Jak jsem se stal kaprařem

Zpět na Praxe
25. 2. 2013 - Píše se rok 1975 a já neustále otravuju otce, aby mi konečně splnil jeden sen. Chci, aby mě vzal na ryby.První rybaření znamenalo pro mě velký šok, hlavně ze vstávání o druhé ráno, protože ryby se lovily od třetí. Žádný luxus, neboť otec měl motorku (Jawa250) a malé skládací židle bez opěradla. Okamžitě po příchodu k vodě otec rozkládal udice a já jsem se snažil při všem asistovat, pomáhat a možná někdy i překážet. Po nahození mi na trávu rozprostřel pláštěnku do deště s tím, že si mám trošku zdřímnout, a když něco zabere, tak mě vzbudí. O páté mě budí, no zatím nic, a tak na malém lihovém vařiči uvařil čaj a pro sebe kávu. Při pochlipkávaní se policajt najednou přilepil k udici a já jsem měl možnost poprvé v životě vidět zdolávání kapra. Sice si už nepamatuji, jaký byl, ale ten zážitek mi učaroval na celý život.
brano-s-osobakom.jpg

Píše se rok 1975 a já neustále otravuju otce, aby mi konečně splnil jeden sen. Chci, aby mě vzal na ryby.První rybaření znamenalo pro mě velký šok, hlavně ze vstávání o druhé ráno, protože ryby se lovily od třetí. Žádný luxus, neboť otec měl motorku (Jawa250) a malé skládací židle bez opěradla. Okamžitě po příchodu k vodě otec rozkládal udice a já jsem se snažil při všem asistovat, pomáhat a možná někdy i překážet. Po nahození mi na trávu rozprostřel pláštěnku do deště s tím, že si mám trošku zdřímnout, a když něco zabere, tak mě vzbudí. O páté mě budí, no zatím nic, a tak na malém lihovém vařiči uvařil čaj a pro sebe kávu. Při pochlipkávaní se policajt najednou přilepil k udici a já jsem měl možnost poprvé v životě vidět zdolávání kapra. Sice si už nepamatuji, jaký byl, ale ten zážitek mi učaroval na celý život.

 Dcerka neměla ještě ani rok, když se moje manželka rozhodla navštívit rodinu ve Francii. Píše se rok 1990. Na otázku, co mi má donést, jsem jí odpověděl, že něco na ryby. K mému velkému překvapení mi přinesla balíček hnědých tvrdých kuliček velikosti angreštu. Během celého roku jsem spekuloval, jak se tyto,, CUDA "mají napichovat na háček. V rybářských časopisech o nich v té době mnoho nebylo. Spekulace typu pokus - omyl a shánění informací mi trvalo minimálně další rok. V té době jsme se otec, bratr a já pokoušeli zdolávat rybářské revíry na Slovensku. Samozřejmě, ne vždy s úspěchem. Pamatuji si situaci na jednom nejmenovaném revíru, když nám otec po dvou dnech bez záběru řekl, abychom mu místo boilies našili kukuřici, neboť nato stejně nic nechytíme. Naše tvrdohlavost se vyplatila. Během dalších dnů lovu jsme nachytali několik pěkných kaprů, což přesvědčilo nejen našeho otce, ale i nás, že tato cesta, cesta lovu na boilies, je ta správná.

brano-a-zlty-kapor.jpg
brano-s-osobakom.jpg
brano-a-dalsi-kapor.jpg

Od začátků jsem preferoval hlavně rybí a masové aroma. O značkách nemá význam mluvit, neboť co bylo v obchodě, to se koupilo. A hodně toho nebylo. Naší snaze o ulovení ryby snů jsme se přiblížili v roce 2002, když jsme s bratrem po dvou hodinách zdolávání přišli o kapitální kapry. Cca dva metry od člunu bevládně ležel na hladině, no já jsem na něho s podběrákem nedosáhl a nedokázal podebrat. Kapr z posledních sil otočil hlavu a háček si z tlamy vysvobodil. Jistě si každý rybář dokáže představit naše zoufalství. Ale řekli jsme si, prostě nám nebyl souzen. Perfektní rybaření, jako vždy společně s bratrem a s otcem, jsme zažili v roce 2004, kdy jsme na revíru na jihu Slovenska ulovili mnoho krásných kaprů. Nejkrásnější byl lysec s váhou 19,5 kg a délkou 90 cm. Od této chvíle máme s mým bratrem heslo - netřeba šetřit na ničem! Rybám třeba dát nejvyšší kvalitu nejen do vody, ale i na břehu. Během dalších rybářských sezón jsme byli mnohokrát pokoušeni různými značkami, které jsme zkoušeli i na třech kaprařských maratónech na Liptovské Mare. Rok po roce jsme se zlepšovali a zaznamenali pěkné úspěchy. Na posledním maratonu jsme se umístili na pěkném 4-tém místě z 99 týmů ze Slovenska a Čech.

Během let rybaření se úspěchy střídaly s neúspěchy, větší úlovky střídali menší. Úspěch z roku 2004 se mi podařilo zopakovat až v roce 2012 právě se značkou MIVARDI. Je to náhoda? Nebo kvalita?! Jsem nevýslovně rád, že se mohu pochlubit členstvím v Mivardi týmu. Poslední rok mi přinesl množství pěkných úlovků, hlavně díky této značce. K tomuto úspěchu mi pomohli hlavně hotové boilies Rapid Champion Platinum a Exelent. Na všechny příchutě - Sea, Vyzutý Tonda, KGR, 007 + Robin red, Oliheň, Kapří guláš ... se dají nachytat neskutečně pěkné ryby. S použitím vnadících boilies Rapid a peletami Rapid tvoří velmi silnou zbraň na lov velkých a kapitálních kaprů. Nedílnou součástí při lovu jsou i výrobky zajišťující pohodlí a komfort rybáře na delších výpravách. Se svých zkušeností mohu vřele doporučit bivak New Dynasty se zimním přehozem (opravdová kvalita - bivak roku 2012), spací pytel Executive (odzkoušený při -2 ° C, pohodlí), Kaprařské taška Executive (vejde se tam všechno), vážící síťka Executive (byl v ní bratrův 47 kg a 190 cm sumec!), pouzdro na montáže Executive, pouzdro na olovo Premium, plovák na podběrák, deštník s bočnicemi, jakož i návazcové šňůrky, vlasce a háčky MTC. Nedá mi nevzpomenout na kvalitní oblečení této spolehlivé značky.

Značku MIVARDI mohu doporučit každému rybáři, který hledá nové kvalitní výrobky a chce si dobře zachytat. Jsem přesvědčen, že tyto výrobky pomohou každému k rybářským úspěchem, a věřím, že i já se značkou MIVARDI překonám další rybářské mety.

Brano Polerecký

brano-a-riadkac-1.jpg
brano-a-dalsi-lysacik.jpg
brano-a-pekny-lyscek.jpg

Diskuze k článku

Pro přidání příspěvku do diskuze je třeba být přihlášen.