Byla radost, a asi nejen pro mě, využívat možnosti lovu non-stop na svazových vodách. Toto léto, když jsem jel stále s minimálním počtem dovolené, to bylo po práci navečer k vodě a ráno zpět. Nebo jen na skok večer či příležitostně ráno, svítání je pro lov kapra velmi důležitý čas. Co člověk stihne, tu chvilku světla, nebo kousek svítání, jeden přesný nához a poté rychle zakrmit. Hlavně na tekoucí vodě je složité, ale nejenom na ní, velké množství bílé ryby ve vysoké aktivitě atakující tvoji montáž. Musíš se prostě opřít o zkušenosti a nabyté vědomosti!
V předchozích dvou dílech mého pojednání o aktivitě na lovu jsme si řekli, co vylepšit tak, aby pravděpodobnost záběru byla vyšší, ale teď jsme u jádra věci. Zkušenosti z vlastního lovu, ale největším darem je to, co máme od přírody, tedy komunikace. Komunikace se zkušeným stářím. Mnoho mladých starými rybáři pohrdá, je doba moderních trendů, ale mnohdy to je klíč k úspěchu, ne všude si člověk může vzít sonar, ne všude zná historii revíru.
Bobrman
Pamatuji si parádní rozhovor na staré propadlině, s dědou, který mi vyprávěl, že když jeden den jeli do školy autobusem, jeli po cestě, která vedla středem dvou vodních ploch. Odpoledne již byli na cestě trhliny. Bylo to na hnědouhelné těžební oblasti. Ráno již komunikace zmizela, prostě se propadla a vznikla celistvá vodní plocha. Já lovil na tom revíru několik dní bez úspěchu, byl to díky pokrytí vodní rostlinou velmi složitý lov, a tento rozhovor se pak stal klíčem ke kapřím záběrům. Muž mi popsal místo, kde přesně, od kterého stromu kam to spojnicí přes revír bylo. Ze břehu jsem pak jen hody olovem prozkoumal dno a opravdu jsem našel tvrdší dno. Celkem i bez vázek. Byla to trefa do černého.
Na řece Labi jsem využíval komunikace s lidmi, kteří zde mají chatky i chatičky, starší lidé, co zde užívají odpočinek, mnohdy zde žijí odedávna, mnohdy jen se přestěhovali z města na důchod. I když třeba neloví zrovna kapry, jedná se o klasické krmítkáře, vědí o řece a o chování ryb své. Kde se při větším průtoku tvoří vracáky, nebo kde se natáčejí větší lodě, na průjezdy pod mostní konstrukcí a jsou zde obnažené kameny, na nichž se pak usazuje čerstvá potrava. Také na jaře, když na úsecích potuluji a hledám, potřebuji vědět, kam se ryby posunují, třeba za líhnoucí se přírodní potravou. Dědové to mají za ty roky u toku ošéfované. A třeba jen větička ,,tady jsem měl takové záběry na feedera, že mi to ryba vždy utrhla“, i to je vodítko. Někteří z nich i denně u chatek krmí a ryby to mají jako pravidelnou zastávku, poprosím, zda si mohu někde blízko nahodit, slušnou formou to lze dotáhnout v poměrně dobrý vztah, občas si pak dám i čerstvou kávu, nebo svačinku od paní domácí.
Velmi zajímavý a stěžejní považuji rozhovor s usedlíkem, který za mnou chodil na pokec, jelikož se asi doma s babičkou již nudil, u svazové pískovny ve východních Čechách, kterou jsem právě objevoval. Pán, co pravidelně venčil svého jezevčíka, mi vyprávěl o době, kdy se zde ještě těžilo a jak to v té době mezi těžaři chodilo. Ukázal od mého místa šikmo na střed pískovny, asi 80-90 metrů to bude plocha tak 15 x 10 metrů. Tehdy se tu jelo na 5 metrů hloubky a jednomu z chlapů se narodil syn. No za komunistů se musel plán plnit, tak když se borci na bagru dozvěděli, že bude co slavit, stáhli jen vrchní vrstvu tak, aby byla vidět hladina, kdyby přišla kontrola a mohli mazat do vesnice do hospody slavit potomka. Poté se na to nějak opomnělo a ta plošina tam je dodnes, jen se trochu rozpadá. Z místa jsem poté ulovil velké množství nádherných ryb.
Na pískovnách, zatopených lomech a jiných plochách po těžbě jsou spousty takových příběhů, jsou materiály, které se vytěžit nedaly, tedy je těžba obešla. Cesty, kterými se svážel a odvážel materiál a po kterých se dostávala technika, byly časem zatopeny. A není to jen o vodách stojatých, i na řekách probíhaly úpravy. Navážely se obrovské kameny, aby břehy byly pevné. Pamatuji si ještě jako kluk, když se upravoval břeh Labe, jak vypadalo místo v podjezí, kde se poté vybudovala elektrárna. Taková opatření mohou zcela změnit chování a zvyky ryb v daném místě a je potřeba znovu hledat a komunikovat. I zavření náhonu nebo vyschnutí (přepažení) ramene řeky může mít na chování ryb zásadní vliv, a to třeba i v celém úseku.
A rozhodně to není jen o komunikaci s kapraři a bobkaři. Pozval jsem na kávu k posezení u bivaku na jedné pískovně staršího vláčkaře, bylo horko a dal jsem u i trochu minerálky. Popisoval mi, že v malé zátoce, v takové celkem nezajímavé části vody se mu kapři skoro motají pod nohama, že na žlutou gumu, kopýtko vytáhl už několik osmdesátek a to jasně ,,pobraných“ za tlamku. Bezva jsme pokecali, nedalo mě to, stále jsem o tom přemýšlel. Jedno volné pondělí, když jsem se s malým Pavlíkem nudil doma jsem vzal malý nafukovák, echolot a jen tak se jel projet na toto málo dostupné místo. Co nebylo vidět ze břehu, ani z pochůzky, pod hladinou v hloubce 4,3m přesně ve středu zátočinky se pnul trs vodních rostlin do výšky 2m. Na ploše tak 10 x 10m. Kapři si zde udělali asi své doupě, jak díky klidu, tak možná i v horkých dnech co-by ochranu před sluncem. Hodně jsem jich pak z toho místa ulovil a to jen díky přátelskému přístupu k druhému rybáři.
Dnes lidé sami o sobě málo komunikují, hodně lidí se zatahuje do sebe, ale právě ta správná rozmluva může přinést poznatky, a to velmi důležité. Někde se ryby v odpoledním vedru schovávají ve stínu velkých stromů, v tišině proudné řeky, jejíž dno se může měnit. Jinak se chovají a jinak se pohybují v létě a v zimě. Mnohdy narazíš v určitá období na kapry v místech, kde bys je rozhodně nečekal. A může to mít souvislost právě s prací vodohospodářů. Sám nejsi schopen monitorovat všechny vtoky do ramen, náhonů, soutoky s říčkou nebo zavlažovacím kanálem. I to jsou v určitých momentech ta táhla, která rybu zaujmou, byť jen o malinko teplejší vodou, či jiným aspektem.
I detekce úlovků určitých ryb, tedy průzkum s feederem nebo teleskopem s krmítkem, se nedá podcenit. Záležitost byla již v minulosti popsána jedním kaprařem z Rakouska, který popisoval zásady lovu na velkých evropských řekách. Platí, že kde se pohybují velcí cejni a karasi, tam jsou i kapři. Je to prostě tak, hlavně u velkých cejnů s tím souhlasím. K úsměvu vede historka, kdy jsem u vody potkal mladého kapraře, který právě balil a říkal mi, že mění místo, neboť celé dopoledne chytá obří cejny. To mě zaujalo. Sedl jsem si na jeho pozici, zakrmil boilies Rapid Sea z řady Champion Platinum a pod háček umístil tvrdší verzičku Hard Balls. Místo mi pak během několika dní vydalo krásné kapry.
Rád mluvím s rybáři, hlavně od těch starších se lze hodně dozvědět a přiučit. Mám také radost, kolik z rybářů té nejstarší generace převzalo moderní trend péče o ulovené ryby. Výměna poznatků a zkušeností může pomoci nám všem při lovu ryb.
Velmi krásné závěrečné dny roku u vody, hodně pohody do rybářského roku příštího.
Pavel Bobrman Vohralík
Konzultant MIVARDI s.r.o.