ale jen aktivní rybář má v tomto čase šanci na úspěch.
Všem slušným rybářům přeji hodně úspěchů a to nejen u vody.
Honza Kopecký, team Mivardi