Již na podzim 2015 jsem se s parťákem Vencou Šrotem dohodl, že další společnou výpravu uskutečníme hned v únoru, případně v březnu následujícího roku. Co čert nechtěl, od února do konce května jsem pracovně vyslán na jistý kurz, a tak volám Václavovi s tím, jestli by nejel již v lednu. Vašek neodmítl, a tak jsem se dal na hledání vhodné lokality. V ČR v tu dobu panovaly silné mrazy, a tak přicházela v úvahu jen zahraniční voda.
Obepisuji své známé v zahraničí a shodně mi všichni odpovídají, že i u nich jsou vody zamrzlé a snad jedna jediná by mohla být bez ledu. Další den si tuto informaci ještě ověřuji a místo pro lov je vyřešené. Vše probíhalo rychle a následující den ke mně brzy ráno přijíždí Vašek, se kterým do auta nakládáme moje věci a vyrážíme do nejistoty. Po celou dobu jízdy nám teploměr ukazoval záporné hodnoty a já se v duchu modlil, aby naše jezero nebylo zamrzlé.
Kolem oběda přijíždíme k jezeru, které je z poloviny zamrzlé. Chytat se sice dá, ale voda má necelý jeden stupeň. Vybíráme si místo kousek od hráze, kde předpokládáme, že bude nejhlubší voda. Po prvních náhozech zjišťujeme, že to s hloubkou nebude zase tak žhavé. První noc udělal Vašek jeden pípanec a tím to zhaslo. Je strašná zima, uléháme do bivaků a doufáme v záběr. Celou noc nespím, teplota spadla hluboko do mínusových hodnot a je mi děsná zima. Nemůžu se dočkat rána, kdy snad bude tepleji.
Konečně, vstávám a jdu si udělat ranní kávu. Podívám se na hladinu a ta se třpytí, jako kdyby byla zamrzlá. A taky že byla. Kupodivu nezamrzla část přítoku, a tak zase všechno balíme, naházíme výbavu do auta a rychle jedeme na přítok, aby nám momentálně jediná nezamrzlá místa někdo nevyfoukl. Další stavění bivaků, nahazování prutů... Celý den signalizátory mlčí, jdeme spát a opět oba doufáme v malý zázrak. K ránu mě probouzí plynulý záběr, vybíhám z bivaku, sekám a nic necítím. Zklamání je obrovské. Kapr patrně nasál jen kuličku. Zmenšil jsem proto ještě více rozestup kuličky od háčku a věřil, že dostanu ještě aspoň jednu šanci a tu využiji. Avšak ten den se již nic dalšího neudálo.
Do této doby jsem krmil jen pomocí PVA punčochy, ve které jsem měl najemno rozmačkané boilies a metoďák. Ted jsem začal krmit pomocí rakety, a to opět method mixem, do kterého jsem ještě přidával Vencou připravené konopí, malé kousky boiliesu s rozmačkanými kuličkovými peletami. Pruty jsme nechávali na místě jen pár hodin a častěji jsme přehazovali a ryby vysloveně hledali. Tímto způsobem našel Vašek na své straně ve vodě nějakou překážku a z tohoto místa mu začaly chodit pravidelné záběry. Jednalo se o kapry od 2-5 kg. Žádní obři, ale v těchto podmínkách byl i toto úspěch. Jako velmi důležité se rovněž ukázalo být hledání tvrdého místa. I díky tomu jsem začal dělat záběry i já. Pokud jsem trefil bahno, okamžitě jsem stáhnul prut a přehazoval. Jen takto se zde dalo docílit záběru. Vašek dělal z místa s překážkou již pravidelně záběry a to 3-6 a vždy večer. Já měl záběrů méně, ale zase o něco větší ryby. Podařilo se mi chytit krásného zimního šupináče s váhou lehce nad 8 kg. Krásná ryba, která i v takto chladném počasí dokázala zahřát. Další noc je o něco tepleji, tak jdeme spát později a povídáme si.
Přicházejí další záběry, ale stále se jedná o menší ryby. Jdeme spát a najednou nás budí strašný rachot. Vybíháme z bivaku a díváme se, co se děje. Patrně vlk dostal chuť na náš již skoro plný pytel s odpadky. Pytel vzal do tlamy, a aniž by ho tahal po zemi, mazal pryč. Podotýkám, že Václav spal celou dobu s otevřeným bivakem :) Další noc jsme v dálce nějakou vlčí smečku i slyšeli.
Poslední noc stále doufáme v lepší rybu. Počasí je lepší a lepší, po ledu nikde ani památka a ryby se v dálce začaly ukazovat. A jak to v mém případě často bývá, i tentokrát se na mě usmálo štěstí. Ráno mi přichází nádherný záběr a kupodivu po delším boji zdolávám vysokého lysce s váhou nad 11 kg. Krásně stavěná, zdravá ryba. Václav tu noc pochytá pár menších ryb a mezi nimi i krásného řádkáče, který se sice nemohl chlubit rozměry, ani váhou, nicméně se jednalo o nejhezčí rybu výpravy.
Když shrnu celou výpravu, tak musíme být určitě spokojeni. Nebyli jsme u vody sami, ale byli jsme jediní, kdo chytal ryby. Ostatní rybáři neudělali ani jeden záběr. Nechytli jsme žádné kapří mohykány, ale v těchto podmínkách je každý záběr a ryba úspěchem. Jedinou úspěšnou nástrahou se stalo boilies Rapid Crazy Liver obalené v játrové pastě. Chytali jsme na ořezané kuličky ve velikosti cca 16 mm. Ostatní nástrahy byly bez povšimnutí ryb.
Na závěr ještě několik tipů pro zimní lov. Lov ve studené vodě má svá specifika. Je třeba přistupovat k rybařině mnohem aktivněji, než je tomu například v létě. Časté přehazování a hledání vhodného místa je prvořadé. Nám se vyplatilo hledat tvrdé místo na dně, z bahna jsme neudělali jediný záběr. Hledání vhodného místa je vždy třeba věnovat hodně pozornosti. To sice dělám v každé části roku, nicméně v těchto podmínkách to platí dvojnásob. Zde si nemůžeme dovolit žádnou chybu! Velkým pomocníkem je nám marker, pokud nemůžeme vyjet na vodu, což byl náš příklad. Každý prut je potřeba hodit jinam a nesoustředit montáže poblíž sebe. Je důležité zkoušet vzdálenosti, hloubky a nenechávat montáže dlouho na stejném místě. Co se týče krmení, je důležité krmit jen tím, čeho se ryba nemůže nasytit a v podstatě tam za sebou zanechá pouze pachovou stopu. Tento účel splňuje Method mix Rapid, do kterého jsem přidával konopí a najemno rozmačkané boilies Crazy liver a kuličkovky stejné příchutě + hrst Rapid Turbo pelet. Pod háček je třeba umístit nástrahu, která bude perfektně uvolňovat za všech okolností. Často to bývá samotná pop-up kulička, ale jak jsem psal, v mém případě to byla játra, která i v takto studené vodě pracovala parádně a po vytažení z vody na sobě měla mazlavý šlem. Rovněž obalovací pasty, dipy, esence mají v těchto mrazivých dnech své opodstatnění.
Všem slušným rybářům přeji hodně úspěchů v roce 2017, a to nejen u vody.
Za Mivardi tým
Honza Kopecký
