Náš kolega David Lužný se vypravil na klubovou vodu Hejlov a popsal nám své zážitky i poznatky ze svého lovu!
Stejně jako loni v květnu, jsme i letos s parťákem Pepou vyrazili na výpravu na klubovou vodu Hejlov na Vysočině. Letos jsme přibrali i kolegu z práce, Kamila, který měl velkou chuť si to tu vyzkoušet. Místa jsme měli stejná jako v loňském roce, tedy já č. 1 a Pepa č.2. Oproti loňsku bylo právě Kamilem obsazeno místo č. 3 a z č. 4 se v loňském roce moc daleko nevyváželo, takže voda nebyla pro nás tak otevřená jako loni.
Před odjezdem jsem bedlivě sledoval průběh i výsledky závodu Hejlovské Enduro, což byly závody z odhozu, bez vyvážky, nicméně i tohle mohlo dost napovědět o tom, kde se ryba zdržuje a odhadnout tak vývoj dalších dní…Je ovšem pravdou, že jsme lovili z vyvážky a kapři, místní matadoři, o nás věděli a bylo nutné se dost snažit, abychom byli úspěšní.
Cesta s naloženým autem i vozíkem proběhla nad očekávání dobře, byť jsme jeli po D1, z které mám tak nějak vždycky mrazení v zádech, ale všechno klaplo a v pozdním odpoledni jsme konečně stáli na hrázi. Vítr foukal směrem od horní části na hráz, což nám hrálo do karet. Naše nadšení a prvotní rozechvělost před prvním vyvezením prutů brzdí správce Peťa s tím, že období totální žravosti jsme letos nestihli. Nevadí, k vodě a na dny u vody se neskutečně těšíme, pro Pepu je to vůbec letos první výprava, tak uvidíme. Ostatně sami jsme už loni při odjezdu věděli, že výsledek, jaký se nám loni podařil – šest kaprů nad 20kg za týden a spousta dalších pěkných ryb, už asi nezažijeme, hlavně na tak těžké vodě, jakou Hejlov bezesporu je.
Vybalení proběhlo rychlostí blesku, to jde vždycky líp než po týdnu před odjezdem balitJ. Co se nástrah týkalo, měli jsme tak nějak jasno a věděli, že chceme zkoušet Crazy Liver, Vyzutého Tondu, Seu, B17 a Devil Squid s tím, že budeme postupně případně měnit plovoucí boilies, kterými jsme tuto „velkou pětku“ doplňovali při prezentaci na panáčka. Tuto jsme používali v převážné většině, vyzkoušeli jsme i samotnou 24mm kuličku, případně 2x 24mm zabalené v pastě. Krmili jsme bodově, několika málo kuličkami mixu 18 a 24mm boilies k montáži a já jsem zkoušel k montáži přidávat i PVA punčochu s nadrceným boilies, předem přelitým liquidem. V průběhu týdne jsem zkoušel i jeden prut prokrmit 1kg 18mm koulí víc do prostoru.
Už první večer za tmy se Pepovi rozjel prut s Tondou, který mu tady fungoval i v loňském roce a po chvíli podebral krásného kapra – koženáče, který při své délce lehce nad 70cm vážil přes 10kg! Nádherně stavěná ryba s velkým potenciálem do budoucna! Večery a noci byly povětšinou ve znamení klidu na hlásičích, zato příbřežní partie kolem lovných míst, hlavně v první polovině týdne, ožívaly a bylo možné spatřit zdejší krásné líny, kterak plavali v párech a svá těla otírali o sebe, neklamný znak tření. Vše bylo poté doprovázeno za tmy zvukovou kulisou, občas voda doslova vařila. Tento fakt mi umožnil zjemnit z 24mm i na 18mm boilies, které bylo loni poměrně zajímavé právě pro zdejší krásné líny a montáže nezůstaly na svých místech pro kapra.. V pondělí přišel Pepovi poměrně nenápadný záběr, který ho vyhnal z křesla do člunu na zdolávání. Bohužel, soupeř si to namířil k přepadu, projel kolem betonové vzpěry a takto vyhrál. Škoda, v závěru byl podle Pepy tah celkem nekompromisní… Tím si Pepa svůj příděl záběrů vyčerpal a do sobotního poledne, kdy jsme před polednem odjížděli, už přes veškerou snahu záběr neudělal………
Já jsem si na první záběr počkal delší dobu, přesněji do pondělního večera, kdy se mi podařilo chytit jediného lína výpravy. Krásná ryba, 53cm, mi udělala radost, protože takovíto líni se nepodaří každý den.
Smolným dnem pro mě byla středa, kdy se kazilo vše, na co jsem sáhl…Ač se mi dařilo přimět kapry k záběrům, bez výsledku na podložce – buď se mi během zdolávání vypnuli, nebo mi řezali návazce, zřejmě o utržené montáže či větve na dně, protože bylo vždy cítit lehké drhnutí a pác, bylo vymalováno.
Nehodlal jsem se vzdát a zkusil vyměnit jednak původní návazcový materiál - fluorocarbon za šňůrku a to Skinline StripShield v 25lb a změnil i místa, kam jsem montáže pokládal. Místa, která mi přinesla krásné „ dvacítky“ loni, byla letos hluchá a tak nezbylo, než kapry zkoušet aktivně hledat. Několik záběrů mi přišlo z koryta, z hlubší vody a poté, co to utichlo i zde, zkusil jsem jeden prut s mými oblíbenými játry a flouro popkou Monster Crab 14mm položit jak jsem to nazval „ do nesmyslu“, tedy na rovnou plochu, bez jakýchkoliv nerovností.
Tato taktika se nakonec ukázala jako velmi dobrý tah, protože na tento prut přišli dva krásní kapři. Nejprve jsem s trochou štěstí podebral šupináče přes 90cm a o váze 17,10kg a o chvíli poté i šupináče 90cm a 14,5kg. Paráda, byl jsem spokojen! A když už jsem si začínal myslet, že jsem našel klíč jak na ně, znovu mě přesvědčili o tom, že mají navrchJ. Ale tak to prostě bylo, je a bude. Během výpravy jsem dosáhl asi šesti či sedmi záběrů, což je na poměry Hejlova myslím slušné číslo, nicméně přes veškerou snahu jsem měl velkou ztrátovost při zdolávání. Poslední ryba mne mrzí nejvíc, z rovinky mi sjela do koryta na hloubku, vůbec se nechtěla nechat zvednout a neomylně mířila k přepadu, kde mi „ vymetla“ vázku a dřív, než jsem stačil zareagovat se montáže zbavila.
I tak jsem spokojen s úlovkovým listem, protože Hejlov je sice vodou krásnou, s nádherným okolím, tichem a soukromím, nicméně umí ukázat jak svou přívětivou tvář, tu jsme zažili v loňském roce, tak i svou druhou, náročnou tvář, kterou nám předvedl letos. Ono když člověk sedí u prutů či leží v bivaku a vidí či slyší, jak mu velcí kapři skáčou a ukazují se v místech, kde má vyvezeno a do záběru se jim nechce, je lehce adrenalinovou až mírně depresivní situací…Ale taková rybařina je a aspoň já osobně mám důvod se ještě na Hejlov někdy vrátit, protože mám s místními ploutvičkami ještě nevyřízené účty!
Všem slušným rybářům hodně úspěchů od vody za Mivardi team přeje David DejvL Lužný